ČJA 3

214 zvěroklestič (886) — mapa s. 475

vyklestit (887)

1    M         klešťič (klesťič 103, 113, 124, 322, 418, 427, 440)

zvjeroklešťič (zvjeroklesťič 125, 143, 216, 310, 320, 336, 414, 429, zvjerokleštec 315)

nunvář (-ař 140, numvář 204) — nulvář (-ař 409, nuldvář 211, nurvář 232, murvář 302) — nudvář (-ař 103,
106, 111, 124a, 203, nundvář 149) — nudlař 104 (nullař 105)

             nudverka (nudvejka 138)

lumbář (-ař 253, 318, 330, 331, 417, lumpář 306, rumbář 334, lumvář 238, 326, lumvař 329) — lunvář — lund-
vář (
též 241, -ař 315, též 218) — ludvář (-ař 101, 102, 110, 112, 124)

             lumbák 310, 322–324

miškář (my- 701, 743, 753, 801, m’y- 818, 830–832, m’yškor 835, 836) — miškař

miškéř (miškíř 719)

miškeňik 142,155

řezáč (též 412, též viřezávač 116)

kudličkář 218, 227

krmenčik 153, 213, 214

S          švajnbešavr 119, filáček 146, fidláček 146, elefant 212, saušnajdr 306

2                 Mapa zachycuje zeměpisné rozšíření nář. pojmenování pro zvěroklestiče, tj. člověka, který klestí domácí
zvířata. Vedle rozdílů lexikálních byly zaznamenány i diference slovotvorné (např. miškář × miškéř × miškeník,
lumbář × lumbák, kleštič × zvěrokleštič) a zejména hláskoslovné (např. nunvář × nunvař × nulvář × nudvář).

Jazykovězeměpisná situace ve slez. nář. nás vzhledem k zachycení koncového -oř opravňuje chápat zdej-
ší -ař ve výrazu miškař za foneticky zkrácené -ář. Podobně jako ve spisovném jazyce dochází u některých nář.
výrazů ke kolísání mezi příponami -ař × -ář. Převahu má sufix ř; -ař není až na výjimky výrazně územně vy-
hraněno.

Nář. označení kudličkář a elefant byla utvořena motivací podle pojmenování zavíracího kapesního nože.

Část pojmenování vznikla obměnami výrazů nunvář a lumbář; jsou doložena v hojných dubletách z téměř
celého území Čech. S přihlédnutím k zeměpisnému rozšíření těchto nář. ekvivalentů a k jisté míře jejich expre-
sivnosti řešíme tyto varianty na úrovni lexikální, i když z hlediska synchronního bychom mohli některé z nich
vyčlenit jako hláskové varianty obou uvedených lexémů.

Vedle těchto výrazů se objevují porůznu i označení přejatá ze spisovného jazyka klestič, zvěroklestič (a je-
jich hláskové varianty kleštič, zvěrokleštič); ta jsou užívána spíše mladší generací a vždy tvoří dublety s tradič-
ním nář. pojmenováním.

Nář. ekvivalenty mají často hanlivé zabarvení, a proto osoby vykonávající zmiňovanou činnost nebyly
vždy označovány apelativy nářečními, ale jen svými vlastními jmény (např. Novák Ru 3, Kuršmíd Ru 5). V pří-
padě slova krmenčik (Krmenčik z Valu b. 153) mohlo dojít k jeho zobecnění.

3                 Pojmenování miškář bylo zaznamenáno ve vých. části zkoumaného území: ve vých. úseku svč. a střč. nář.,
na Moravě a ve Slezsku. Na Vysokomýtsku, Královéhradecku a sev. Ledečsku byla zapsána hlásková podoba
miškař; ze Slovácka je doložena slovotvorná obměna miškéř. Ve dvou lokalitách na Královéhradecku se nachá-
zí výraz miškeník.

Označení řezáč bylo zachyceno v již. části jzč. nář., na Chodsku a na Klatovsku.

Pojmenování nunvář je charakteristické zejména pro oblast již. Mladoboleslavska, Kolínska a pro ná-
chodský a podorlický úsek. Roztroušeně se vyskytuje – převážně v dubletách – i jinde, zejména na již.
Královéhradecku a širokém Roudnicku. Slovo nudvář je doloženo ze sz. úseku střč. a svč. nář. a dále jako dub-
letní především z Benešovska a sv. Táborska. Výraz nulvář nevytváří ucelený areál, ale objevuje se porůznu
hlavně ve střed. a sev. části střč. nář. oblasti. V Podkrkonoší se vyskytuje podoba nudlař. Výraz nudverka je dub-
letně rozšířen na vých. Mladoboleslavsku.

Pojmenování lumbář bylo zaznamenáno v oblasti mezi Plzní, Benešovem, Táborem a Klatovy. Podoba
lunvář se nachází místy v širokém okolí Prahy. Pojmenování lundvář bylo zachyceno v manětínském úseku, na
Rakovnicku a mezi Prahou a Benešovem. Označení ludvář se vyskytuje v úzkém pruhu mezi Mělníkem
a Táborem a v širokém Podkrkonoší (zde častěji v podobě ludvař). Slovotvorná varianta lumbák je soustředěna
na Klatovsku.

