ČJA 3

244 druhá housata (955) — mapa s. 533

1    M         druhé housata (druhi hósijata 605–607, 624, 625, d. hósjata 620, 621, 635)

podružňata (též podružňí húsata 731, podrožňi hósijata 626) — podrúžňata

podneski — podnísky (též 332, též podníški 337, podnejski 252, 253, 406) — podňísky — podlíčki (podlíški 106,
podlíski 243, 411, 461)

podnešťata (podnáščata 109, podnesčata 310, 312, 415, 421, 433, 445, podneščata 309, 320, 321, 331,
432, 433, 443) — podnešata (podneše 210) — podnechčata (ponechčata 323) — podníšťata (pod-
níščata 333, 337, 427, 431, podnísčata 426, podnížďata 442, podnífčata 333) — podňíšťata 438
(podňíščata 248, 401, 437, podňífčata 332) — podlíšťata (podlejšťata 149, 150, 152, 153, 155,
156, podlíščata 427, pudlíščata 240, podlechčata 304) — podlíčata (podlejčata 151, podlečata
216, podvlíčata 313)

votávčata (votačata 110, 127, votájčata 117)

votáki (otafki 707, votajki 122, votájkoví housata 117, votavoví housata 501)

jánské housata (jáncké h. 739)

jánky

svatodušňí húsata 713

svatoduški 757

pozdňí housata (poźne gunśenta 832, 833, neskorší húsata 741)

N          housata z druhého sezení, podruhé vylíhnutá housata, housata z druhého nesení, housata podruhé

2                 Mapa zaznamenává názvy druhých housat téže husy v jednom roce. Materiál přinesl rozdíly v typu po-
jmenování (např. jánky × jánské housata), dále diference slovotvorné (např. podnesky × podnešťata) a přede-
vším hláskové (např. podnešata × podnešťata × podnýšťata × podlíšťata × podlíčata, podnesky × podnýsky × pod-
nísky
).

Z mapování byly vyloučeny opisy neterminologické povahy, např. housata z druhého sezení.

Jména typu otávky, podnesky, jánky mohou také označovat housata už odrostlejší. Tak tomu bývá zejmé-
na tehdy, když jsou v témže bodě zaznamenány dubletní formy; výraz podnešťata označuje zpravidla housata
a slovem podnesky bývají pojmenovány mladé husy.

Co se týče motivací zaznamenaných názvů, jsou zčásti popisnými vyjádřeními skutečnosti, že se jedná
o housata z druhého hnízda husy, jsou to tedy druhá (v nář. druhé) housata, eventuálně pozdní housata. Jiná
skupina pojmenování naznačuje dobu, kdy dochází k líhnutí těchto housat, např. jánské housata se líhnou ko-
lem svátku Jana Křtitele, svatodušky kolem svátku svatého Ducha, otávčata v době otav. Názvy od základu slo-

vesa nést (např. podnesky, podnýšťata, podlíčky) vycházejí vlastně z toho, že se husa podnesla, tj. po prvním ne-
úspěšném („jalovém“) snášení má hnízdo podruhé a vyvede z něho mláďata (tak Mch).

Za neutrální vyjádření považujeme sousloví druhé housata, SSJČ uvádí pouze výrazy podnesek a podnes-
ka
jako myslivecké termíny pro vejce nebo mládě z druhého hnízda.

3                 Poměrně jednoduchá situace na Moravě a ve Slezsku kontrastuje se složitějším stavem v Čechách.

Tam je nejrozšířenější pojmenování podlíšťata, pokrývající téměř celou oblast střč. nář. s přilehlým pásem
nář. svč., úzkým pruhem zasahuje až na Plzeňsko a Chodsko. Na jz. Plzeňsku tvoří areál forma podlíčata, slovo-
tvorná obměna podlíčky se vyskytuje hlavně na vých. od Prahy. Výraz podnešťata je charakteristický pro sev.
Klatovsko a Strakonicko, na již. Klatovsku je běžná podoba podnechčata. Varianta podnešata dominuje v sz.
Čechách. Záp. polovina jč. nář. se vyděluje názvem podnesky, vých. polovina s přilehlou jz. Moravou pak ob-
měnami podnýsky a podnísky. Pro svč. nář. jsou typická označení otávčata a otávky.

Na téměř celé Moravě a ve Slezsku je běžné sousloví druhé housata. Vyjádření pozdní housata se objevu-
je řídce ve vm. nář., ojediněle však i jinde. Na již. Moravě tvoří areál lexém podružňata s variantou podrúžňata
v oblasti vm. nář. Pro Hranicko je příznačný výraz jánky a sev. Valašsko charakterizuje spojení jánské housata.
Na Uherskobrodsku byly sporadicky zapsány podoby svatodušní housata a svatodušky.

4    druhé housata  jen nář. — Sousloví.

jánky  jen nář. — Univerbizaci sousloví jánské housata, viz tam.

jánské housata  jen nář. — Sousloví. Adj. janský, nář. jánský, od křest-
ního jména Jan.

otávčata  jen nář.; Jg otávče ‚pozdní mládě‘ — Od otava.

otávky  v sled. významu jen nář.; Kt otávka f. — Od otava.

podlíčata  jen nář. — Od podlíšťata, viz tam.

podlíčky  jen nář. — Slovotvorná obměna výrazu podlíčata, viz tam.

podlíšťata  jen nář. — Hlásková varianta výrazu podnýšťata, viz tam.
Podoba s -l- patrně vlivem slovesa podlézt.

podnechčata  jen nář. — Z nář. podnešťata. Disimilací šč > chč.

podnesky  v sled. významu jen nář.; Jg podnesek, SSJČ podnesek,
podneska myslivecky ‚vejce nebo mládě z druhého hnízdění‘ — Od
podnést, to myslivecky ‚snést vejce k druhému hnízdění‘.


podnešata  jen nář.; Jg podneše — Slovotvorná obměna výrazu pod-
nesky
, viz tam.

podníšťata  jen nář.; Kt podnéště sg. — Viz podnesky a podnešata.

podnísky, podnýsky  jen nář. — Hláskové varianty výrazu podnesky,
viz tam.

podníšťata, podnýšťata  jen nář. — Slovotvorné obměny výrazů pod-
nísky
, podnýsky, viz tam.

podružňata  jen nář. — Od podružný ‚vedlejší‘.

podrúžňata  jen nář.; Kt podružně sg. — Od podružňata.

pozdní housata  Kt pozdníště — Sousloví.

svatodušky  jen nář. — Od svatý Duch, popř. univerbizací sousloví sva-
todušní housata
.

svatodušní housata  jako sousloví jen nář. — Adj. od svatý Duch.

5    druhé húsata Ru 5 — druhi housátka Po 1 — druhé husy Ju 7 — pozňí housata Ju 5 — podlišťata Ru 1 — podnešata Ru 2 — votápčata Ju 3

6    —

Fi