ČJA 3

194 (kobyla) chce hřebce (817) — mapa s. 433

1    M         chce (h)řepce

chce koňa

chce k hřepci

chce k (h)řepcum

chce k henkstu (chce k hinkstu 437, 439, ch. k hinkštu 421, 433, ch. k inkstu 304, ch. k inkštu 322)

chce ke koňi

chce ke koňům

chce jít k (h)řepci

chce jít k (h)řepcúm

chce jít ke koňi

de k (h)řepci

de k (h)řepcúm

de k henkstu (de k henkstoj 202, de k henkštu 306, 319, de k hinkstu 458)

de k henkstum 107

de ke koňi

de ke koňúm

(h)řebí se

hřepčí se

bjehá se

bježí sa (b’ežý sa 751, b’ežý 742, b’eží 752)

hí se (h. se 829, 831–834, guňi še 835, 836, hóňí sa 726, 741, 746)

honcuje sa (honcuje 804)

hynká se (hi- 822, 830, hynko 818)

hňiká se 666, 667

horuje sa (huruje sa 749, huruje 750, hudruje 750)

vede se 654, 656, 664

rosuje 805, 806, 819

S          hraje se 314, koňí se 415, blejská 448, hárá se 505

N          chce připustit, chce zapustit, chce se hřebit; je říjná 120, má říji 104, 676, je rozechťená 658, potřebuje hinksta 452, střizlí se 677, prous-
ká se 240

2                 Nářeční pojmenování projevovaného pohlavního pudu u kobyly jsou dvojího druhu. První skupinu těch-
to označení tvoří popisné konstrukce typu jde k hřebci/hřebcům, chce jít k hřebcům, chce k hřebci nebo chce
hřebce
. Druhou skupinu charakterizuje tvar 3. osoby sg. zvratného slovesa, např. hřebí se, honcuje se. Jen výji-
mečně se objevuje tvar slovesa nezvratného: rosuje, blýská.

Výzkum přinesl vedle diferencí lexikálních především rozdíly v typech pojmenování (např. hřebí se × chce
k hřebci
) a v menší míře zachytil i diferenciaci slovotvornou (např. hřebí se × hřebčí se, honí se × honcuje se).
Výrazný je též protiklad konstrukcí se substantivem v singuláru a v plurálu (např. chce k hřebci × chce k hřeb-
cům
); spojení s plurálovými podobami jsou typická spíše pro vých. polovinu Čech a pro záp. a již. Moravu.
Pozornost si rovněž zasluhují diference slovesné části vazeb jde k hřebci, chce k hřebci, chce hřebce × chce jít
k hřebci
.

Zvláštnost zapsaných pojmenování vyžaduje poněkud odlišné grafické řešení mapy, jež spočívá v tom, že
silnou čarou oddělujeme především pojmenování výše uvedené první skupiny od výrazů skupiny druhé (a sa-
mozřejmě též lexikální rozdíly v rámci této druhé skupiny). Pro větší přehlednost vyjadřujeme v druhé skupině
plnou figurou i přesahové značky. Hranice mezi konstrukcemi, které tvoří první skupinu názvů, vymezujeme
středně silnou izoglosou.

Ne zcela adekvátní vyjádření sledovaného slovesa zůstala nemapována stejně jako výrazy, které nebyly
potvrzeny KLA. Pozornost nebyla věnována rovněž rozdílům v mezislovní asimilaci a také nebyl brán zřetel na
diference morfologické (např. chce k hřebcovi × chce k hřebci × chce hřebcoj; k nim srov. IV-53 sousedovi dat. sg. m.).

Většina popisných označení obsahuje slovesa vyjadřující pohyb kobyly směrem k hřebci (hřebcům), po-
dobný význam má i výraz vede se. – Některá pojmenování jsou víceznačná, ve spisovném jazyce se vztahují i k ji-
ným druhům domácích zvířat, např. honí se, honcuje se, běhá se.

Náš materiál byl konfrontován s údaji zachycenými KLA. Ta v podstatě potvrdila mapovaný stav včetně
názvů sporadických. KLA rovněž uvádí některé další výrazy naším výzkumem už nepotvrzené, totiž hřebcuje se
na záp. Moravě, ukazuje se na Plzeňsku a také na Třebíčsku, řije v jv. Čechách a říjí na Novoměstsku. Náš vý-
zkum ani jednou nezachytil výraz vrchuje Bartošem lokalizovaný na východomoravské Horňácko, který KLA
eviduje porůznu zejména v Čechách. Vzhledem k tomu, že toto slovo bylo v dotazníku předtištěno jako příklad,
je jeho výskyt v KLA problematický.

3                 Hlavním protikladem mapy je rozdíl v typech pojmenování. Vedle popisných konstrukcí, které pokrývají
převážnou část zkoumaného území, mají pojmenování vyjádřená pouze slovesně spíše charakter okrajových re-
gionalismů.