Označení krmenčík se nachází v oblasti mezi Mladou Boleslavi a Kolínem.

V Čechách se porůznu – soustředěněji však na záp. a sev. okraji – vyskytují pojmenování kleštič, zvěrok-
leštič
.

Ostatní výrazy byly zaznamenány pouze ojediněle především v sev. polovině Čech.

4    elefant  v sled. významu jen nář. — Přenesením (elefant ‚zavírací
nůž‘).

fidláček  jen nář. — K fidlat ‚řezat, pižlat‘.

filáček  jen nář. — Hlásková varianta výrazu fidláček, viz tam.

kleštič  jen nář.; stč., Jg též klestič, kleštec, SSJČ klestič, SSJ klieštič
Od kleštit (to od kleště).

krmenčík  jen nář. — Patrně zobecněním osobního jména zvěro-
klestiče, může být odvozeno též od krmník (vepř určený
k vykrmení musel být vykleštěn, aby snadno přibíral na
váze).

kudličkář  jen nář. (Kt ‚kdo kudly dělá nebo prodává, špatný nebo
malý řemeslník‘) — Od kudlička (to dem. ke kudla ‚obyčejný
zavírací kapesní nůž‘).

ludvář  jen nář. — Patrně kontaminací výrazů lundvář a nudvář.

lumbák  jen nář.; Kt u N. Kdyně — Od nář. lumbat ‚klestit‘.

lumbář  jen nář.; Kt, SSJČ nář. — Od nář. lumbat ‚klestit‘ (Mch je po-
kládá za hláskovou variantu k nunvář, Holub-Kopečný je od-
vozuje z lat. lumbus ‚ledví, nitro‘).

lundvář  jen nář. — Patrně kontaminací výrazů lumbář a nudvář, nelze


vyloučit adideaci k nář. lundat se ‚toulat se‘ (zvěroklestiči
chodili od místa k místu).

lunvář  jen nář. — Viz lumbář.

miškař  jen nář. — Viz miškář.

miškář  jen nář.; Jg, SSJČ obl. mor. a zast., SSJ miškár — Od míšek
‚šourek‘ nebo od miška ‚vyřezaná svině‘, srov. nunvář.

miškeník  jen nář. — Od miškovat ‚klestit‘, to od míšek ‚šourek‘.

miškéř  jen nář. — Od miškovat ‚klestit‘, to od míšek ‚šourek‘.

nudlař, nudvář  jen nář. — Hláskové varianty výrazu nunvář, viz tam.

nudverka  jen nář. — K nudvář.

nulvář  jen nář. — Hlásková varianta výrazu nunvář, viz tam.

nunvář  Jg, SSJČ, hluž. nunwaŕ — Podle Mch od nunva ‚vykleštěná svi-
ně‘.

řezáč  Kt, SSJČ zast. též řezač (Jg, SSJ rezáč, rezač, pol. rzezacz
u všech ‚kdo řeže‘) — Od řezat.

saušnajdr  jen nář. — Přejato z něm. (Sauschneider).

švajnbešavr  jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm.
(Schweinbeschauer doslova ‚prohlížeč prasat‘).

zvěrokleštič  jen nář.; SSJČ zvěroklestič — Složenina.

5    nunvář Ju 4 — miškář Ju 2, 4, 6, 7, Ru 4 — myškář Ju 7 — miškař Ju 1, 3 — miškéř Ru 5 — mačkář Ru 1 — šmikáč Po 1 — novák Ru 3 — kuršmíd Ru
5 — živinár Ju 1 — živinář Ju 3

6    AJŚ 446, AJPP 191, AJK 110, SSA 2.111

7                 Na dotazníkovou položku zvěroklestič navazuje položka vyklestit. Ta však není mapována vzhledem k menší nář. diferencovanosti
a vzhledem k tomu, že izoglosa nunvář, řezáč × miškář odpovídá zhruba izoglose vyřezat × vymiškovat.

Tyto dva nář. ekvivalenty – vyřezat, vymiškovat – tvoří základní protiklad. Ve srovnání se substantivem řezáč zaujímá sloveso vyřezat
celé Čechy (na jejich vých. okraji je dubletní s označením vymiškovat) a v dubletách se vyskytuje i na Moravě. Na jz. Těšínsku a ve zkouma-
ných lokalitách polského Slezska se objevuje v podobě vyřnout. Pojmenování vymiškovat je charakteristické pro Moravu a Slezsko.

V Podkrkonoší a v jv. Čechách je roztroušeně doloženo slovo vyklestit s hláskovou variantou vykleštit. V podorlickém úseku byl za-
chycen výraz vyšmiknout. Vých. od Plzně a záp. od Tábora bylo sporadicky zaznamenáno sloveso vylumbat (záp. od Tábora i varianta vylum-
bovat
). Na širokém Táborsku a na Třeboňsku se vyskytují pojmenování vykulísat, vyklísnout.

Atlasy: AJPP 191, 177, SSA 2.110, OLA 247

Ir