ČJA 3

167 krosna (741) — mapa s. 389

1    M         krosna (krosma 644, krosna plt. 835, 836, krosny plt. 825) — krúsna (též 102, též krúsňák 318) — krusna — krúš-
na (
též 130, 248) — krušna (též krušaťina 311, též krušák 318) — krošna — krocna — krúcna — krac-
na — kroksna 441, 619 (krochsna 462, kraksna 449, 456, 457)

krúsňe (krusňe 126) — krosňa — krošňa — škrošňa (skrošňa 711, též 637, 725)

krúseň 102, 111

2                 Na mapě sledujeme jednak významy slova krosna, jednak jeho rozdíly morfologické (krosna × krosně
× krůseň) a také jeho varianty hláskoslovné (např. krůsna × krusna × krošna × krocna).

Výraz krosna je v českých dialektech hojně hláskově obměňován; SSJČ uvádí jen podobu krosna f. a va-
riantu krůsna, která je hodnocena jako zast. a nář., a to ve významu ‚koš, nůše nebo dřevěná skříňka na věci na
zádech‘. Ve významu ‚nářadí na předení, malý tkalcovský stav‘ jsou pak výrazy krosna f. i krosno n. v tomto
slovníku charakterizovány pouze jako nářeční.

Údaje zachycené naším výzkumem jsou vzhledem k reáliím zpravidla už zaniklým nebo ne běžně užíva-
ným často jen přibližné. To vyplývá též z otázky formulované „od formy k obsahu“. Náš materiál byl rovněž
konfrontován s materiálem získaným KLA. Také zde se ukázalo, že sledované slovo patří v našich dialektech
k výrazům již ustupujícím. Dosvědčuje to i velké množství bodů, kde nebylo zapsáno vůbec. Jsou to zejména ob-
lasti v sz. Čechách, v Polabí, na Příbramsku a na Moravě v centrální části střm. nář., na Slovácku a v záp. a sev.
polovině Slezska.

Sledovaný výraz označuje tyto reálie:

a) proutěný koš s popruhy k nošení na zádech; bývá zpravidla hranatý nebo oválného půdorysu (záp. od
Brna, ale i jinde to býval koš dřevěný, který nezřídka sloužil na vynášení hnoje);

b) nosidlo na záda mající zpravidla podobu nízké dřevěné krabice s jednou vyšší stranou, která spočíva-
la na zádech a byla opatřena popruhy. Nejčastěji sloužívalo k nošení tabulek skla, popřípadě i jiných potřeb
a nářadí pro sklenáře nebo dráteníky, někdy i pro tesaře;

c) dřevěnou skříňku na přenášení věcí na zádech, kterou používali podomní obchodníci s drobným zbožím.
Někdy mívala tato skříňka i několik zásuvek a bývala uzpůsobena k nošení vpředu;

d) vysoký proutěný koš s dvěma uchy, užívaný ponejvíce k odnášení úhrabků, srov. III-87 velký koš (na
úhrabky);

e) malý košík na brambory s jedním uchem napříč;

f) klec z latí na přepravu prasat nebo menší klec (někdy i z proutí) na drůbež;

g) tkalcovský stav.

Vedle těchto významů byly sporadicky zaznamenány ještě významy další, a to:

h) dřevěné hole na nošení škopků (v lokalitě 738);

ch) proutěné sedátko na voze (752, 817);

i) postel se slamníkem (809);

j) kukaň (711);

k) taška (nebo tlumok) na záda se zpevňující deskou (668).

3                 Z hlediska zeměpisného rozložení nář. ekvivalentů se jako hlavní jeví morfologický protiklad mezi podo-
bami skloňovanými podle tvrdého vzoru na jedné straně a podle vzorů měkkých na straně druhé; ty se omezu-
jí na střední úsek sev. Čech a na jv. čtvrtinu Moravy.

Výraz krosna je běžný především v širším okolí Prahy, dále tvoří větší areál na území střm. nář. (s výjim-
kou jejich jv. části) a také ve Slezsku. Jako dubleta se objevuje porůznu i jinde v Čechách, nejčastěji v jzč. nář.
Varianta krůsna pokrývá většinu Čech, zpravidla mimo okraje. Na Plzeňsku a sz. od Strakonic je běžná podoba
krůšna, na již. Rakovnicku forma krošna, která byla zapisována i na sz. Valašsku. Podorlický úsek charakteri-
zuje obměna krušna. Místy v již. Čechách byly zaznamenány varianty krocna a krůcna a také podoba kroksna.

