ČJA 3

166 popruh u nůše (739b) — mapa s. 387

1    M         popruh

popr (popro 106)

cíp (cejp)

cejpek 669, 670, 671 (cepek 825)

trak — trák

tráček

tráčka 727, 808, 820, 827

trháček (též 681, 733, trhák 714, trháč 717, 729)

úzek (ó- 680, 681, úska 723)

kšanda (šanda, čandra 682)

šandečka 644, 645 (šanďička 654)

pant

bandel 802, 803

šyrka (šira 815) – šerka 831

konec

šla 739, 740

šleh

voprato (též oprátka 736)

tvrzeňi 654, 656, 670

S          halže 520, puteňice 102, šlinda 153

N          provaz 106

2                 Zkoumala se nář. pojmenování pro popruh u nůše. Zaznamenané nář. názvy jsou zčásti shodné s označe-
ními pro popruh u trakaře (jejich zeměpisné rozšíření se však liší), zčásti však existují i označení odlišná (srov.
III-165 popruh u trakaře). Spisovný jazyk užívá pro pojmenování obou reálií nespecifikovaného výrazu popruh.

Vedle rozdílů lexikálních byly zachyceny nečetné rozdíly slovotvorné (např. kšanda × šandečka, trak
× tráček, cíp × cípek) a hláskoslovné (např. trak × trák). Na mapě neregistrujeme hláskový rozdíl kšanda × šan-
da
; přesnou izoglosu vymezující hranici mezi oběma variantami zaznamenává mapa I-83 šle.

Nář. ekvivalenty byly většinou zapsány v sg., tak jsou také uváděny na mapě. Zpravidla v plurálovém tva-
ru byly zachyceny výrazy kšandy a oprata. Vzhledem k jednotnému řešení mapy uvádíme tyto výrazy rovněž
v sg.

Protože v Čechách byla položka zkoumána pouze na tzv. řídké síti bodů a KLA ji neobsahuje, bylo
v Čechách nutno vést izoglosy jen přibližně.

3                 Nář. pojmenování se po celém území bohatě lexikálně diferencují, hranice jednotlivých areálů jsou ostré.

Velkou oblast pokrývá výraz trak (již. úsek jzč. nář. s přesahem na Klatovsko a Benešovsko a dále přileh-
lý úsek jz. Moravy až ke Znojmu), na Příbramsku má hláskovou variantu trák. V pruhu při moravsko-slovenské
hranici, v přilehlé části již. Slezska a ve zkoumaných lokalitách na území Polska byla zapsána podoba tráček, ze
záp. Hlučínska je doložena i varianta tráčka. Na rozhraní střm. a vm. nář. (se středem na Kroměřížsku) byl za-
znamenán výraz trháček.

Převážnou část svč. nář. s malými přesahy na Moravu zabírá slovo kšanda. Dubletně bylo zapsáno též v jv.
Čechách a na stř. Moravě. Na Zábřežsku byla zachycena forma šandečka. Pro střč. nář. a záp. okraj svč. nář.
je charakteristický výraz popruh; ten byl v Čechách porůznu zapsán i v oblastech s jiným pojmenováním, na
Moravě se objevil jen zcela sporadicky. Zejména ze sev. okrajů svč. nář. (především z Náchodska) je doložena
forma popr.

Záp. úsek jzč. nář. se vyznačuje výrazy šleh (široké Plzeňsko) a oprato (Domažlicko).

Většina střm. nář. (kromě sz., jz. a vých. okrajů) s přesahem na Hranicko dokládá pojmenování cíp, na vý-
chod od Prostějova byla zaznamenána podoba cípek. Na již. Brněnsku a na Znojemsku byl zachycen výraz pant.
Na západ od Opavy se na mikroareálu vyskytuje označení bandel. Malou oblast na sev. Holešovsku a sev.
Vsetínsku vytváří slovo úzek, ze sev. Vsetínska se dokládá výraz šle f., v centrálním úseku střm. nář. byl porůz-
nu zaznamenán výraz tvrzení.

V převážné většině slez. nář. je rozšířeno slovo konec, především sev. od Ostravy byl zachycen výraz
šírka.

