ČJA 3

249 krocan (963), krůta (964) — mapa s. 543

1    M         krocan — krocán (též 430)

morák (mořák 752) — norák (též ňorák 245)

ťopan

ťopák 145, 410

trusok (-ś-, -s’-, -š-)

S          pućok 818

N          hudrák – expr.

M         krúta

morka (mórka 737, 754) — norka (též ňorka 245)

ťopka

truska (-ś-, -s’-, -š-)

S          puta 818

2                 Zkoumala se nář. pojmenování pro krocana, tj. velkého kurovitého ptáka amerického původu s lysým
červenavým krkem, chovaného jako drůbež pro maso, a pojmenování pro krůtu, tj. slepici krocana. Vedle vý-
razných rozdílů lexikálních dokládá nář. materiál též diference slovotvorné (ťopan × ťopák) a hláskoslovné
(krocan × krocán, morák × norák, morka × norka).

Nář. názvy pro krocana a krůtu jsou ze značné části domácího původu, např. ťopan (ťopák) / ťopka, tru-
sák
/ truska. Podle Machka je domácího, interjekčního původu i výraz krocan, zatímco Holub-Kopečný odvozují
názvy krocana i krůty z něm. V pojmenování morák/morka se odráží zámořský původ krocana/krůty, zdomác-
nělých v našich zemích od 16. století (nikoli hlas mor, jak se domníval Dobrovský). Podobnou motivaci lze na-
jít i v označení indián (SSJČ zeměd. ‚krocan‘, Jg indian, indianský kohout, indyk slc., pro slepici krocana indian-
ka
, indička, indianská slepice, pol. indyk), které se však jako nář. pojmenování nevyskytuje. (K tomu viz V.
Vážný, Úvahy nad novým českým etymologickým slovníkem, NŘ 41, 1958, s. 278–279.)

Na základě údajů obsažených v KLA, s nimiž byl nář. materiál konfrontován, zabíral dříve výraz ťopka
v sv. Čechách poněkud rozsáhlejší areál: vyskytoval se též v úseku podkrkonošském, na Novopacku a Jičínsku.

Nemapován zůstal výraz hudrák, označovaný informátory jako expresivní.

3                 Základní lexikální dichotomii krocan/krůta a morák/morka doplňují regionalismy trusák/truska (nář. čes.-
-pol. smíšeného pruhu), ťopan (se slovotvornou variantou ťopák/ťopka zejm. ve vč. nář.; pojmenování ťopan a ťo-
pák
byla zachycena už jen ve zbytcích).

Výrazy krocan/krůta a morák/morka jsou výraznými oblastními variantami. Označení krocan/krůta se vy-
skytují v převážné části Čech s přesahem na Zábřežsko (z většiny jzč. nář. je doložena hlásková varianta kro-
can
). Jako pojmenování shodná se spisovným jazykem se šíří do oblasti výskytu výrazů morák/morka a do vět-
šiny měst, zejména k mladé generaci. Ekvivalenty morák/morka jsou charakteristické pro Moravu a Slezsko
s výběžkem na Ledečsko a téměř až ke Kolínu (v hláskové variantě norák/norka byly zapsány ve stř. části slez.
nář. s přesahem do přilehlých oblastí nář. vm.).

4    krocan  Jg též krůtan, krůťák, SSJČ — Podle Mch slovo domácí, zvu-
komalebné, podle Holuba-Kopečného z něm. Truthahn (to
z onomatopoického základu trut), které se v češtině disimilo-
valo na krutan (srov. krůta), z toho pak krocan.

krocán  jen nář. — Jzč. dloužením z krocan; viz tam.

morák  Jg mor. a slc., SSJČ obl., SSJ moriak — Pův. asi mořský kohout.
Některá cizí zvířata byla zvána mořskými, poněvadž přišla do
Evropy přes moře (např. též morče).

norák  jen nář.; Kt Frýdlant a Příborsko — Záměnou nosových souhlá-
sek z morák (viz tam) po ztrátě povědomí o etymologické
souvislosti se slovem moře.

puťák  jen nář. — Přechýlením z puta, viz tam.

ťopák  jen nář.; Jg, SSJČ nář. říd. — Z ťopat (o krocaním hlasu).

ťopan  jen nář.; Jg, SSJČ nář. — Viz ťopák.

trusek  jen nář.; Jg truťák, Bš trusňák, hluž. trutak, dluž. turk — Patrně
z vábicího citoslovce, v první slabice nelze vyloučit vliv něm.
Truthahn.


krůta  Jg též trůta, SSJČ, hluž. truta, dluž. turkowa — Z hornoněm.
Grutte, to nepochybně jako oblastní varianta patří k něm.
Truthahn ‚krocan‘. (Ještě Rosa spojoval s hlasem krůty krut,
krut
.)

morka  Jg mor. a slc., SSJČ obl. — Přechýlením k morák; viz tam.

norka  v sled. významu jen nář.; Kt Frýdlant, Příborsko, Bš —
Přechýlením k norák; viz tam.

puta  v sled. významu jen nář. (Jg, SSJČ též puťa, obě expr., Bš putěn-
ka
, u všech ‚slepice‘) — Patrně z vábicího citoslovce puť, puť
(srov. III-228 volání na slepice, příp. i výraz puťka ‚slepice‘
stejného původu). Nelze vyloučit ani přejetí a adaptaci ně-
meckých nář. označení krocana a krůty Pute, Puthahn,
Puthuhn; ta podle V. Vážného (srov. oddíl 2) z interjekce put
put
.

ťopka  Jg, SSJČ obl. — Přechýlením k ťopan, ťopák; viz tam.

truska  v sled. významu jen nář.; Bš — Přechýlením k trusák; viz tam.

5    krocan Ju 4, 5, Ru 2–4 — morák Ju 6, Ru 5 — ťurák Ju 6, Ru 1 — trúthan Po 1 — puják Ru 5 — puran Ju 1–3 — puráň Ju 7 —
krúta Po 1, Ju 5, Ru 2, 3 — norka Ju 6, Ru 5 — ťurka Ju 6, Ru 1 — čúrka Ju 5 — púta Po 1 — pujka Ru 4, 5 — pura Ju 2 — púra Ju 1, 3 — purka Ju 7

6    SSJ IV 100, MAGP 514, AJŚ 538, AJPP 211, AJK 303, MAGP 515

Ši