ČJA 3

210 (prase) chrochtá (885) — mapa s. 465

1    M         chrochtá — krochtá — hrochtá 240, 634, 718 — rochtá (rachtá 331) — rechta 805, 815

chrochce (chrošče 630) — krochce 678, 708, 724, 754 — hrochce 707, 726 — rochce 728, 734 (rochoce
685, 705) — chrechce 832–836

chrochá 107, 415 — krochá 405, 428, 429 — hrochá 432, 618, 673 — rochá (řochá 638) — ruchá (řuchá
643, řuha 801) — rachá — rechá 622, 637, 805, 823

chrochňi 603 — krochňi 519

hrká (chrká 727)

hrčí 702, 813

hurká

hurči

kruli

krúká 706, 725, 744 (krunká 748, kruňká 108, křuňko 836, chrúká 750, chrunká 104)

kručí (krunči 818, chruči 817)

kňura 804, 811 (kňurká 724)

kňurčí 723, 821 (ňurčí 723, 739, 821, ňúře 723)

krofká 756 (grofká 755)

rufá 119

rufe 137

S          błuka 822, chrouňí 325

N          bručí, hučí, chramstá, chrápe, chrapí, chrostí, chrupá, chrupe, kvičí, ryčí, vrčí

2                 Výzkum byl zaměřen na zjištění nář. výrazů pro sloveso chrochtat v kontextu prase spokojeně chrochtá.
Veškeré nář. ekvivalenty vycházejí z onomatopoických základů. Rozdíly typu chrochtá × krochtá × hrochtá
× rochtá × rechtá pojímáme jako hláskové obměny základu r-ch-, přestože by bylo možno považovat je za zá-
klady samostatné a řešit je jako diference lexikální. Výrazné je uplatnění sufixů -t-, -k-/-č-. Od příslušných zá-
kladů jsou pak odvozeny slovotvorné řady typu chrochtá × chrochá × chrochní, hurká × hurčí, morfologické po-
vahy je rozdíl typu chrochtá × chrochce.

Na mapě se v zeměpisném pohledu promítá nářečně rozdílné řazení sloves k 5. slovesné třídě (jež je shod-
né se spisovným jazykem) a k 1. slovesné třídě (např. chrochtá × chrochce, rufá × rufe). Směrem na východ se zvy-
šuje zastoupení forem typu chrochce, zatímco na západě jsou tvary 5. třídy (chrochtá) podobami výhradními.
K tomuto jevu viz IV-296–309. K rozdílu typu hrká × hrčí viz III-179 kráva bučí.

U řady sporadických nebo ojediněle se vyskytujících výrazů, zvláště tam, kde jde o hláskové obměny ně-
kterých „základních“ pojmenování, lze sotva postihnout míru individuálního nebo expresivního tvoření.

Materiál byl srovnán s údaji v KLA, případně jimi doplněn. Uvedená anketa dokládá navíc lexém krulí
(místy v hláskové obměně gruli) na moravsko-slovenském pomezí.

Nemapovány zůstaly výrazy ne plně ekvivalentní jako např. bručí, hučí, kvičí, ryčí, vrčí. Některé názvy
mohou současně pojmenovávat i jiný projev než jen spokojené chrochtání, např. sloveso krulí může mít i vý-
znam ‚kvičí‘, ekvivalentem krúká se rovněž projevuje projev pudu k páření, srov. III-svině se bouká.

3                 Výrazy se základovým r-ch- (v územně diferencovaných obměnách roch-, ruch-, rach-, rech-) pokrývají
takřka celé zkoumané území. Nejrozšířenější je označení chrochtá. Objevuje se hojně po celých Čechách, často
v dubletě s ekvivalentem dalším. Souvislý areál tvoří v záp. polovině svč. nář., na Moravě je doloženo zejména
z Novoměstska a z již. poloviny střm. nář. (s výjimkou oblasti mezi Jihlavou, Znojmem a Moravským
Krumlovem). Z četných hláskových obměn pokrývá nejrozsáhlejší území podoba krochtá. Byla zapsána na
vých. Táborsku a na přilehlé jz. Moravě, odděleně pak místy na již. Opavsku. Na širokém Ledečsku (s přesahem
do svč. nář.) je běžná obměna rochtá; ta se objevuje i jinde, především však v Čechách na Plzeňsku a Kolínsku.

