ČJA 3

235 (kuřátko) se klobe (938) — mapa s. 513

1    M         klube se — glube se (gluve se 711) — klupe se — kluve se (též 308) — klobe se — globe se (glove se 674, 712,
743, 744, 753) — klove se — klofe se

klubá se — glubá se 628, 629 — globá se — klová se — klofá se

klive se (klibe se 423)

klivá se (klevá se 308, 319, klibá se 422)

naklíhává se (naklívává se 310, 445, naklívá se 433, 444, naklíhá se 433)

kluje se (gluje se 639, 706, 751) — kloje se (gloje se 638, 657)

glve se (též 714, gĺve sa 725, glbe sa 743, klve sa 726, 741)

S          vále sa 755, ťuká se 235

N          líhne se; ďube se 727

2                 Mapa zachycuje nář. ekvivalenty spojení (kuřátko) se klobe ‚dostává se z vejce, líhne se‘. Shromážděný
materiál je diferencován lexikálně, morfologicky (např. klobe se × klová se), ale především hláskoslovně (např.
klobe se × globe se × klofe se × klube se × kluve se × klupe se × glube se).

Etymologicky základní je slovo klube se ‚dostává se ze skořápky‘ (ukazují na to i teritoriálně převládající
podoby); to se křížilo s hláskově i sémanticky blízkým klove (kuře skořápku proklovává) a klije ‚vyráží klíčky‘.
Celkový obraz zkomplikoval ještě vývoj slovesa kl’ujo, klьvati: zobecněním indikativního -u- vzniklo kluve; po-
doby klve, glve jsou nejspíš archaismy z infinitivu *klьvati. Novočeský infinitiv klovati je analogií podle snovati.

Výrazy kluje se, klive se a glve se z hlediska synchronního (a s ohledem na technické možnosti jejich zo-
brazení na mapě) hodnotíme jako samostatné lexémy. Rovněž označení naklíhává se, dnes již vzdálené výcho-
zímu klive se, považujeme za samostatný lexém.

Podoby klove se a klube se naopak považujeme za hláskové varianty jednoho lexému, protože dnes již ne-
lze východiska jednotlivých podob dobře oddělit.

Patrně dvojí původ má forma klobe se; v Čechách jde asi o zkřížení výrazů klube se a klová se, kdežto
v centrální části střm. nář. je tato podoba s největší pravděpodobností hláskovou variantou formy klube se (po
provedení pravidelné změny u > o). Mapujeme proto všechny hláskové varianty; tedy i ty, které lze považovat
za výsledek pravidelných hláskových obměn, jak je zachycuje mapa PRO D2abc, protože se nerealizují v ob-
vyklém rozsahu.

Registrujeme rovněž morfologickou diferenci klobe se × klobá se. Upozorňujeme, že morfologické vari-
anty 1. slovesné třídy (typ klube se) tu mají neobvykle velký rozsah; byly zachyceny takřka na celém území ná-
rodního jazyka.

Výraz naklíhává se je vlastně odvozen od slovesa klívá se, které se patrně přiklonilo k nář. klíhat ‚klíčit
(o bramborách)‘ na základě určité podobnosti (vejce, z něhož se začíná klovat kuře, se v první fázi podobá klí-
čící bramborové hlíze).

Šrafovaním zdůrazňujeme neobvykle rozsáhlé území rozšíření podob s g (glube se, globe se, glve se), kte-
ré jsou příznačné zejména pro vm. nář. v důsledku neprovedené změny g > h ve skupině zg. (To je podle Běliče
patrně příčinou, že se ve vých. oblastech hojněji než dále na západ objevuje g také v různých slovech onomato-
poických a expresivních.)

Konfrontace našeho materiálu s materiálem KLA v podstatě potvrdila mapovaný stav.

