ČJA 3

180 (kráva) přežvykuje (804) — mapa s. 411

1    M         žuje 725, 831–833

přežívá — přouvá (též 834)

žvýká — žvýchá — žváchá

žvejče 117–119 — žvéše 625, 626, 633–635

přežvykuje — přežvychuje (přežvéchává 681) — přežvachuje (též 737)

rum’ego

2                 Nář. ekvivalenty slovesa přežvykuje (o krávě), tj. znovu žvýká potravu předtím nashromážděnou v ba-
choru, se diferencují především slovotvorně (žuje × přežívá × žvýká × přežvykuje), morfologicky (žvýká × žvý-
če
) a hláskoslovně (např. žvýká × žvýchá × žváchá; přežívá × přežouvá). Lexikální rozdíl je u této položky jen
okrajový.

3                 Základní rozdíl se projevuje v rovině slovotvorné; dichotomii slovesných podob žvýká a přežvykuje
s hláskovými variantami doplňují formy přežívá (v okrajových úsecích Čech) a přežouvá (ve Slezsku, na
Valašsku a v nář. kopaničářských).

Prostá forma žvýká se vyskytuje s výjimkou sv., záp. a jz. okraje v celých Čechách a na malém jz. úseku
Moravy; v sev. části čm. nář., na záp. a již. Moravě na ni navazuje hlásková podoba žvýchá a na Břeclavsku a
Kyjovsku varianta žváchá. Na Náchodsku a Kladsku byla zaznamenána forma žvýče a v oblasti sev. a záp. od
Brna podoba žvýše.

Předponové sloveso přežvykuje se vyskytuje v převážné části svč. nář. s přesahem na Zábřežsko a jako
dubletní bylo nesouvisle zapsáno téměř v celých Čechách; v pruhu táhnoucím se od Hlinska přes stř. a vých.
Moravu až ke Kyjovu a Lipníku na ně navazuje hlásková varianta přežvychuje a ve středním úseku vm. nář. dal-
ší hlásková podoba přežvachuje.

Neodvozená forma žuje byla zachycena ojediněle zvl. na Těšínsku.

Jablunkovsko se odlišuje lexémem rumegá.

Ve městech nebyla položka zkoumána.

4                 S výjimkou slovesa rumegá souvisí všechny zaznamenané tvary se stč. slovesem žuju, žváti (i s nářečním tvarem žúť), psl. *žu-jǫ,
žьv-ati.
Hláskovými obměnami přítomného nebo infinitivního kmene (žu- nebo žva-, žvý-) i přípon a jejich vzájemnou kombinací vznikají čet-

né hláskoslovné varianty; k nim řadíme i podoby s -ch- (-chati, -chovati) a pozdější s -k- (-kati, -kovati), jež nesly původně expresivní
význam.

přežívá  jen nář.; stč. přěžívati, Kt přežívati, SSJČ přežívat nář. — Viz
přežouvá
, podoba s provedenou přehláskou ú > í.

přežouvá  jen nář.; stč. přěžúvati, Kt přežúvá na Ostravsku, SSJČ pře-
žúvat
nář., Bš přežúvat, SSJ prežúvať, pol. prżeżuwać K nář.
infinitivu
žúti.

přežvachuje  jen nář.; Kt přežvachovati Mor., též přežváchati na Slov.

přežvychuje  jen nář.

přežvykuje  Kt přežvýkati, SSJ prežviakovať

rumegá  jen nář.; Kt rumigati val., Bš rumigať (o ovcích), též kumigať
(o krávě), Kt (Bš) rumigat (o krávě) (SSJ rumigať nář., ru-
mádzgať
, rumázgať, rumácať, vše expr. ‚hlasitě jíst, hryzat,
křupat‘) — Slovo pastýřské kultury karpatské (z rumunštiny).

žuje  jen nář.; stč. k inf. žváti i žúti, Jg k inf. žuti, též žije k inf. žíti slc.,
též
žve k inf. žváti, vše ‚žvýkat‘, Kt žuje k inf. žuti, žúti, vše
na Ostravsku a Slov., též
žije k inf. žíti, též žuje k inf. žouti na


Slov., též žúchati (hlavně o starých lidech), též žuvati na
Ostravsku a Slov., vše ‚žvýkat‘, SSJČ
žve, k inf. žváti zast.,
SSJ
žuje k inf. žuť i žuvať žvýkat‘, pol. żuć ‚žvýkat‘, hluž. žu-
wać
, žwać Psl. *žujǫ, žьvati.

žváchá  jen nář.; Jg žváchá slc. ‚žvýká‘, Bš žváchat žvýkat, hlavně o li-
dech starých, bezzubých‘, též
žvančit žvýkat‘ „krava mi šatku
požvančila“ laš., SSJ
žviachať nář. ‚žvýkat‘, Kl žvachať, žvie-
chať
, obojí ‚žvýkat‘

žvýče  jen nář. — Inf. žvýkat, zařazením k 1. slovesné třídě.

žvýchá  jen nář.; Kt žvýchati ‚žvýkat‘ Mor., Bš žvýchat, žvéchat, žví-
chat
žvýkat‘ — Inf. žvýchat, zařazením k 5. slovesné třídě.

žvýká  Jg též žvejká, SSJČ zeměd. žvýkat, též ob. žvejkat, SSJ žviakať
žvýkat‘, Kl žvakovať, žviakať, žviekať, vše ‚žvýkat‘ — Psl.
*žьvati
, samohláska y nejasného původu.

žvýše  jen nář. — Inf. žvýchat, zařazením k 1. slovesné třídě.

5    přežívá Ju 1, 2 — přeživá Ju 2 — přežúvá Ju 7 — žvejká Ju 2, 3, Ru 1–3 — žvéchá Ju 6 — přežwikuje Po 1 — přežvikuje Ju 1–5, Ru 1, 2, 4 — přežvichu-
je Ju 6 — přežvachuje Ju 6 — rumika Ru 1

6    MAGP 428, AJPP 184, AJK 109, OLA 196, ALE 317

Ši