ČJA 3

217 psík (895) — mapa s. 479

1    M         pejsek — pesek — pajsek 448, 450, 461 (bajsek 452, bajzek 437, 438)

pk — psejk (též 62)

pček — psejček

pk (ps’ok 812, 818, pśok 830, 831, ps’ak 801)

N          psisko 107, psišťe 107, ps’a 819, 820, psíča 742, 747, 749, 750; pesal, pesál, pejsal

2                 Otázka byla zaměřena na zjišťování především slovotvorných rozdílů v pojmenování malého psa (psík,
psíček, psák, pejsek), zároveň se zaznamenávaly i diference hláskoslovné (např. pejsek × pesek × pajsek, psík
× psejk, psíček × psejček).

Kromě požadovaných podob deminutivních byla místy zapsána také slova expresivně zabarvená, popří-
padě slova s významem ‚štěně‘ (psisko, psiště, psíče, pesal; ps’a). Tyto neadekvátní názvy se nemapovaly – s vý-
jimkou dialektismu pesek, který může označovat jak štěně, tak i malého psa.

3                 Po celém území se užívá odvozenin od subst. pes. Převládajícím názvem v Čechách je podoba pejsek, na
Českobudějovicku a Třeboňsku se objevuje nečetné pojmenování pajsek. Výraz pejsek zasahuje až na záp.
Moravu (zhruba po linii Šumperk – Svitavy – Nové Město na Moravě – Brno – Mikulov). Většinou v dubletě s ním se
vyskytuje varianta psík (takřka v celé již. části zkoumaného území), v nářečích vm. se dokladá jako jediná – jen
místy v dubletě s formou psíček. V široké oblasti centrální Moravy vytváří souvislý areál obměna psejk (psék).
Ve Slezsku (kromě úseku mezi Ostravicí a Odrou) byl jako nedubletní zachycen dialektismus pesek.

K územně méně vyhraněným odvozeninám patří jzč., vm. a slezské pojmenování psíček a středomoravské
označení psejček (pséček) – převážně na Prostějovsku a v okolí Brna. Pro zkoumané lokality na území Polska
a pro přilehlé Bohumínsko je typický dialektismus pśok (< ps’ák).

Situace ve městech vesměs odpovídá venkovskému okolí.


4    pajsek  jen nář. — Z pejsek asi přikloněním k něm. beißen ‚kousat‘.

pejsek  Jg, SSJČ — Podle Mch patrně diftongizací z *písek (obdobně
jako vejska ‚malá ves‘); Holub-Kopečný uvažuje o kontami-
naci s lid. psejk.

pesek  jen nář.; Jg — Dem. od pes.

psíček  Jg, SSJČ, SSJ expr. — Sekundární dem., odvozeno od psík.


psík  Jg, SSJČ, SSJ — Dem. od pes.

psejček  jen nář.; PSJČ lid. — Diftongizací z psíček, viz tam.

psejk  jen nář. — Diftongizací z psík, viz tam.

psák  jen nář.; pol. psiak (Kt psátko ‚štěně‘) — Z pol. psiak po změně
á > o v podobě pśok.


5    pejsek Po 1, Ju 1–4, Ru 2, 4 — psík Ju 5, 7, Ru 1, 3, 5 — psék Ju 6

6    —