ČJA 3

236 zkažené vejce (939) — mapa s. 517

1    M         pukavec

záprt

záprtek (zaprtek 721, sprtaní v. 612, zoprtek 822, zopyrstek 818) — záprdek

smradlavé v. (smerlaví v. 105, zasmrádlé v. 445, 817, zasmradlí v. 461, smrodlave v. 84)

smradatí v.

zasmraďené v. (zasmradzene v. 817, zaśmerdźene v. 833, 834, zaśmrdźane v. 832, zaśmerdźane v. 84,
zaśmyrdžane v. 836, zasmardzone v. 832, zaśmyrdžone v. 835, zasmradzyne v. 825, 827, 828)

S          chmúťek 737, prcek 825

N          špatní v. 51, starí v. 137, jaloví v., šklunkaví v. 106, žluklí v. 117, zasezení v. 328, zastuzelí v. 402, nasedlí v. 455, zepsute v. 834, zkažené v.,
smradoch 112, smradlák 644, skřéček 739, záskřeček 705.

2                 Mapa zachycuje nář. názvy pro záprtek, tj. zkažené vejce. Vedle jednoslovných označení obsahuje shro-
mážděný materiál i dvojslovná spojení typu smadlaté v. U těchto souslovných pojmenování (přívlastek + vejce)
sledujeme pouze rozdíly v přívlastkové části. Nářeční diferenciace u výrazu vejce viz III-232 vejce. Vedle dife-
rencí lexikálních a v typu pojmenování (jednoslovné × dvojslovné) přinesl materiál i rozdíly slovotvorné (např.
smradlavé v. × smradaté v. × zasmraděné v., záprt × záprtek) a diferenci hláskoslovnou (záprtek × záprdek).

Nemapovány zůstaly názvy neterminologické povahy (např. staré v., žluklé v., zkažené v., zepsuté v., špat-
né v.
), popř. označení pro vejce nehodící se k násadě nebo jinak znehodnocené (např. jalové v., zastuzelé v., na-
sedlé v.
, skřéček). Rovněž nebyly mapovány silně expresivní formace (např. smraďoch).

Výraz záprtek (záprdek) mívá oblastně též jiný význam; místy (v podorlické oblasti) označuje malé vejce
bez žloutku, které slepice občas snesou, nebo je tak nazýváno malé, slabé nebo zakrslé kuře (na Frýdecku).

3                 Hlavní protiklad vytváří diference mezi výrazy jednoslovnými a pojmenováními dvojslovnými; ta mají
charakter okrajových regionalismů.

Většinu zkoumaného území pokrývají výrazy shodné se spis. jazykem: slovo pukavec je běžné v sev.
Čechách a v širším okolí Prahy, název záprtek se vyskytuje v již. Čechách (bez nejjižnějšího okraje) a na přileh-
lém Benešovsku, na celé Moravě a v záp. části Slezska, jeho hlásková varianta záprdek je typická pro vých. po-
lovinu svč. a střč. nář. a též pro Boskovicko a Valašsko. Výraz záprt tvoří dva mikroareály, a to na
Uherskohradišťsku a na Hlučínsku.

Mezi dvojslovnými pojmenováními je nejrozšířenější sousloví smradlavé v.; běžné je na sev. okraji svč. ná-
řečí, odděleně též v jč. příhraničním pásu včetně Doudlebska a dále na Rakovnicku, Manětínsku, sev. Plzeňsku
a Příbramsku s výběžky až na Strakonicko. Na tento areál navazuje v záp. Čechách rozsáhlá oblast výskytu slo-
votvorné varianty smradaté v. Podoba zasmraděné v. je typická pro jv. část slez. a pro sv. úsek vm. nář.; zejména
v pásu při Ostravici je často dubletní s formou smradlavé v.

Situace ve městech se v podstatě shoduje s venkovským okolím; do mluvy měst jako výraz mladší vrstvy
proniká označení smradlavé v. (zvláště v Čechách).


4 chmútěk  jen nář. — Podle Mch adaptací srbocharvátského výrazu
hmúćak ‚zkažené vejce‘, to od slovesa mútiti ‚kalit‘ s přídatným
pejorativním ch.


prcek  v sled. významu jen nář. — Deformací, adideací k zá-prtek.

pukavec  Jg, SSJČ poněk. zast. — Od pukavý.

smradaté v.  jen nář. — Sousloví, adj. část od subst. smrad.

smradlavé v.  Jg, SSJČ ob. — Sousloví, adj. část od subst. smrad.

záprdek  Jg, SSJČ říd., SSJ záprdok — Viz záprtek, podoba s -d- adi-
deací k výrazu prd(el) (Jg „že za prdelí zůstává kvočně“).

záprt  jen nář.; ALJ vm. — Desufixací od záprtek, viz tam.


záprtek  Jg, SSJČ, SSJ záprtok nář., hluž. zaportk — Psl. *zapъrtъkъ;
podle Mch souvisí s ide. kořenem *per- s významem ‚plodit,
rodit‘.

zasmraděné v.  jen nář. — Sousloví, adj. část od slovesa zasmradit.

5    pukavec Ju 5, Ru 2 — záprtek Ju 4, 6, Ru 5 — záprdek Ju 1–4, 7, Ru 1, 4 — skažení v. Po 1 — smradlaví v. Ru 3

6    MAGP 172, AJŚ 534, PLPJ 57, AJK 244, SSA 2.102

Fi