3                 Největší část zkoumaného území pokrývá výraz klube se. Je běžný v svč. okrajovém pásu a v pruhu táh-
noucím se od Rakovníka a Plzně až na Benešovsko a Ledečsko s přesahem na Moravu, a to až na Tišnovsko
a také na Zábřežsko. Dále je tato podoba běžná zejména na záp. Moravě mezi Brnem a Třebíčí, v oblasti nář.
dolských a rovněž na Lipnicku a ve Slezsku; tam hlavně na Příborsku a již. od Opavy. Varianta klobe se je cha-
rakteristická pro velký areál ve stř. Čechách s výběžkem až na Novopacko a Královéhradecko a pro Táborsko,
na území střm. nář. byla zapsána mezi Znojmem, Třebíčí a Tišnovem a v centrální části těchto dialektů (s vý-
jimkou oblasti mezi Boskovicemi a Prostějovem). Mezi Boskovicemi, Mikulovem a Kroměříží převažuje podo-
ba globe se (objevuje se i na Zlínsku); varianta glube se byla zachycena mezi Kyjovem a Lipníkem. Opavsko
a Hlučínsko vyděluje forma kluve se; k tomuto území se na sv. přimyká mikroareál podoby klupe se. Jen řídce,
především v jz. Čechách, byly zapsány obměny klofe se a klove se.

Výraz kluje se se vyskytuje na Slovácku, sev. Valašsku a v čes.-pol. nář., jeho hlásková obměna kloje se je
doložena hlavně z Prostějovska. Ve střed. části vm. nář. se uchovává označení glve se.

Na jz. Moravě a přilehlém úseku jv. Čech tvoří souvislou oblast slovo klive se, pro již. Čechy a odděleně
i pro záp. okraj jzč. nář. je typická forma klivá se. Území mezi Klatovy a Prachaticemi je charakteristické slovem
naklíhává se.

Forma klobá se zabírá Českobudějovicko a porůznu se vyskytuje ve stř. Čechách, podoba klubá se byla za-
znamenána na širším Příbramsku, sporadicky i jinde.

4    globá se  jen nář. — Inf. globat se (viz globe se), zařazením k 5. sloves-
né třídě.

globe se  jen nář. — Z klobe se (viz tam) záměnou zadopatrových sou-
hlásek.

glubá se  jen nář. — Inf. glubat se (viz glube se), zařazením k 5. sloves-
né třídě.

glube se  jen nář. — Z klube se (viz tam) záměnou zadopatrových sou-
hlásek.

glve se  jen nář. (Bš glvať ‚zobákem sekat‘) — Ze stč. klvati (to z psl.
*klьvati), záměnou zadopatrových souhlásek.


klivá se  jen nář. — Inf. klivat se (viz klive se), zařazením k 5. slovesné
třídě.

klive se  jen nář. — Patrně kontaminací výrazů klije se (z *klieti ‚klíčit‘)
a klove se.

klobá se  jen nář. — Inf. klobat se (viz klobe se), zařazením k 5. sloves-
né třídě.

klobe se  Jg, SSJČ — Patrně kontaminací klube se (viz tam) a klová se.

klofá se  jen nář.; (Jg klofám ,klovám (zobákem)‘) — Inf. klofat se (viz
klofe se), zařazením k 5. slovesné třídě.

kloje se  jen nář. — Viz kluje se, podoba se střm. změnou u > o.

klofe se  jen nář. — Z klove se (viz tam) záměnou retných souhlásek.

klová se jen nář. — Inf. klovat se (viz klove se), zařazením k 5. sloves-
né třídě.

klove se  stč. klvati, SSJČ, SSJ kluvať sa, hluž. kluwać so — Z psl.
*klьvati. Podoba klovat (s -o-) analogií podle snovati, zařaze-
ním k 1. slovesné třídě,

klube se  Jg, SSJČ ob. — Z psl. *kъlbati.

kluje se  jen nář.; Jg klouti se, klije se, klinu se, SSJ kluť sa, pol. kluć się
— Z psl. *klujo, klьvati.


klupe se  jen nář. — Z klube se (viz tam), -p- podle klepat (při klubání
je slyšitelný zvuk).

kluve se  jen nář. — Z klube se (viz tam), -v- podle klovat.

naklíhává se  jen nář. (Kt naklíhnuté vejce ‚vejce kuřátkem už pro-
klovnuté‘) — Asi z klivá se (viz tam) příklonem k nář. klíhat
‚klíčit (o bramborách)‘, to z klíh (stč. klí) ‚bramborový klí-
ček‘.

ťuká se  jen nář. — Z ťukat ‚klepat‘ pomocí formantu se.

vále se  jen nář. — Přenesením (kuřátko se „válí“ z vajíčka).

5    klube se Ju 2, 4 — klobe se Po 1, Ru 4 — globe se Ru 3 — klobá se Ju 3, Ru 1, 2 — naklobává se Ju 5 — kluje se Ju 6 — kluje sa Ju 7, Ru 5 — líhne se
Ju 5, 6, Ru 2–4

6    SSA 2.107

Fi