ČJA 3

176 vemeno (801) — mapa s. 403

1    M         vemeno — vemano (též 438) — vymeno — vímeno

výmňe

2                 Zjišťovaly se rozdíly v nář. pojmenování pro vemeno, tj. útvar se struky obsahující mléčné žlázy (u samic
savců chovaných jako hospodářská zvířata). Vedle morfologické diference (výmě × vymeno) se v získaném nář.

materiálu projevily rozdíly hláskoslovné (vymeno × výmeno × vemeno × vemano). Z mapování byla vyloučena
nesoustavně zaznamenaná deminutiva (např.
veménko, vemíčko), vyskytující se převážně v dubletě se slovem
základním.

Materiál získaný přímým terénním výzkumem byl konfrontován s údaji z KLA.

3                 Na většině zkoumaného území (stř. a sz. část Čech a větší záp. část Moravy) je rozšířeno pojmenování ve-
meno
, shodné se spisovným jazykem. Jen jv. Čechy a zč. okraje zachovávají původní starobylou formu výmě.
Jinde jsou novější odvozené podoby, a to vemano na Plzeňsku a Sušicku, vymeno v svč. nář. s přesahem do jv.
části střč. nář., dále v oddělených areálech na Opavsku a ve vm. nář. Podoba výmeno byla zapsána v malých ob-
lastech na Jičínsku, na vých. okraji svč. nář. a v náchodském úseku.

4    vemano  jen nář. — Z vemeno v důsledku zč. změny e > a.

vemeno  Jg, SSJČ, SSJ — Z vymeno (viz tam) utvořeno analogicky
podle slov semeno, temeno.

výmě  stč., Jg též vejmě, vajmě, Kt též vémě, SSJČ zast. též vémě kniž.,
SSJ zast. vemä, pol. wymię, hluž. wumjo — Z psl. *vymę.


vymeno  Jg mor., SSJČ zast. a nář. — Z výmě vlivem ostatních pádů
a přechodem k o-kmenům.

výmeno  SSJČ zast. a nář. — Podoba s nezkráceným kořenným voká-
lem (k pův. výmě), viz vymeno.

5    vimeno Ju 1–2, 4, Ru 4–5 — vemeno Ju 3, 5, 6, Ru 1–3 — vymeno Ju 7 — wimeno Po 1

6    ASJ III 256, IV 125; OLA 211

Vj