ČJA 4

18        alej nom. sg. f. (1276) — mapa s. 69

1    M         alej f. — halej (halij 624) — álej — hálej 639, 658

aleja — haleja — áleja — alija — halija — álija — hálija

alej m. — álej 115, 208, 305

2                 Zjišťovaly se morfologické diference v nář. ekvivalentech přejatého výrazu alej, a to v nom. sg. Slovo bylo
přejato z němčiny (Allee, tam z fr. allée), v češtině přijalo koncové -j a zařadilo se k domácím deklinačním ty-
pům: na většině území je zachován ženský rod a slovo se řadí k typu píseň (alej f.) či po připojení -a k typu růža
(aleja), jen okrajově se objevuje i rod mužský (alej m.).

Dále byly zachyceny rozdíly hláskoslovné: a) v kvantitě náslovného a- (alej / aleja × álej / áleja), b) v pří-
tomnosti či nepřítomnosti protetické hlásky h- (např. alej / aleja × halej / haleja; proteze se zde z větší části kry-
je s protezí před u-/o-, viz PRO E3), c) v kvalitě samohlásky před -j (aleja × alija; podoba s -i- snad vznikla v dů-
sledku velmi úzce vyslovovaného -e- v němčině) nebo na základě jakési „adaptační“ analogie k přejímkám jako
patalija, kanalija.

3                 Zkoumané území se dělí do dvou velkých oblastí: na větší záp. části, pokrývající celé Čechy a široký sev.
a záp. okraj Moravy, byly zachyceny podoby zakončené na -j (typ píseň), pro zbývající vých. část území (vět-
šinu Moravy a celá slez. nářečí) jsou příznačné varianty na -ja (typ růža). Řídké formy muž. rodu se porůznu
objevují na okrajích Čech: v záp. Čechách, na západě střč. nářečí, na Strakonicku, Vysokomýtsku
a Náchodsku.

Velmi rozšířená je podoba s náslovným á-: více či méně soustředěně byla zachycena v svč., střč. a na sev.
okraji jzč. nářečí (álej f., álej m.), na centrální Hané, na Kroměřížsku a téměř na celém území vm. nářečí (áleja,
álija). Podoby s protetickým h- zaujímají kompaktní areál ve stř. a již. části střm. nářečí (halej, haleja, háleja, ha-
lija, hálija). Obměny s -i- (alija a další) pokrývají větší střední část východního areálu forem na -ja. Vlastní for-
ma aleja – bez průvodních hláskových jevů – byla zaznamenána jen ve Slezsku.

Celým areálem forem na -ja pronikají podoby na -j (f.). Pouze ve Slezsku se objevuje podoba alej, shodná
se spis. jazykem, v oblastech výše zmíněných hláskových jevů pak byly zachyceny zpravidla obměny této formy:
álej, halej, hálej, halij.

Města se obvykle shodují s venkovským okolím.

4    alej  f. Tk, SSJČ, sloven. zast.

aleja  Jg aleje, sloven., pol., hluž.

5    alej Ju 3, Ru 2, 4, 5 — álej Po 1, Ju 2, 4 — aleje Ru 3

6    AJS 1358

Či