ČJA 3

209 vepř (873) — mapa s. 463

1    M         vepř (v’epř 833–835, vepřík 605, 608, 638, 654, vepřek 834)

prase (též 72, 74, 82, 83, též prose 84, 834, též prośok 834, prášťe 107, prášče 121) — prasa (-śa, -s’a, -ša)

brav 736

brávek

čuňe

čuňík (čuňek 645) — čurík (curik 332, čuřík 457, culík 438, čurák 301)

krmňík

krk (kor- 831–833, 836, 84)

krmec

krmňák (krmák 745)

mašík (mašék 683, 706) — mušík

muška 712, 717 (miška 713)

mašek 643

pašík

pašek 148, 162, 629, 649–651

hašík 124, 238, 240

hašek 112 – hušek 146,158,159

vašek 125,135, 137

masopustňík — masopuštňík (masopušňík 335, 337, 406)

śfiňa 834 (š- 835, 836)

S          zabiják 744, 752

N          plevák 753, ostarek 682, babuć 84 expr.

2                 Na mapě jsou zachyceny nář. názvy pro vepře, tj. domácí zvíře chované pro maso a sádlo. Vzhledem
k značné významové nejednotnosti a vzájemné provázanosti jednotlivých nář. ekvivalentů bylo nutno doplnit
nář. označení pojmenovávající vepře obecně i o nář. repertoár výrazů s významy speciálními; mapujeme tedy
např. výrazy vepř, brávek, mašík jak ve významu ‚prase chované pro maso a sádlo‘, tak ve speciálním významu
‚vyřezaný kanec‘, neboť ani nář. mluvčí je přesně nerozlišují a na základě získaného nář. materiálu nebylo mož-
no jednotlivé významy zapsaných výrazů od sebe odlišit a jednoznačně lokalizovat. Podobným způsobem ne-
odlišujeme u výrazů čuně, čurík významy ‚vepř‘ a ‚menší vepř‘ a označení hašík, pašík, vašek a jejich varianty
mapujeme i tehdy, mají-li vedle významu ‚vepř‘ „důvěrné“ expresivní zabarvení nebo užívá-li se jich při volání
na vepře. Pomocí šraf zachycujeme i výrazy užívané k specifickému pojmenování prasete na výkrm. Vzhledem
k zvolenému přístupu k nář. materiálu zobrazujeme na mapě i speciální název masopustník ‚prase zabíjené
o masopustě‘. Z tohoto hlediska se předkládaná mapa poněkud odlišuje od většiny map soustředěných v ČJA.
Ukazuje se však, že jednotlivé nář. názvy, ať již ve významu obecném, či speciálním, jsou zpravidla vázány na ur-
čité teritorium a mimo ně se objevují jen zřídka. Nář. materiál byl na celém zkoumaném území konfrontován
s KLA a namnoze jí byl také doplněn.

Rozdíly v nář. pojmenování jsou především rázu lexikálního. Zachyceny však byly též diference slovo-
tvorné (např. brav × brávek, čuně × čuník, krmník × krmec × krmňák, mašík × mašek) a hláskoslovné (např. pra-
se
× prasa, mašík × mušík, masopustník × masopuštník). Výrazy pašík, hašík a mašík považujeme vzhledem k je-
jich výskytu za samostatné lexémy (odvozené od příslušných onomatopoických citoslovcí); naopak vztah čuník
× čurík hodnotíme jako hláskoslovný vzhledem k obměnám fundujícího citoslovce ču-na/čurna.

Hláskoslovná diference prase × prasa, vázaná na morfologický typ středního rodu (typ kuře), představu-
je jiný typ přehlásky, než jak je uvedeno v PRO E6; proto ji na mapě zobrazujeme.

3                 Na celoúzemní výraz prase (ve vm. nář. kromě jz. a záp. úseku a ve většině slez. nář. v nepřehlasované po-
době prasa) a téměř celoúzemní označení krmník s dalšími slovotvornými variantami se navrstvují jiné lexémy
a vytvářejí tak značně pestrý obraz plošného rozložení nář. ekvivalentů.

Sám výraz krmník je rozšířen na většině území Čech, na Moravě pak zejm. na Litovelsku a Prostějovsku.
Varianta krmík se vyskytuje v nář. čes.-mor., v záp., jz. a odděleně v sv. části střm. nář., na sz. Valašsku a dále ze-
jména v sev. a vých. Slezsku. Zapsána byla též v okraj, úsecích jzč. a svč. nář. Stř. a vých. úsek střm. nář. se vy-
značuje formou krmec, oblast mezi Uherským Brodem, Kyjovem a Břeclaví variantou krmňák.

Třetím nejrozšířenějším lexémem je označení čuník. Vyskytuje se nesoustavně v celých Čechách, soustře-
děněji při jejich sz. a sev. okraji a dále pak na záp. a sev. Moravě. Větší záp. část jzč. nář. je charakterizována hlás-
kovou podobou čurík. Forma čuně je roztroušena především v svč. nář., porůznu i jinde v Čechách a na záp.
Moravě.

Pro Slezsko a převážnou část vm. nář. je příznačné označení brávek.

V Čechách bylo porůznu zapsáno slovo pašík; z Litomyšlska a sev. Litovelska je doložena forma pašek.
Valašsko a stř. úsek vm. nář. se vyděluje výrazem mašík; varianta mušík je mezi Litovlí a Holešovem, na
Kyjovsku se nachází mikroareál podoby muška. Z Vysokomýtska jsou doložena označení hušek a hašík, z vých.
okraje svč. nář. slovo vašek.

Z rozhraní jzč. a střč. nář. jsou zapsány ekvivalenty masopustník a masopuštník. Na Jablunkovsku byl za-
znamenán v sled. významu název svině.

