ČJA 4

41        stavení gen. sg. n. (87) — mapa s. 93

peří (2044)

1    M         staveňí (stavéňí) — stavéň

staveňá (stavjaňá 755)

staveňa (stavéňa 712)

2                 Tvary gen. sg. neutra stavení (ьjo-kmen) se v nářečích diferencují v důsledku rozdílného hláskového vý-
voje koncovky nebo přechodu k výhodnějšímu adjektivnímu skloňování. Obměna stavéň je důsledkem redukce a zániku koncového > -i po ň a následného dloužení kmenového vokálu -e-. Forma staveňa vznikla vyrovnáním s tvarem gen. sg. neuter typu moře, která mají ve východnějších nářečích starší tvar mořa.

Tvary gen. sg. stavení byly zkoumány jen na Moravě a ve Slezsku. V Čechách lze předpokládat podobu
stavení, popř. staveního.

3                 Forma staveňá (v příslušných nář. obměnách) je typická pro Břeclavsko, vých. okraj vm. a slez. nářečí
s přilehlým sev. Valašskem. Ze Znojemska je doložena hlásková obměna stavéň. Na Prostějovsku a ojediněle
i ve vm. nářečích byla zapsána forma staveňa. Na ostatním území se vyskytuje tvar stavení.

4    staveňá  sloven. stavania

stavení  stč. stavenie, Tk, SSJČ

5    stavení Ju 3, 5, Ru 2 — stavéní Ju 7 — staveni Ju 1, 2, 4, 6, Ru 4 — staveního Ru 2, 3, 5

6    AJŚ 1378c, AJK 535

7                 Tvar gen. sg. neuter byl zkoumán také na položce peří. Repertoár koncovek gen. sg. a jejich územní rozložení je v podstatě stejný jako
u substantiva stavení. Zapsán nebyl pouze tvar na -a podle typu moře. Forma peřího se nachází jako dubletní především v záp. úseku jzč. nář.
a ve střč. nář., na Novoměstsku a Hlinecku, ojediněle byla zaznamenána i jinde.

Stav ve městech je shodný s nář. okolím, do mluvy ve městech ve slez. nářečích proniká jako dubletní tvar peří, shodný se spis. jazykem.

Bt