Podobu krůsně máme doloženu z Podkrkonoší a Novopacka; tam se ojediněle vyskytla i obměna krůseň.
Na Moravě vytváří větší areál podoba krošně na Kroměřížsku, Vsetínsku, Valašskokloboucku a místy se obje-
vuje také v centrální části střm. nářečí. Varianta škrošně je rozšířena zejména na Slavkovsku, Kyjovsku,
Břeclavsku a Uherskobrodsku. Na slezsko-valašském pomezí pak převažuje obměna krosně.

Co se týče sledovaných významů slova krosna a jeho hláskoslovných i morfologických obměn, jsou územ-
ně nejvyhraněnější významy g) ‚tkalcovský stav‘ (omezený pouze na vých. Slezsko), d) ‚vysoký proutěný koš‘
(běžný na Strakonicku, Táborsku, širším Plzeňsku a v okrajových nářečích v záp. Čechách) a e) ‚malý košík‘ (na
Domažlicku). Porůznu, hlavně v svč. nář. oblasti, ale i na Boskovicku a Znojemsku se objevuje sledovaný výraz
ve významu f) ‚klec na prase, event. na drůbež‘. Pro jz. okraj Slezska je příznačný význam c) ‚dřevěná skříňka‘;
ten se sporadicky dokládá i z jiných míst, avšak pouze na Moravě.

Významy a) ‚proutěný koš s popruhy‘ a b) ‚nosidlo na záda‘ jsou nejčastější a běžné na větší části zkou-
maného území. Druhý zde uvedený význam je častý hlavně ve vých. úseku střč. nář., v již. Čechách
a v Pošumaví, ale i na Mladoboleslavsku a Novopacku, na jz. Moravě, dále na Prostějovsku a Litovelsku.
Význam ‚proutěný koš s popruhy‘ bývá někdy s jinými významy dubletní; v těchto řídkých případech jej na
mapě z čistě technických důvodů neevidujeme.

4    kracna, krocna  jen nář. — Z krosna (viz tam).

kroksna  jen nář. — Snad kontaminací slov krosna a kraksna (to z něm.
nář. Krachse ‚krosna‘).

krosna  Jg ‚nůše, koš, mošna‘, ‚bedýnka na drůbež‘, krosna pl. n. ‚tkal-
covský stav‘, Kt též ‚pouzdro‘, SSJČ ‚koš; dřevěná skříňka‘;
krosna i krosno, obě nář., obě ‚tkalcovský stav‘, SSJ krosná
pomn. ‚malý tkalcovský stav‘, pol. krosno, zpravidla i krosna
pl., obě ‚tkalcovský stav; plochá skříňka na nošení skla‘,
hluž. ‚tkalcovský stav‘ — Psl. *krosna, *krosno.

krosně  jen nář. — Psl. *krosnja.

krošna  jen nář.; Jg mor. — Z krosna asi vlivem slova mošna.


krošně  jen nář.; SSJ krošňa — Viz krosně a krošna.

krůcna  jen nář. — Viz krůsna a krocna.

krůseň  jen nář. — Z krůsně (viz tam) přechodem k typu píseň.

krusna  SSJČ zast. a nář. — Zkrácením z krůsna, viz tam.

krůsna  stč. krósna, Jg „obyčejné nosidlo horácké“, Kt Krkonoše,
SSJČ zast. a nář. — Podoba se starou délkou v základu.

krůsně  jen nář.; stč. krósně, Kt Krkonoše — Viz krůsna a krosně.

krušna  jen nář. — Zkrácením z krůšna, viz tam.

krůšna  jen nář. — Z krůsna asi vlivem slova mošna.

škrošně  jen nář. — Patrně vlivem podob typu škřidla, jež jsou pro da-
nou oblast příznačné.

5    krosna ,tkalcovský stav‘ Ru 5 — krosno ,tkalcovský stav‘ Ru 4 — krúsna Ru 2 — škrošňa ,nosidla‘ Ju 6

6    —

Fi