ČJA 4

3          soudce nom. sg. m. (2008) — mapa s. 51

1    M         souce

souca (sunca 832, 833, 835, 836, 84, syndz’a 818, 831, 833, 834)

soucí (súci 717, 733)

2                 Nář. tvary nom. sg. substantiva soudce (pův. ja-kmen) se přiřazují buď k deklinaci jmenné (soudce, v dů-
sledku neprovedení přehlásky ’a > esoudca), nebo složené (soudcí). Tvar soudce ve východnějších oblastech
zkoumaného území je zřejmě novější, přejatý ze spis. jazyka, o čemž svědčí hojný výskyt formy s provedenou
přehláskou (soudce).

Podoba soudcí vznikla kontaminací subst. soudce a starého sudí.

Hlásková skupina -dc- (soudce, soudcí) se ve výslovnosti zpravidla nerealizuje, splývá v -c-.

Ve vm. nářečích byly ojediněle (a zprav. dubletně) zapsány výrazy súdný, soudní a soudčí. K adjektivnímu
typu přecházelo slovo soudce v důsledku malé produktivnosti subst. muž. rodu na -e; protože však nejde o roz-
díly morfologické, nebyly mapovány.

3                 Téměř na celém území byl zapsán výraz soudce. Ze sev. Valašska a z vých. podskupiny slez. nářečí je do-
ložena forma soudca.

Ve střm. nářečích a v již. polovině vm. nářečí je rozšířena (částečně dubletně s tvarem soudce) adjektivní
forma soudcí; ta byla řídce zachycena též na Prachaticku a vých. Českobudějovicku.

Situace ve městech je shodná s nář. okolím.


4    soudca  sloven. sudca, pol. sędzia

soudce  stč. súdcě m. i f.. Db, Tk, MČ


5    souce Ru 3, 4 — sóce Ju 6 — soucí Ru 2 — souci Ru 4 — súdec Ju 1, 7 — sudec Ju 2–5

6    AJK 331, SSA 8.58, OLA 2045

Ši


4    loket  stč., Db, Tk, MČ

lokeť  slov. lakeť, pol. łokieć, hluž. łochć


5    loket Po 1, Ju 1–3, 5, Ru 2–4 — lokeť Ru 5 — łokeť Ju 7 — lokeť f. Ru 3

6    —

Ši

5          chléb nom. sg. m. (456) — mapa s. 53

1    M         chléb (chljéb 755) — chleb — chlíb

chleba

2                 U substantiva chléb existují dnes ve spis. jazyce v nom. sg. dvě formy: chléb a chleba; první je původní
(o-kmenová), druhá vznikla v důsledku zobecnění pův. tvaru gen. sg. látkového substantiva ve funkci nomina-