ČJA 4

23        sněhu gen. sg. m. (1560) — mapa s. 75

1    M         sňehu (sňahu 755) — sňihu

sňeha — śňeha

2                 Kromě morfologických rozdílů (zakončení na -a, -u) se sledují také rozdíly hláskoslovné, a to tvar snihu,
který vznikl analogickým sjednocením slovního základu, a obměna s palatálním ś- (śněha); ta vznikla patrně
asimilací souhlásky s k následujícímu měkkému -ň-.

Koncové -u podléhá v oblasti střm. nářečí pravidelným změnám, viz PRO D2abc.

3                 Starší, původní forma sněha je omezena jen na oblast slez. nářečí (s malým přesahem na Valašsko).
Nepůvodní tvar na -u je na celém zbylém území. Obměna snihu zabírá v podstatě území střm. dialektů
(bez Zábřežska), na východě značně přesahuje do nářečí vm., zejména do jejich již. části. Na přechodová nářečí
čes.-pol. se omezuje podoba śněha.


4    sněha  stč., hluž.

sněhu  stč., Db. MČ, sloven. snehu, pol. śniegu


5    sňehu Po 1, Ju 1–5, Ru 1–4 — sňihu Ju 6

6    SSA 11.27

Bh


4    pohřbu  stč., Db. SSJČ

pohřeba  stč., hluž. pohrjeba

pohřebu  stč., sloven. pohrebu, pol. pogrzebu


5    pohřebu Ru 2, 4, 5 — pohřbu Ju 3 — pořbu Ju 2 — pohřeba Ju 6

6    SSA 11.27

Bh