Morfologické varianty odrážející zařazení k 1. slovesné třídě se soustřeďují na vých. polovinu zkoumané-
ho území. Forma chrochce pokrývá oblast vm. dial. a Holešovsko. Jablunkovsko a Těšínsko se vydělují obmě-
nou chrechce. Formy krochce, rochce a hrochce byly zapsány místy ve vm. nář.

Formy bez přípony -t- se dokládají především z Čech. Varianta rochá pokrývá oblast nářeční skupiny jzč.
a střč. s výjimkou jejich vých. úseků, objevuje se rovněž v sev. části čm. dial. a na Boskovicku. Obměny rachá se
užívá na širokém Kolínsku a již. Mladoboleslavsku, podoby ruchá pak v nář. svč. (s výjimkou jejich sz. části), na
sev. Boskovicku a již. Brněnsku, případně i jinde na přilehlých územích.

Výrazy odvozené od jiných základů byly zachyceny na vých. okraji zkoumaného území. V záp. skupině
slez. nář. tvoří areál sloveso hurká, na Hranicku a Příborsku, ojediněle i jinde se užívá výrazu hrká. Na
Vsetínsku a místy i v horním Pojizeří byl zapsán ekvivalent krúká, na jih od Vsetína pak forma kručí. Na sev.
Vsetínsku a místy i v záp. Slezsku se objevují výrazy kňurčí a kňurá. Oblast na východ od řeky Ostravice po-
krývá dialektismus krulí. Další označení byla zaznamenána méně často, např. regionalismus krofká na
Kopanicích.

Ve všech městech byl zapsán ekvivalent chrochtá, jenž mnohdy zcela vytlačil výraz shodný s nářečním
okolím.

4                 Všechna slovesa jsou odvozena ze zvukomalebných základů. Hojně jsou využívány sufixy -t- a -k-/-č-.

bluká  jen nář.

hrčí  v sled. významu jen nář.

hrká  v sled. významu jen nář.; Bš laš.

hrochá  jen nář.; Jg též chrochá

hrochce  jen nář.; Jg — Inf. hrochtat, zařazení k 1. slovesné třídě.

hrochtá  Jg též hrochotá, SSJČ říd. — Inf. hrochtat, zařazení k 5. slo-
vesné třídě.

hurčí, hurká  jen nář.

chrechce  jen nář. — Kontaminací chrochtat a rechtat, inf. chrechtat, za-
řazení k 1. slovesné třídě.

chrochá  jen nář.; Jg


chrochce  jen nář.; stč., Jg — Inf. chrochtat, zařazení k 1. slovesné třídě.

chrochní  jen nář.

chrochtá  stč. chrochytati, Jg též chrochotá, SSJČ — Inf. chrochtat, za-
řazení k 5. slovesné třídě.

chrouní  SSJČ říd.

krofká, krochá, kňurá, kňurčí  jen nář.

krochce  jen nář.; Jg — Inf. krochtat, zařazení k 1. slovesné třídě.

krochní  jen nář.

krochtá  jen nář.; Jg, Kt též krochkati — Inf. krochtat, zařazení k 5. slo-
vesné třídě.

kručí  SSJČ říd.

krúká, krulí  jen nář.; Bš krukat, krukolit (Kt kručavý ‚chrochtající‘)

rachá  SSJČ též rachtat říd. (Jg „podobný hlas vydávati, … Žáby ra-
chají.“).

rechá  jen nář.

rechtá  jen nář.; Jg, Bš rechotat, pol. rechtać

rochá  Jg, Bš řóchá Haná, SSJČ

rochce  jen nář.; Jg, Bš řóce Haná — Inf. rochtat, zařazení k 1. slovesné
třídě.


rochtá  Jg též rochotat, Bš rochotá, SSJČ — Inf. rochtat, zařazení
k 1. slovesné třídě.

rufá, rufe  jen nář. — Vzhledem k jazykovému sousedství nelze vylou-
čit vliv něm. výrazu (rufen); inf. rufat, zařazení k 5./1. sloves-
né třídě.

ruchá  v sled. významu jen nář.; Jg

5    rochtá Ju 4 — rochá Ju 2, 3, 5, Ru 2, 3 — ruchá Po 1, Ju 4 — řuchá Ju 6 — rachá Ju 1, 2, Ru 1 — grúlí Ru 5 — kručí Ru 4 — chrápe Ju 7 — chrčí Ju 7, Ru 3

6    SSA 2.45

Kl