ČJA 3

238 drůbežárna (944) — mapa s. 521

1    M         drúbežárna — drúbeřárna (drubeřárna 411) — drubežárna (drubežarna 515, 701, 817, 92, 93, 95)

drúbežárňe — drubežáe (též 804, 812, 821, 822, 827, 72)

drúbežárka 754 (drúbežarka 754)

slepičárna (slepičarna 701, 95, slepečárna 605)

slepičáe

slípčárňa 683–685 (slipečárna 670)

slepičárňik 637, 638

slepičňík 301, 310, 331

slepičák

kuřín (též 680)

kuík (kúrňik 642)

kurarňa 831 (kurčarňa 831, kurenčárna 757)

N          farma 819

2                 Mapa zachycuje nář. rozdíly v pojmenování drůbežárny, tj. zařízení pro velkochov drůbeže. To se u nás
běžně objevuje až počátkem padesátých let v souvislosti s družstevním hromadným chovem slepic. Slovo drů-
bežárna
‚závod pro chov drůbeže‘ poprvé uvádí už Příruční slovník jazyka českého, ten zaznamenává rovněž
hovorové výrazy slepičárna a slepičník, oba však jen ve významu ‚kurník‘, a charakterizuje je jako lidové.

Náš materiál vykazuje vedle rozdílů lexikálních i diference morfologické (např. drůbežárna × drůbežárně),
slovotvorné (např. slepičárna × slepičárník × slepičník × slepičák, kurárna × kurník × kuřín) i hláskoslovné (drů-
bežárna
× drubežárna × drůbeřárna). Kvantitativní rozdíl drůbežárna × drubežárna evidujeme, protože rozsah
krácení výrazně přesahuje stav zachycený na mapě PRO A1ab. Shromážděný materiál je pozoruhodný tím, že do-
kládá adaptabilitu nově přejímaného slova drůbežárna v různých dialektech (např. drubežárna, drůbežárně) a zá-
roveň ukazuje schopnost nářečí pojmenovávat novou skutečnost za využití náležitých prostředků (lexikálních
i slovotvorných), jimiž jednotlivé nář. systémy disponují, např. výrazy slepičárna, slepičárně (od slepice), slípčárně
(od nář. slípka), kurárně, kuřín (od nář. kura). Proto také důsledně lišíme podoby se starším sufixem -ně (-ňa).

Výraz kurník, který běžně označuje chlívek pro drůbež, může mít místy také sledovaný význam.

3                 Jako hlavní lexikální protiklad se jeví rozdíl mezi výrazy drůbežárna a slepičárna, vyskytujícími se téměř
na celém území národního jazyka, a regionalismem kuřín, typickým pro nář. slezská.

Podoba drůbežárna je rozšířena téměř všude v Čechách s výjimkou širšího polabského pásu (včetně vý-
běžků na Žatecko, Mladoboleslavsko a Ledečsko); tam se vyskytuje varianta drubežárna, typická dále pro záp.
Moravu a širší Náchodsko. Obměna drubeřárna byla zaznamenána jen místy v Čechách, soustředěněji na
Klatovsku a Plzeňsku (na rozdíl od slova drůbeř – srov. III-223 drůbež). Střm. nář. s výjimkou jejich jz. části
a Zábřežska charakterizuje tvar drubežárně, vm. nář. s přilehlým Kroměřížskem a Holešovskem pak podoba
drůbežárně.

Pojmenování slepičárna se objevuje většinou jako dubletní výraz téměř po celém území Česka, nejhoj-
nější výskyt zaznamenává zejména v oblasti jzč. nář. a ve stř. a již. části Moravy. Tam, kde je běžný morfologic-
ký typ -árně, je běžná podoba slepičárně. Slovotvorné varianty tohoto lexému tvoří jen mikroareály, a to slíp-
čárně
(na Holešovsku), slepičárník (na Vyškovsku), slepičník (sporadicky v záp. Čechách) a slepičák (záp. od
Nového Města na Moravě).

4                 Zaznamenané výrazy se tvoří většinou příponami typickými pro místní jména: -árna (-árně), -ník, -ín; vyjadřují zpravidla (uzavřený)
prostor, kde něco žije, kde se něco pěstuje.

drůbeřárna  jen nář. — Od nář. drůbeř.

drůbežárka  jen nář. — Od drůbež (sufixem -árka, charakteristickým
pro tvoření místních jmen ve vm. nář.).

drubežárna  jen nář. — Viz drůbežárna, podoba se zkrácenou kořen-
nou samohláskou.

drůbežárna  SSJČ (Jg drůbežník ‚kurník‘) — Viz drůbežárně, přecho-
dem k tvrdému skloňovacímu typu.

drůbežárně  jen nář. — Viz drůbežárně a drubežárna.

drůbežárně  jen nář. — Od drůbež, uchováním staršího deklinačního typu.

kurárně  jen nář. — Od nář. kura ‚slepice‘, uchováním staršího dekli-
načního typu.

kurník  v sled. významu jen nář. (Jg ‚posada‘, SSJČ ‚chlívek pro drů-
bež‘) — Přenesením.


kuřín  jen nář. — Od kura.

slepičák  v sled. významu jen nář. — Univerbizací spojení chlívek (kur-
ník
) pro slepice
, popř. slepičí chlívek.

slepičárna  v sled. významu jen nář. (SSJČ ob. ‚kurník‘) — Viz slepi-
čárně, přechodem k tvrdému skloňovacímu typu.

slepičárně  jen nář. — Od slepice, uchováním staršího deklinačního
typu.

slepičárník  jen nář. — Kontaminací výrazů slepičárna a slepičník.

slepičník  jen nář. — Od slepice.

slípčárně  jen nář. — Od nář. slípka ‚slepice‘, uchováním staršího de-
klinačního typu.

 

5    —

6    —

Fi