ČJA 3

212 (svině je) sprasná (882) — mapa s. 471

1    M         březí

prasná (prošno 835, 836, prośno 831–834) — prašná (praši 112)

sprasná (-s’na 801, 818–821) — sprašná

souprašňí (souprašná 124)

soupraši (zoupraší 503, v soupraši 127)

soudná 128–131 (sounná 130)

skotná

N          pobučená 624, nařóchaná 648; je na oprasení, bude se prasit

2                 Mapa zachycuje nářeční názvy stavu svině ve vyšším stupni březosti. Ze spojení svině je sprasná mapuje-
me pouze adjektivní část. Materiál přináší vedle rozdílů lexikálních především diference slovotvorné (prašná
× sprašná × souprašní × soupraší), zaznamenáváme i hláskový rozdíl (s)prasná × (s)prašná.

Nemapovány zůstaly opisy a výrazy neterminologické povahy vyjadřující spíše počáteční fázi březosti,
tedy stav krátce po zabřeznutí, např. nařouchaná, pobučená, nebo naopak stav těsně před vrhem selat, např. je
na oprasení
, bude se prasit.

Výraz březí má v nář. také význam ‚stelná‘, srov. III-171 (kráva je) březí.

Jako spisovné jsou v SSJČ uváděny výrazy březí a sprasná. SSJČ dále zaznamenává nářeční podoby spraš-
a soupraší.

Ve městech tato položka zkoumána nebyla.

3                 Výraznou lexikální diferenci mezi označeními březí a odvozeninami od substantiva prase (sprašná, sou-
praší
) doplňují na svč. okrajích regionalismy soudná (v okolí Rychnova nad Kněžnou) a skotná (v Podkrkonoší,
na Náchodsku a na Litomyšlsku).

Slovo březí pokrývá území západně od linie měst Mladá Boleslav – Ledeč nad Sázavou – Jindřichův
Hradec; to se v podstatě shoduje s rozsahem slova březí ve významu ‚stelná‘.

Adjektiva odvozená od slova prase se vyskytují zhruba v sv. třetině Čech, na Moravě a ve Slezsku. Jako
dominantní se jeví slovotvorný rozdíl podob soupraší × sprašná; hranice mezi oběma výrazy se v podstatě kryje
se starou česko-moravskou zemskou hranicí, přičemž forma sprašná je typická pro Moravu. Sev. okraj svč. nář.
charakterizuje podoba prašná. Porůznu v sev. Čechách a na Ledečsku byla zaznamenána forma souprašní. Ve
Slezsku a na přilehlém úseku vm. nář. jsou běžné podoby s kořenem pras-: obměna sprasná v záp. části (oddě-
leně se objevuje také na Boskovicku) a varianta prasná na východě Slezska.

4                 Doklady ve slovnících jsou většinou uváděny v základním tvaru nom. sg. maskulina.


březí  stč. břězí, Jg též břízí, SSJČ — Z *berdja (to snad z ide.
*bher- ‚nést‘).


prasná  jen nář.; Jg, SSJ, pol. prośna, hluž. připrosny — Od
prase.

prašná  jen nář.; Kt — Viz prasná, podoba se -š- patrně jako nepravi-
delný reflex někdejšího měkkého s’.

skotná  Jg, SSJČ zast. a obl. — Od *kot pův. ‚mládě menších zvířat‘
(souvisí s kotiti ‚vrhnout mláďata‘). Předpona vyjadřuje vý-
znam ‚s kotem jsoucí‘; rozšířením významu.

sprasná  Jg, SSJČ (Bš sprasnice ‚svině oprasená‘) — Od prase předpo-
nou s- s významem ‚s prasetem jsoucí‘, srov. skotná.

sprašná  jen nář.; SSJČ nář. — Viz sprasná a prašná.

soudná  v sled. významu jen nář.; Jg soumný (Bš soumný králík) — Ze


soumná (to od soumar ‚zvíře nesoucí náklad‘) asimilací
a změnou souhláskové skupiny nn > dn). Ztrátou povědomí
o etymologické souvislosti patrně posílena adideace k sou-
dek
.

soupraší  jen nář.; Jg též souprasí, SSJČ nář. — Od prase (viz prašná)
předponou sou- s významem ‚spolu‘ („svině spolu s prasaty“).

souprašní  jen nář.; Jg souprasní, souprasný, hluž. suprašny
Kontaminací podob soupraší a prašná, viz tam.

5    březí Ru 2 — sprasná Ju 2–4, 6, Ru 1 — sprašná Ju 7, Ru 5 — suprasná Ju 2 — sprašňí Ju 7, Ru 5 — skotná Po 1

6    SSA 2.42

Fi