ČJA 3
192 kobyla (816) — mapa s. 431
1 M kobyla
hřebice (řebice)
N klisna
2 Na mapě jsou zaznamenána nář. pojmenování pro kobylu, tj. pro samici koně (domácího).
Všechna označení zaznamenaná výzkumem jsou shodná se spisovným
vyjádřením. Pro dospělou kobylu
se užívá všeobecně rozšířeného výrazu kobyla a poměrně častého
klisna, který je místy mluvčími chápán jako
pojmenování odborné, proto je nemapujeme. Slovo hřebice mívá v našich
nářečích, zejména v Čechách, nezříd-
ka význam ‚mladá kobyla, nepřipuštěná samice do věku dvou let‘.
Rozdíl mezi podobami hřebice a
řebice na mapě nesledujeme; materiál je do značné míry kusý a nebylo
by možno vést přesné hranice. V obl. jzč. nář. dochází ve slově kobyla k
redukci i-ového vokálu po b; ani
tuto
změnu na mapě nezaznamenáváme. Oba jevy viz V-274 hřeben a V-73 mlynář.
Náš nář. materiál byl porovnán s údaji v KLA a byl jimi
doplněn. Na mapě je vyznačen výskyt slova hře-
bice, a to stav zjištěný jak naším výzkumem, tak i KLA.
3 Pojmenování kobyla je rozšířeno po celém zkoumaném území (včetně městských lokalit).
Dubletně s ním se v téměř celých Čechách (bez sz., sev. a vých.
okrajových úseků a okolí Prahy) vyskytu-
je výraz hřebice, který je doložen také na Holešovsku, z oblasti záp. od
Kroměříže a dále na Slovácku (zhruba
vých. od Kyjova a sev. od Uherského Brodu).
4
hřebice stč. hřěbicě, Jg i SSJČ hřebice, Bš hřebica, SSJ žrebica hovor.
‚plemenná kobyla‘, pol. źrebica — Přechýlením od hřebec, to
od hříbě; raně psl. *gerb-, patrně s variantou
*grěb- (z ní
Holub-Kopečný vyvozuje čes. hřeb-).
kobyla stč., Jg, SSJČ, SSJ, pol. i hluž.
kobyła — Psl. *kobyla;
patrně
přejato z vých. jazyků.
5 —
6 MAGP 254, AJŚ 472, SSA 2.7, OLA 158, ALE 307
Ir
