ČJA 3

234 vyfouklé vejce (941) — mapa s. 511

1    M         výdumek (též 426, 605, vejdimek 417, vejdulek 134, vejdumka 117) — výdunek (védenek 603, védanek 634,
vejdunka 117) — výduňek (-oňek 658)

védutek 616, 618

vejlupek 156–159

vejlumek 158, 159, 221, 502

výfuk (vijfuk 301, vejfuch 210, vejpuch 210, vejpuk 221)

vejfuček 427, 463 — vejfutek 438, 439, 453

fukanec

pouch (puk 310)

poucho (poucha f. 325) — pouko

pouchle n. (poukle 327)

S          koko 204, klukna 604

N          vyfouklé vejce, vyfouknuté v.; vyfukane v. 834, vifuknutí v. 683, vifuknyte v. 831, vyduchane v. 833–835, duti v. 211, prázné v. 724, 739,
vepiti v. 648, vipité v. 723, vezmóchli v. 649, holubička 520

2                 Mapa zachycuje nář. názvy pro vyfouklou skořápku vejce. Tento předmět byl v minulosti na mnoha mís-
tech používán k zvykoslovným účelům (k ozdobě figuríny představující smrt při jarním obřadu loučení se zimou
nebo jako kraslice). Zejména v Čechách byla vyfouklá vejce také plněna pískem a sloužila jako podkladek do
slepičích hnízd.

Výzkumem byly zaznamenány jednak názvy terminologické povahy (např. výdumek, pouch, výfuk), jed-
nak označení ne plně terminologická, popisná (např. vyfouklé vejce, vyduchnuté v., prázdné v.); ta na mapě ne-
představujeme.

Na značném území (zejména na vých. Moravě a ve Slezsku) zvláštní pojmenování pro sledovanou reálii
ani neexistují. Vyfouklé vejce je tam označováno pouze obecnými nář. názvy pro vaječnou skořápku (to potvr-
dil i materiál zachycený v KLA). KLA rovněž potvrdila naším výzkumem sporadicky zaznamenaný výraz kluk-
na
, který byl též ve formě středního rodu klukno zapsán na Moravskobudějovicku.

Z neterminologických popisných pojmenování je spojení vyfouklé vejce charakteristické především pro
Zábřežsko, Litovelsko a Boskovicko a dále pro sev. polovinu vm. dialektů, podoba vyfouknuté v. byla doložena
hlavně ze sv. okraje střm. nář. včetně Prostějovska a Kroměřížska a též ze Zlínska, občas byla zaznamenána i ve
Slezsku. Pro čes.-pol. nář. je typický opis vyduchnuté v., pro sev. Vsetínsko spojení prázdné v.

Vedle rozdílů lexikálních a rozdílů v typu pojmenování registruje získaný materiál též diference rodové
(např. pouch m. × poucho n.), slovotvorné (např. pouch × pouchle, výfuk × výfuček × fukanec) a hláskoslovné
(např. poucho × pouko).

Rozdíl výdumek × výdunek může mít charakter diference lexikální, považujeme-li za fundující útvar slo-
va výdumek základ slovesa dmout (psl. *dъmo, d
ti) a odvozujeme-li podobu výdunek ze stč. slovesa dunúti
(psl. *dun
ti ‚foukat, dout, vát‘). Na naší mapě řešíme tuto diferenci (výdumek × výdunek) jako rozdíl hlásko-
slovný (tak Mch). Opíráme se přitom o skutečnost, že se někdy v dialektech m mění v n (zejména v souhlásko-
vé skupině před k), např. zámek, ale v zánku (< v zámku), pak také výdumek, ale výdunku (< výdumku).
Analogickým vyrovnáním podle tvaru v nepřímém pádu výdunku lze pak vysvětlit formu výdunek. Na onoma-
topoický základ slova výdunek ukazuje i to, že v horském typu nedošlo k pravidelné hláskové změně u > o.

SSJČ hodnotí jako spisovné podoby výdumek a výdunek (ta je klasifikována jako řídká). Jako nářeční
uvádí formy vejdumek, vejdunek i vejduněk a též výraz výfuk. Jako zastaralé a obecné je v témže slovníku re-
gistrováno pojmenování pouch s variantou pouchle.

3                 Na mapě výrazně vystupuje diference mezi oblastmi s náležitými pojmenováními sledované reálie (Čechy
a část Moravy) a mezi územími, kde tyto názvy chybějí (sv. polovina a část záp. Moravy a celé Slezsko).