Výraz vepř byl zachycen vždy jako dubletní ve stř. úseku čm. nář. a v nář. střm.

Situace ve městech je shodná s nář. okolím, nejrozšířenějším označením je výraz prase.

4    brav  v sled. významu jen nář.; Jg zejm. na Slov., též ‚vykleštěný kanec‘
slc., Bš ‚vykleštěný kanec‘, SSJ ‚krmný vepř‘, ‚vykleštěný ka-
nec‘ (stč. i SSJČ ‚menší hospod. dobytek – vepři, ovce, kozy‘)
— Z psl. *borvъ.

brávek  jen nář.; Jg bravec ‚vykleštěný kanec‘ slc., SSJČ nář. ‚vepřík‘,
Bš ‚vykleštěný kanec‘, SSJ ‚krmník‘, ‚vykleštěný kanec‘, též
bravec ‚odrostlé prase (vykleštěný kanec)‘. — Formál. dem. od
brav, viz tam.

čuně  SSJČ ob. ‚krmník‘ (Jg též čůně, čunče, vše ‚podsvinče, sele‘) —
Z vábících citoslovcí ču + na.

čuník  Kt čunčík ‚prase‘, SSJČ ob. ‚krmník‘ — Viz čuně.

čurík  jen nář.; Kt čurník ‚čuník‘, čurýk ‚prase‘ (Jg čurně ‚sele‘) — Z vá-
bicího citoslovce čurna.

hašek  jen nář.; Kt u Třebonína — Od hláskové podoby citoslovce huš-haš (Kt „Na svině volají: Haš, haš“).

hašík  jen nář.; Kt (též haška ‚svině‘) — Viz hašek a hušek.

hušek  jen nář.; Kt hušík — Od citoslovce huš, jímž se zahánějí prasata.

krmec  jen nář.; Kt ‚veliké vykrmené prase‘, Bš ‚krmné prase‘ — Od
adj. krmný.

krmík  jen nář.; Kt i Bš — oba ‚krmný vepř‘ — Od adj. krmný, zjedno-
dušením souhl. skupiny -mň-.

krmňák  jen nář. — Od adj. krmný.

krmník  Jg ‚krmný vepř‘, SSJČ ‚vepř chovaný pro maso a sádlo‘, SSJ
kŕmnik ‚krmené prase‘ — Od adj. krmný.

masopustník  jen nář., Kt „prase na krmníku, jež se o masopustě zabí-
jí“, SSJČ nář. ‚masopustní krmník‘ — Od adj. masopustní.

masopuštník  jen nář. — Hlásková obměna slova masopustník; viz tam.

mašek  jen nář. — Viz mušík.

mašík  jen nář.; Kt, SSJČ nář., SSJ mašo i maško, obě lid. hypokoris-
tika ‚krmník, vykleštěný kanec, prase‘, Kl mašúr ‚menší pra-
se‘ — Viz mušík.


mušík  jen nář.; Bš slez. ‚prase‘ — Z vábicích citoslovcí muše-na, muš-
ka
ap.

muška  jen nář. — Viz mušík.

pašek  jen nář.; Jg ‚prase‘, Kt ‚prase‘ u Jindř. Hradce, SSJČ ‚vepř, pra-
se‘ nář. — Viz pašík.

pašík  Jg, Kt u Bechyně, též pušík u Jilmového, obě ‚prase‘, „zvláště
když se na něho volá“, SSJČ ob. expr. — Z vábicího citoslovce
pašú pašú nebo paš paš.

prasa  jen nář.; Kt na Mor., též prasacko ‚trochu odrostlé prase‘ Mor.
a Slez., SSJ ‚sele, malé prase‘ — Archaická forma s nepřehla-
sovaným ä z ę; viz prase.

prase  stč. prasě, prasce, prasec m. — všechna též ‚sele‘, Jg ‚sele‘ „též
poněkud větší“, též práště ‚prasátko‘ v Krkonoších, SSJČ, Bš
praščence ‚prasátko‘, Kt(Bš) prašča ‚špatné prasátko‘, též
praščisko ‚prase‘, pol. prosię (hluž. proso ‚sele‘) — Z psl.
*porsę, pův. ‚sele‘, též ‚mladý vepř‘.

svině  stč. ‚svině, prase‘, Jg též sviňa zast. ‚samice vepřového dobytka‘,
též „bez rozdílu pohlaví“, Kt „zast. sviňa ‚prase, vepř‘ dosud
ve Slezsku a na Mor.“, SSJČ ‚samice prasat‘, zast. ob. ‚vepřo-
vý dobytek vůbec‘ (zprav. pl.), SSJ sviňa ‚samice kance domá-
cího‘, hovor. ‚vepř‘, pol. świnia ‚vepř‘, hluž. swinjo ‚vepř‘ —
Z psl. *svinьja, to od adj. *svinъ ‚vepřový‘.

vašek  v sled. významu jen nář.; Kt Doudlebsko — Patrně příklonem
k osobnímu jménu Vašek na pozadí rýmových slov hašek, pa-
šek
, mašek.

vepř  stč. též vepřek ‚vepřík, prasátko‘, Jg, SSJČ zeměd. ‚vykleštěný
kanec‘, SSJ vepor nář., pol. wieprz ‚vykleštěný kanec‘ (hluž.
wjapř ‚vykastrované prase‘) — Z psl. *veprь, pův. ‚divoký ka-
nec‘.

zabiják  v sled. významu jen nář. — Od zabíjet.

5    vepř Ju 1 — prase Po 1, Ju 1–6, Ru 2–5 — prasa Ju 7 — krmňik Ru 1 — krmňák Ru 5

6    ASJ IV 122, MAGP 360, AJŚ 465, PLPJ 19, 291, AJK 172, SSA 2.12, OLA 249, ALE 284

Ši