ČJA 3

222 (kočka) se honí (907) — mapa s. 487

1    M         hoňí se (hóňí se, h. se 829, 831–834, guňi še 835, 836, chce se hoňit 673, 678, 681, 684)

honcuje se (hincuje se 681, hrncuje se 415, hončí sa 701, hunácká sa 736, chce se honcovať 678)

honcuje (honcujo 801, též hončy 806)

honejcí se 302, 303

mrouská se (mrauská se 146, 148, 13, mruská se 520) — brouská se (chce se bróskat 623) — břouská se
(mřóská se 618)

mrouká se (rouká se 136, mrauká se 127–129, 148)

mroucá se — mraucá se

mrňouká se (mrňauká se 202, mrňoulí se 212, mrňoucá se 326, mrňoucí se 326, mrňousá se 423, chce se
mrňókat 614, 678) — mrňouchá se (chce se mrňóchat 678)

mrňí se 640 (mrňá se 659, 729, mrňá 733, 743)

mrnká se 202, 208, 434 (brnká se 424, 436, mrňká se 432)

mňouká se (mňauká se 136, 152, mňouská se 510, 51)

ourá se (mžourá se 108, mňaurá se 115, ňourá se 129)

prská se (prcká se 652)

remluje se (ramluje se 458, 461, řemluje se 638, 642, řemluje 720, chce se remlovat 714)

mranči 667, 668, 670 (mraňči 669)

marčý sa

marcuje se (marcuje 811, 825, má marec 751, 72)

šťourá se (též 440, šmourá se 323, šťourá 253)

šteruje se

bzinká se 306, 307 (břinká se 305)

bříská se 306, 311, 314

řonďi se 657 (břunďi 628)

chruje se 103, 112

vdává se 104, 139

de do Krumlova (chce do K. 449)

kocouruje se 116, 611 (kocouří se 301)

chce kocóra (hoňi kocóra 659, vołá kocúra 669, vołá kocúry 703)

S          drmolí sa 737, frnďí se 653, škroucá se (škrouká se) 133, voła Urbana 812

N          shání kocoura, jezdí s kocourama; bjehá se 458, bráňá se 679, ščočouruje se 516, hóvoďí se 637, choďí do čar 32, šli do páru 106

2                 Nářeční ekvivalenty spisovného spojení (kočka) se honí, tj. projevuje pud k páření, se vedle výrazných di-
ferencí lexikálních vyznačují též rozdíly slovotvornými (např. mrouká se × mrouská se, honí se × honcuje se
× honcuje, marčí se × marcuje se) a hláskoslovnými (např. mrouská se × brouská se × břouská se, mrňouká se
× mrňouchá se). Zaznamenány byly též odlišnosti v typech pojmenování; vedle jednoduchých slovesných výra-
zů (např. mrouská se) se okrajově objevují i označení opisná, např. chce kocoura.

Shromážděný nářeční materiál je příznačný velkou variabilitou pojmenování, která nepochybně souvisí
s expresivním odstínem zaznamenaných vyjádření.

Z mapování byly vyloučeny ne plně ekvivalentní opisy (např. shání kocoura) a také některá sporadicky
a jako dubletně zaznamenaná pojmenování, u nichž jsme nenašli podporu v materiálu z KLA.

Na mapě neregistrujeme hláskovou variantu hóní se, ta je v plném rozsahu zachycena u položky III-206
(koza) se prská.

Mnohá označení jsou motivována chováním koček v době páření, které je především charakterizováno
specifickými zvukovými projevy. Od jejich slovesných označení (např. vřískat, mňoukat, mroukat) se pak po-
mocí zvratného zájmena se vytváří nový, námi sledovaný význam ‚pářit se‘ (např. břískat se, mňoukat se, mrou-
kat se
). Výrazy zvukomalebného původu odvozené od kořenů mr-, mrň- a mň- by bylo možno z hlediska dia-
chronního považovat za varianty jednoho základu. V naší klasifikaci však tato slova chápeme jako tři různé
skupiny lexémů; tak je představujeme i na mapě.