Největší oblast zabírá výraz výdumek, je běžný v sv. polovině Čech a na přilehlém Novoměstsku, jeho roz-
šíření na západě ohraničuje zhruba linie měst Praha – Jindřichův Hradec. Hlásková varianta výdunek tvoří sou-
vislý areál na Tišnovsku, Boskovicku a Velkomeziříčsku, vyskytuje se často jako dubleta i porůznu v svč. nář.
a též na Kolínsku, forma výduněk byla doložena spíše sporadicky, soustředěněji jen z Novoměstska. Záp. od
Boskovic se objevilo označení výdutek. Na Chrudimsku vytváří menší oblast slovo výlupek, na jejím okraji byla
pak zapsána podoba výlumek.

Značnou část záp. poloviny Čech pokrývá lexém pouch. Je typický pro území záp. od Prahy, Příbramsko,
Benešovsko, Táborsko a Strakonicko, odděleně se objevuje též na jz. okraji Moravy. Slovotvornou variantu
pouchle máme doloženu zejména ze Strakonicka a Prachaticka. Na území zč. nář. je nejběžnější podoba pouko,
pro Rakovnicko je příznačná forma poucho.

Na některých okrajích zkoumaného území bylo zaznamenáno pojmenování výfuk; v Čechách se vyskytu-
je na Rakovnicku a Žatecku, na Chodsku a Domažlicku a v úzkém pošumavském pásu; větší areál vytváří v již.
Čechách a odděleně také na Moravě, a to ve vých. části střm. a v již. úseku vm. nář. Slovotvorné varianty jsou
charakteristické pro již. Čechy; záp. od Českých Budějovic je běžná forma fukanec, na Jindřichohradecku výfu-
tek
, sporadicky se vyskytla varianta výfuček.

Výzkum této položky nebyl ve městech prováděn.

4    fukanec  jen nář. — K foukat.

klukna  jen nář. — Nejasné (srov. III-231 kvočna).

koko  jen nář.; Kt ‚vejce (v dětské mluvě)‘, ALJ Chodsko, Prachaticko
— Přenesením onomatopoického výrazu napodobujícího hla-
sy slepice.

pouch  Jg též púch, SSJČ zast. ob. — Mch dává do souvislosti *pouh
‚tupý konec vejce‘ (je v něm vzduchová bublina, je tedy
prázdný) a něm. Bauch ‚břicho‘. Holub-Kopečný předpoklá-
dá souvislost buď s onomatopoickým -puch- (napuchnout),
nebo se stč. púchlý ‚prázdný‘.

pouchle  Kt, SSJČ zast. ob. — Slovotvorná obměna výrazu poucho, viz
tam.

poucho  n. jen nář.; ALJ jč. — Rodová obměna výrazu pouch, viz tam.
Stř. rod vlivem výrazu vejce.

pouko  jen nář.; ALJ Chodsko (SSJČ pouk zast. a nář. ‚širší, tupý ko-
nec vejce‘) — Nejasné, Mch pokládá -k- za sekundární, vychá-
zí z pouh, viz pouch.

výdumek  Jg též vejdumek, výdumka, Kt též výdymek, SSJČ též vej-


dumek nář., Bš záp. Morava — K dmouti. Nelze však ani vy-
loučit, že jde o hláskovou variantu k výdunek (viz oddíl 2).

výdunek  Jg, SSJČ výdunek říd., vejdunek nář. — K stč. dunúti ‚váti‘.
Nelze ani vyloučit, že jde o hláskovou variantu k výdumek
(viz oddíl 2).

výduněk  jen nář.; Kt, SSJČ vejduněk nář. — Viz výdunek, podoba na
-něk patrně analogií podle jiných slov.

výdutek  v sled. významu jen nář. (SSJČ říd. a poněk. zast. ‚rozšířená
část něčeho‘) — Viz výdunek, přikloněním k slovu dutý (výdu-
nek
je slovo etymologicky neprůhledné).

výfuček  jen nář.; Kt ‚prázdné vejce‘ sloven. — K vyfouknout.

výfuk  v sled. významu jen nář.; Kt též vyfouk, SSJČ nář. — Od vy-
fouknout
.

výfutek  jen nář. — Patrně kontaminací výrazů výfuk a výdutek, viz
tam.

výlumek  jen nář. — Kontaminací výrazů výdumek a výlupek, viz tam.

výlupek  v sled. významu jen nář. — Viz výdutek, adideací k slupka.

5    vejdumek Ju 1–4 — pouch Ju 3, Ru 2, 3 — vifóklí v. Ju 6 — prázdní v. Ju 5, Ru 4

6    —

Fi