V záp. polovině Čech převládá vazba (kobyla) jde ke koni; ta tvoří areál též v úzkém pruhu východně od
České Lípy až na Pardubicko. Vých. polovinu Čech charakterizuje totéž spojení s plurálovou formou substanti-
va jde ke koňům (objevuje se i na jv. Moravě), varianta jde k hřebcům je nejrozšířenější na Novoměstsku a záp.
od Boskovic. Sev. od Boskovic je malá oblast výrazu chce k hřebci, obměna chce ke koni je poměrně častá v již.
Čechách, v záp. Čechách je poněkud frekventovanější spojení chce ke koním, jeho varianta chce k hřebcům je

nejčastější v již. a střed. části čes.-mor. nář. a na jz. Jihlavsku, na ni na záp. Moravě navazuje areál konstrukce
chce jít k hřebcům, event. chce jít k hřebci. Část střm. nář. charakterizuje spojení chce hřebce, na Prostějovsku
a širším Kroměřížsku je běžná forma chce koně. Vazby se slovem hengst a jeho variantami se víceméně omezu-
jí na jzč. nářečí.

Z jednoslovných výrazů pokrývá dva od sebe oddělené areály lexém hřebí se, a to v Podkrkonoší a na
Zábřežsku; sporadicky se vyskytuje i jinde v Čechách a na Moravě stejně jako slovotvorná varianta hřebčí se,
která také tvoří mikroareál jižně od Jihlavy. Rovněž označení honí se má dvě oblasti. Jednak se nachází na šir-
ším Jindřichohradecku, jednak ve Slezsku a v přilehlém úseku vm. nář. Pro Valašsko je typický výraz honcuje
se
, sev. Slezsko se vyděluje názvem hynká se, na jz. Opavsku bylo zaznamenáno slovo rosuje. Mikroareály dále
tvoří výrazy vede se (Prostějovsko) a hníká se (Litovelsko). Na Mělnicku a ojediněle i v již. Čechách byl zapsán
název běhá se, varianta běží se vytváří menší oblast východně od Zlína.

Ve městech tato položka zkoumána nebyla.

4    běhá se  v sled. významu jen nář. (Jg, SSJČ, SSJ behať sa, pol. biegać
się
, hluž. behać so, u všech ‚projevovat pud k páření u zvíře-
cích samic‘) — Formantem se od běhat (psl. *běgati).

běží se  v sled. významu jen nář.; Jg — Formantem se od běžet (psl.
*běžati).

blýská  SSJČ zeměděl. — Přenesením významu.

hárá se  v sled. významu jen nář. — Rozšířením významu (Jg, SSJČ
mysl. ‚projevovat pud k páření u loveckých psů‘).

hníká se  jen nář. — Formantem se od hníkat, to od onomatopoického
základu hní (Jg hníkám „hlahol podobný vydávám“: kůň
hničí
).

honcuje se  v sled. významu jen nář. (Jg ‚honí se (obecně)‘) —
Rozšířením významu (SSJČ ,páří se (o zajících, králících)‘).

honí se  v sled. významu jen nář.; Jg, SSJČ, pol. gonić się (SSJ honiť sa
‚pářit se (o ovcích, psech, zajících)‘) — Formantem se od honit
(psl. *goniti).

horuje se  jen nář.; Jg hornit se, SSJ horovať sa — Formantem se od ho-


rovat ‚nesmírně toužit, prahnout‘. Mch spojuje se slovem hárat.

hraje se  jen nář.; Jg též hříná se — Hláskovou obměnou z hárá se (pa-
trně kontaminací s hrát).

hřebčí se  jen nář. — K hřebec.

hřebí se  v sled. významu jen nář. — Rozšířením významu (psl. *žerbi-
ti se ‚ohřebit se‘, to z erbę ‚hříbě‘).

hynká se  jen nář. — Nejasné, snad v návaznosti na hníká se, viz tam.

chce hřebce (koně)  v sled. významu jen nář.

chce k hřebci (k hřebcům, k hengstu, ke koni, ke koním)  v sled. vý-
znamu jen nář.

chce jít k hřebci (k hřebcům, ke koni)  v sled. významu jen nář.

jde k hřebci (k hřebcům, k hengstu, k hengstům, ke koni, ke
koňům)  v sled. významu jen nář.

koní se  jen nář.; Jg (Bš ‚divočit se‘) — Ke kůň.

rosuje  jen nář. — K základu přejatému z něm. (Roβ ‚kůň‘).

vede se  v sled. významu jen nář. (SSJČ ‚přivádět‘) — Formantem se od
vést.

5    de ke koňum Ju 3, Ru 4 — de g řepcum Ju 2 — de g henkstu Ru 2 — de k čejderovi Ru 5 — hledá koňe Ju 5 — hledá řepce Ju 2, 4 — hledá henchsta
Ju 5 — hoňí se Ru 3 — hóňí sa Ju 7 — bjehá se Ju 1 — pálí se Po 1 — poušťí Ju 7 — bouká se Ru 1 — štrechuje se Ru 3

6    ASJ IV 129, AJŚ 579, AJPP 201, AJK 176, SA 2.37

Fi