ČJA 3

239 hřad (943) — mapa s. 523

1    M         hřad (chřad 458) — řad — hřád 305, 455 — řád (též 206, 207, 223, 455)

hřada (zhřada 738) — řada — gřynda

hřadlo (hřádlo 459, řadlo 303) — hředlo 240, 326

hřadla 628 — hředle f. 238

žerdž 809, žerdz’ 818, 823

žertka (též 814, žrtka 807)

bidlo (bidło 647) — bídlo 304, 308, 310

bidílko (be- 455, 620, 623) — vidílko (vidi-160) — bidéłko 728, 749, 811 (-elko 701, 728) — vidéłko 747,
753 (-ełko 728)

bidełco 754

bidílec 313

ráhno (též 257) — rahno

rahínko

hambálek 713, 733, 734

posada (též 120)

N          hulka 518, přička 614, sedadlo 452, štangla 818, tička 306, 454, 460, žebříček 230, 248, 450, žebřik 669, 670

2                 Zjišťovalo se zeměpisné rozšíření nář. ekvivalentů názvu hřadu, tj. bidla, na němž nocuje drůbež.

Vedle rozdílů lexikálních dokládá nář. materiál rozdíly slovotvorné (např. bidlo × bidýlko × bidelco × bi-
dýlec; hřad × hřadlo; žerď × žerdka), rodové (hřad m. × hřada f.), morfologické (hřadla × hřadle) a zejména hlás-
koslovné (např. hřad × řad × řád; řada × gřynda; hřadlo × hředlo; bidýlko × vidýlko × bidélko; ráhno × rahno).
Hlásková varianta vidýlko byla v svč. nář. zaznamenána (na rozdíl od PRO A1d) téměř ve všech případech vý-
skytu s nezkráceným vokálem.

Nemalé množství zjištěných nář. ekvivalentů jsou formální deminutiva.

V některých případech upozorňují explorátoři na věcné rozdíly mezi bidýlkem (bidlem) a hřadem: bidýl-
ko je část (tyčka) hřadu (např. b. 114, 122, 128, 221, 223, 224, 229, 234, 412, 749) a hřad je podle nich pak celá
konstrukce skládající se z několika bidýlek. V jiných případech je výslovně uvedeno, že bidlo = hřad (např. 431).
Zpravidla jsou však označení bidýlko i hřad uvedena vedle sebe bez jakéhokoli významového rozlišení. KLA,
s níž byl náš materiál konfrontován, tyto významové diference nepotvrzuje, proto na mapě uvádíme zjištěné
nář. výrazy v dubletách (tripletách) bez významové specifikace.

V několika případech byly nář. ekvivalenty zapsány v plurálu, zpravidla ve spojení „slepice jsou/sedí na“:
hřadech, bidlach (441), hřadech, hřadlech (303), řadech, bidýlkách (326) apod. Vzhledem k tomu, že v KLA byly
plurálové formy zjištěny zcela výjimečně, nevěnujeme jim na mapě pozornost a registrujeme je jako příslušné
formy singulárové; označují zřejmě více bidel v jednom celku.

ALJ dokládá výrazy hřad a hřada také jako součást frazeologických spojení s obecným významem ‚jít
spát, být ospalý‘ apod., např. jít na hřadu, má oči na hřádě aj.

Některé ojediněle zapsané výrazy nepovažujeme za termíny (např. hůlka, příčka, tyčka), proto nebyly
mapovány. Nemapován zůstal i výraz žebřík, žebříček, který označuje celou konstrukci z latěk.

3                 Základní lexikální dichotomii bidlo (bidýlko) a hřad (hřada) a další odvozeniny doplňují regionalismy
žerdka, žerď (opavská skupina slez. nář.), ráhno, rahno (oblast jižně od Brna), rahýnko (jz. Morava), posada
(pošumavské okrajové úseky a Doudlebsko) a hambálek (Kyjovsko).

Pojmenování bidlo se vyskytuje na větší části jzč. nář. s přesahem do přilehlých oblastí nář. střč., v nář.
čes.-mor., dále ve značné části nář. střm., v již. polovině nář. vm. a porůznu i jinde. Na Domažlicku byla zachy-
cena hlásková varianta bídlo. Slovotvorná forma bidýlko byla zapsána na Domažlicku, v střč. nář. s přesahy do
nář. jzč., dále nesouvisle v nář. svč., čes.-mor. a střm. V oblasti výskytu výrazu bidlo je varianta bidýlko dolože-
na jako nedubletní. Hlásková podoba vidýlko tvoří dva mikroareály: jeden v širší oblasti kolem Kolína, druhý
na Litomyšlsku. Z vm. nář. jsou rozptýleně doloženy formy bidélko a vidélko.

