ČJA 3

223 drůbež (914) — mapa s. 489

1    M         drúbeř (-bjeř 748, 822) — drúbež (-bjež 651, 747, 824, drub’ež 834–836, drob’ež 833)

havjeď (gov’ydz’ 831, 832, 835) — havjeť (havjejť 329, 335) — havjed

lichva

žoužel (též 658)

drápel

bydlo (bi- 801)

hyd — zhyd 743–745, 755, 74

hyda 738, 747

hiďina 756, 757

pernactvo 701, 739

dobitek 206, 215, 323, 422

S          plezmero 701, statek 720

2                 Mapa postihuje nářeční pojmenování pro drůbež, tj. domácí ptactvo chované pro užitek (slepice, husy,
kachny, krůty). Kromě rozdílů lexikálních byly zaznamenány i diference slovotvorné (hyda × hydina) a rodové
(hyd m. × hyda f.). Na mapě jsou zachyceny též rozdíly hláskoslovné (drůbež × drůbeř, havěť × havěď × havěd,
hyd × zhyd).

Pojmenování havěď/-ť může mít v různé míře expresivní odstín. Omezeně platí totéž i o názvu žoužel.
Výraz dobytek má charakter označení neplně ekvivalentního, zástupného. V sledovaném významu není doložen
ani v KLA, ani v citované literatuře.

Není bez zajímavosti, že se drůbež (i dobytek) často označuje původně hanlivými názvy podceňujícími její
význam (havěť, hyd, lichva, žoužel). Dříve měla tato pojmenování sloužit proti uřknutí a k oklamání nepřejíc-
ných démonů.

3                 Na většině zkoumaného území je základním pojmenováním výraz drůbeř, jenž se často vyskytuje v dub-
letě s označením drůbež; obě podoby se hojně objevují vedle jiných tradičních názvů. Vlastní areál tvoří slovo
drůbež ve Slezsku, a to na Frenštátsku, v ostravickém nář. úseku a v přechodných nář. čes.-pol. Nedubletně se
výraz drůbež dokládá zvláště ze zč. nář., na Moravě ze Zábřežska a z pruhu táhnoucího se od Prostějova
k Vyškovu, Kyjovu a k Břeclavi. Dále pokrývá oblast čes.-mor. nářečí, záp. okraj střm. nář. a Znojemsko.
Označení drůbež je rozšířeno vlivem spisovného jazyka zvláště u mladé generace; bylo zaznamenáno i ve všech
zkoumaných městech.

Lexikálně diferencovanější jsou okraje území. Na Chodsku bylo zachyceno označení lichva. Na jihu jzč.
nář. je rozšířeno pojmenování havěď, vedle něho jsou však doloženy i podoby havěť a havěd. Pro širší
Boskovicko je charakteristický výraz žoužel. V jeho sousedství tvoří mikroareál slovo drápel; vyskytuje se na
území záp. a sz. od Prostějova. Pro stř. a sev. úsek vm. nář. je typický název hyd s variantami zhyd
(Uherskobrodsko), hyda (nejsevernější okraj Valašska) a hydina (již. od Uherského Brodu). Pojmenování byd-
lo
se vyskytuje v záp. skupině slez. nář.


4    bydlo  v sled. významu jen nář. — V návaznosti na pol. jaz. území (pol.
bydło ‚dobytek‘).

dobytek  v sled. významu jen nář.; Jg „pérnatý dobytek“ (SSJČ, SSJ,
pol., hluž., u všech ‚dobytek‘) — Přenesením.

drápel  jen nář. — K drápat ‚hrabat, škrábat‘, lze odvodit i od dráp; su-
fix -el zřejmě vlivem sousedního žoužel.

drůbeř  jen nář.; Jg — Z drůbež, viz tam; koncové ř se sblížilo sykavko-
vým šumem se sykavkou ž.

drůbež  Jg, SSJČ, pol. drób, (hluž. drobjaz ‚drobné zvířectvo, např.
malé ryby‘) — Od drob (stč. ‚něco malého‘).

havěd  jen nář.; Jg — Z pův. havěď depalatalizací.

havěď  Jg, SSJČ ob., pol. gawiedž (SSJ háveď ‚drobné zvířectvo‘) —


Psl *gavědь, podle Mch původně asi ‚protivné neužitečné
drobné zvířectvo‘. Přenesením.

havěť  Jg, SSJČ ob. — Viz havěď, koncové v důsledku neznělé vý-
slovnosti na konci slova.

hyd  jen nář.; Jg slc., SSJ — V návaznosti na sloven, jazykové území
(sloven. hyditi ‚hyzdit‘).

hyda  jen nář. — Rodová varianta výrazu hyd, viz tam.

hydina  jen nář.; Jg slc., SSJ — Od hyd, viz tam, v návaznosti na sloven.
jazykové území.

lichva  jen nář.; Kt, SSJČ nář. (SSJ, Jg též lichvice, lichvička slc.,
u obou ‚dobytek‘) — Psl. *lichva ‚dobytek, drůbež‘ nejasného
původu, podle Mch snad k psl. *lichъ ‚ubohý, špatný‘.

pernactvo  jen nář.; Jg mor. — K pernatý ‚porostlý peřím‘.

plezmero  jen nář. — Nejasné.

statek  v sled. významu jen nář. (Kt, SSJČ, SSJ, pol., u všech ‚doby-
tek‘) — Psl *statъkъ ‚dobytek‘, přenesením.

zhyd  jen nář. — Z původního hyzd (srov. hyzdit, gyzd nář. ‚špína‘) pře-


smykem, popř. z hyd připojením náslovného z-, častým ve
vm. nář., srov. zdélka, zvýška.

žoužel  v sled. významu jen nář. (SSJČ zast. a obl. ‚drobné, zprav. ob-
tížné, zvířectvo vyskytující se v množství; havěť‘) —
Přenesením.

5    drúbeř Po 1, Ju 1–6, Ru 2–5 — drúbež Ru 1 — drúb’ež Ju 7

6    ASJ IV 90:10a, MAGP 439, AJŚ 497, AJPP 209a

Ir