Onomatopoický původ má i metaforické vyjádření kočka jde do Krumlova, jehož základem se stala in-
terpretace kočičího hlasu, který je adideován k blízkému, obecně známému místnímu jménu (kočky volají
krumlou, krumlou
). V KLA byl zachycen obdobný sporadický výraz jde do Turnova. Rovněž vyjádření volá
Urbana
je motivováno hláskovým skladem tohoto křestního jména.

3                 Téměř celou oblast zč. nář., záp. polovinu střč. nář., Příbramsko a území zhruba mezi Prachaticemi
a Táborem charakterizuje pojmenování mrňouká se. Jeho hláskově blízká podoba mrňouchá se tvoří odděleně
areál až na Prostějovsku.

Vých. polovinu střč. nář. a sousedící část záp. Moravy pokrývá označení mrouská se; hlásková va-
rianta brouská se se vyskytuje jednak v jv. Čechách, jednak na Znojemsku. Podoba břouská se je běžná na
Novoměstsku a Tišnovsku. V svč. nář. dominují výrazy mrouká se a mroucá se (v nejvýchodnější části této ob-
lasti); varianta mraucá se se nachází soustředěněji na Novopacku, Vysokomýtsku a Podorlicku.

Dvě oblasti vytváří výraz šťourá se, a to mezi Benešovem a Táborem a dále mezi Klatovy a Strakonicemi;
na jv. se k tomuto areálu přimyká malé území slova šteruje se.

Z dalších územně okrajových výrazů jsou v Čechách doložena pojmenování mňouká se (zejména
Roudnicko a Plzeňsko), mňourá se (Podještědí), mrnká se (sev. Českobudějovicko, Lounsko), honejcí se
(Chodsko), bříská se (Manětínsko), bzinká se (Stříbrsko, Domažlicko) a chruje se (Podkrkonoší). Na
Prachaticku a Českobudějovicku bylo zapsáno spojení jde do Krumlova. Z oblasti záp. úseku svč. nář. pochází
sporadicky zaznamenaný lexém vdává se.

Pro nejjižnější Čechy a část jz. Moravy je charakteristický výraz honí se; ten je obvyklý také v sev.
části střm. nář., dále v sev. a středním úseku vm. dialektů s přilehlým Holešovskem a též v již. části slez.
nář. Podoba honcuje se je typická zejména pro Kroměřížsko a území jv. od Brna, doložena je však i odjinud,
častěji z Hlučínska a z Valašska; Opavsko charakterizuje varianta honcuje. Rovněž nezvratná podoba –
mrančí – je příznačná pro sv. okraj střm. nář. Na Ostravsku tvoří areál výraz marcuje se, pro sv. Valašsko je běž-
né označení marčí se. V dolských nář. je nejčastější vyjádření remluje se. V centrální části střm. nář. se setkává-
me s popisným označením chce kocoura, jen sporadicky a na okrajích byl zachycen patrně novější výraz ko-
couruje se
.

Situace ve městech, pokud tam bylo sledované pojmenování zachyceno, se v podstatě shoduje se stavem
v okolních dialektech. Jako novější označení je informátory – zejména v českých městech – hodnoceno slovo
mrouská se.

4                 Naprostá většina výrazů je utvořena od sloves nereflexivních připojením formantu se.

brouská se  jen nář. (Kt brouskat „chodit za milou, také a hlavně
o psech (na Humpolecku)“) — Hlásková obměna (záměna
retnic) výrazu mrouská se, viz tam.

bříská se  jen nář. — K vřískat (záměna retnic).

břouská se  jen nář. — Hlásková obměna výrazu brouská se (viz tam)
patrně vlivem slova vřískat, srov. bříská se.

bzinká se  jen nář. (Jg bziká ‚bzučí‘, Kt bzikat ,střečkovat, splašeně
běžet (o krávě)‘, ALJ svč. ,běhá se (o krávě)‘) — Snad k bzikat
‚plašit se‘.

drmolí se  jen nář. (Jg drmolit ‚mačkat se, drobným krokem běžet‘) —
Snad souvisí se srbocharvátským nář. dŕmjeti ‚temně mručet,
hučet‘.

frndí se  jen nář. — K nář. frnda pejor. ‚koketa, parádivá žena‘, event.
‚vulva‘; k zvukomalebnému fr ‚rychle se pohybovat‘.