Slovo řád zabírá rozsáhlý areál zahrnující svč. nář. s přilehlou sv. částí nář. střč. Hlásková varianta řad je
doložena zejm. v sz. Čechách, v okolí Tábora a mezi Novým Městem na Moravě a Boskovicemi, podoba hřad,
shodná se spisovným jazykem, se vyskytuje roztroušeně v Čechách a na Moravě.

Forma hřada, též shodná se spisovným jazykem, je charakteristická pro nář. vm. (mimo již. úsek), hlásko-
vá podoba řada pro již. úsek slez. nář., podoba gřynda pro přechodná nář. čes.-pol. Slovotvorná varianta hřad-
lo
, hředlo je porůznu v jzč. nář. a mezi Rakovníkem a Prahou.

Ve městech nebyla položka zkoumána.

4    bidelco  jen nář.; SSJ bidielce dem. — Formál. dem. od bidlo (viz tam);
z bidelce příklonem k typu město.

bidélko  v sled. významu jen nář.; Jg, SSJ bidielko dem. — Formál.
dem. od bidlo (viz tam).

bidlo  v sled. významu jen nář.; stč. ‚tyč, tyčka, hřada‘, Jg slepičí bidlo,
SSJ (SSJČ ‚delší tyč‘) — Specifikací z bidlo ‚žerď‘. Podle Mch
pův. *bidlъ asi splynulo s domácím názvem tkalcovským bid-
lo
(to od bít).

dlo  jen nář. — Patrně jzč. dloužením kořenné samohlásky z bidlo
(viz tam).

bidýlec  jen nář. — Derivací od bidlo (viz tam); forma bidýlec snad pod
vlivem plurálové podoby bidélce ‚bidýlka‘.

bidýlko  v sled. významu jen nář.; Jg dem. — Z bidélko (viz tam) úže-
ním é > í.

gřynda  jen nář. — Viz hřada; nář. realizace s pův. rozloženou nosov-
kou a se změnou e > y před nosovou souhláskou.

hambálek  v sled. významu jen nář.; SSJ hambalok, hambálok (stč., Jg, u obou hambalek, SSJČ též hambalek, u všech ‚vodorovný
trám spojující krokve střechy‘, SSJČ též ‚bidlo na sušení prá-
dla‘) — Z něm. Hahnenbalken (‚kohoutí hřada‘), což je druhý,
výše položený spojovací vodorovný trámek; „sedávali na něm
skutečně kohouti, dokud drůbež bydlila s člověkem“ (Mch).

hřad  Kt, SSJČ — Z psl. *grę.

hřád  jen nář.; SSJČ nář. — Viz hřad, -á- snad podpořeno jzč. dlouže-
ním kmenové samohlásky.


hřada  stč. též hřěda, Jg též hřádka, hřad f., Kt též hředa, SSJČ, pol.
grz
ęda (Jg hředa ‚trám, žerď‘, hluž. hrjada ‚trám, kláda‘) —
Z psl. *gr
ęda (stč. pův. ‚trám(ec)‘).

hřadle  f. jen nář. — Patrně od hřadlo (viz tam) přechodem k rodu žen-
skému (k typu růže).

hřadlo  jen nář. — Od hřad nebo hřada (viz tam), -lo vlivem slova bid-
lo
.

hředle  f. jen nář. — Viz hřadle; nář. podoba s provedenou přehláskou.

hředlo  jen nář. — Viz hřadlo; nář. podoba s provedenou přehláskou.

posada  v sled. významu jen nář. — Od posadit.

rahno  v sled. významu jen nář. — Viz ráhno.

ráhno  v sled. významu jen nář. (SSJČ ráhno, rahno obl. ‚bidlo, tyč‘) —
Adaptací výrazu přejatého z něm. (Rahe ‚ráhno‘).

rahýnko  v sled. významu jen nář.; Jg též rahénko, obě dem. — Viz
ráhno; formální dem.

řad  jen nář.; Jg, SSJČ nář. — Z hřad (viz tam) zánikem h ve skupině hř-.

řád  v sled. významu jen nář.; Jg, SSJČ nář. — Z psl. *gredъ zánikem h-
ve skupině hř-.

řada  v sled. významu jen nář. — Viz hřada.

vidélko  jen nář. — Z bidélko (viz tam) změnou b- > v-.

vidýlko  jen nář. — Z vidélko (viz tam) úžením é > í.

žerď  v sled. významu jen nář.; stč. žrd, žerd, žerď (Jg žerď ‚tenké dlou-
hé bidlo, hůlka‘, SSJČ i SSJ ‚delší tyč, zprav. dřevěná‘) — Z psl.
*žьrdь, to souvisí s hřada. Specifikací.

žerdka  v sled. významu jen nář. — Formál. dem. k žerď; viz tam.

5    řad Po 1, Ju 4, Ru 2 — řád Po 1, Ru 4 — hřada Ju 7 — řada Ru 1 — bidlo Ju 1, 6 — bidlo Ju 5 — bidilko Ju 2 — bidílko Ju 2–4, Ru 3

6    —

Ši