honcuje  v sled. významu jen nář. (SSJČ mysl. ‚pářit se (o zajících, krá-
lících)‘) — K honit, viz honí se.

honcuje se  v sled. významu jen nář.; Jg, ALJ též Litomyšlsko,
Boskovicko — Rozšířením významu (SSJČ ‚pářit se (o zají-
cích, králících)‘).

honejcí se  jen nář. — K honit.

honí se  Jg, SSJČ, SSJ honit sa, pol. gonić się — Od honit (psl. *goniti).

chce kocoura  v sled. významu jen nář.

chruje se  v sled. významu jen nář. — Rozšířením významu (SSJČ
chrouti ‚pářit se (o kancích a jezevcích)‘).

jde do Krumlova  v sled. významu jen nář.; ALJ kočky dou do
Krumlova
svč. — Na základě podobnosti zvuku vydávaného
kočkou s místním jménem obsahujícím hlásky r a u.

kocouruje se  jen nář. — Od kocour.

marcuje se  jen nář. (Jg marcový ‚březnový‘) — Od nář. marec ‚březen‘,
srov. marčí se.

marčí se  jen nář. (Kt marčák ‚ječmen v březnu setý‘, Bš marčák val.
‚zajíc v březnu zrozený‘) — Viz marcuje se, event. k nář. mar-
čet
‚kňourat‘.

mňouká se  jen nář.; Kt — Od mňoukat.


mňourá se  jen nář. — Od mňourat ‚kňourat‘.

mrančí  jen nář. — Od zvukomalebného základu.

mraucá se  jen nář.; ALJ svč. — K zvukomalebnému výrazu mrau („již
stč. jako interjekce posměšná při hněvu“, tak Mch) napodo-
bujícímu kočičí zvuk.

mrní se  jen nář. — Od mrnět ,kňourat, vrnět‘.

mrnká se  jen nář. — K mrnět, viz mrní se.

mrňouchá se  jen nář. — Hlásková obměna (záměnou zadopatrových
hlásek) k mrňouká se (viz tam).

mrňouká se  jen nář.; Jg — K mrňoukat ,mňoukat‘.

mroucá se  SSJČ ob. — Od zvukomalebného výrazu mrou, srov. mrau-
cá se
.

mrouká se  jen nář.; ALJ svč. — Od mroukat ‚mručet, broukat‘.

mrouská se  jen nář.; ALJ záp. Morava (Kt mrouskat ‚kňourat‘) —
Snad sk-ové intenzivum k mrouká se, viz tam.

prská se  v sled. významu jen nář.; ALJ prskať se svč. (Jg i SSJČ ‚běhat
se (o koze)‘) — Od prskat.

remluje se  v sled. významu jen nář. (SSJČ říd., též ramlovat se, obě
ob. mysl. slang ‚pářit se (o zajících, králících)‘ — Adaptací vý-
razu přejatého z něm. (rammeln ‚pářit se‘).

řondí se  jen nář. — Rozšířením významu (nář. řundit ‚boukat se (o svi-
ni)‘).

škroucá se  jen nář. (Jg škrouhat, škrouchat, škroukat, škroupat,
škroutat ‚broukat, škvrčet‘, SSJČ říd. škrouchat, škroukat ‚vy-
dávat kručivý zvuk‘) — K škroukat.

šteruje se  jen nář. (Jg ‚pářit se (o beranech)‘) — Adaptací výrazu pře-
jatého z něm. (stieren ‚běhat se (o krávě)‘).

šťourá se  v sled. významu jen nář. — Přenesením (Jg i SSJČ ‚něčím se
v něčem hrabat‘), snad i vlivem sousedního výrazu šterovat se.

vdává se  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

volá Urbana  spojení v sled. významu jen nář. — Adideací, srov. jde do
Krumlova.

5    mrouská se Ju 2, 3, 5, Ru 1, 5 — mrouká se Ju 1 — mraucá se Ju 4 — mrňouká se Ru 2, 3 — honcuje se Ju 6 — marčí se Ju 7 — štrajchuje se Ju 5 — pre-
šuje se Po 1

6    AJŚ 583, AJPP 205

Fi