4                 Většina pojmenování pro sledovanou reálii mívá v nářečí obecnější význam ‚popruh‘, případně ‚provaz k jakémukoliv užití‘.

bandel  jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Bandel).

cíp  v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ‚špičatý konec nebo
roh něčeho, zprav. nějaké tkaniny‘).

cípek  v sled. významu jen nář. — Formální dem. k cíp, viz tam.

halže  v sled. významu jen nář.; ALJ plt. Mor. Budějovice (Bš záp.
Mor., ALJ laš.
Halža, u obou ‚houžev‘) — Přenesením přeja-
tého výrazu (střhn.
halse ‚řetěz kolem hrdla‘, v tomto význa-


mu i stč. halžě, Jg a SSJČ).

konec  v sled. významu jen nář.; Kt Ostravsko — Specifikací.

kšanda  Jg „náramenní popruh“, SSJČ ob. kšanda, nář. šanda v ne-
specifikovaném významu ‚popruh‘, hluž.
šanda ‚popruh přes
rameno‘ — Adaptací z něm.
Geschande.

oprato  jen nář.; SSJČ nář. — Z oprať nář. ‚popruh‘ přechodem ke
střednímu rodu.

pant  v sled. významu jen nář.; Kt, SSJČ nář. ‚popruh‘ — Adaptací vý-
razu přejatého z něm.
(Band).

popr  jen nář.; ALJ Náchodsko, popro Liberecko — Zřejmě mylnou
desufixací z
popruh, viz tam.

popruh  Jg, SSJČ i SSJ v nespecifikovaném významu ‚popruh‘ — Od
*pr
ǫg- k *pręgnǫti (srov. -přáhnouti) ve významu ‚pnouti‘.

putenice  jen nář.; ALJ putina Jilemnicko (Jg putiny ‚oprať‘, Kt i Bš
putina ‚úponka fazolí, chmele‘, Bš též ‚poutko na kabátě,
očko na věšení‘, Kt (Bš)
putina ‚přezka ze šňůrek‘) — K poutat.

šandečka  jen nář. — Formální dem. k šanda, to z něm. nář. Schande.

šerka  v sled. významu jen nář. (stč., Jg též šeř, SSJČ též šarka nář. –
u všech ‚pevná hrubá látka po domácku tkaná ze lnu a vlny‘)
— Zřejmě od nář. výrazu
šery pl. ‚koňský postroj‘, ten z něm.;
srov. III-152 koňský postroj.

šírka  jen nář.; Kt dem. k šira f. ‚šle‘ u Opavy — Zřejmě od nář. výrazu
šíry pl. ‚koňský postroj‘, ten z něm., srov. III-152 koňský po-
stroj.

šle  f. v sled. významu jen nář. (stč. f. pl., Jg, SSJČ, u všech ‚postraň-
ky‘, Jg též ‚šle‘) — Adaptací výrazu přejatého z něm. (střhn.
sil
).

šleh  v sled. významu jen nář.; stč. ‚popruh‘ (Jg šlehy m. pl., SSJČ nář.


šlehy, šleh říd., u obou ‚postraňky‘, Jg šlehy m. pl., Kt šleha
a SSJČ nář. šlehy, šleh zprav. pomn. ‚šle‘) — K šle, -h přitvoře-
no podle
popruh, nelze vyloučit adideaci k šlehat.

šlinda  jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Schlinge).

tráček  Jg traček, též tračec, SSJČ, oba dem. k trak (viz tam), Bš trá-
ček
a ALJ tráčky pl. Valašsko, Hodonínsko (stč., SSJČ též tra-
ček
nář. ‚pásek, tkanice‘) — Formální dem. k trak, viz tam.

tráčka  jen nář. — Rodová varianta od tráček, viz tam.

trak  stč. traky pl., Jg, SSJČ zast. a nář., SSJ, u všech v nespecifikova-
ném významu ‚popruh‘ — Adaptací výrazu přejatého z něm.
(dnes
Tragband); podle Mch starobylé, domácí slovo, ale
málo jasné.

trák  SSJČ zast. a nář. v nespecifikovaném významu ‚popruh‘, Bš —
Viz trak.

trháček  v sled. významu jen nář.; Kt též trhák, trhačka mor. — Od trá-
ček
(viz tam) příklonem k trhat.

tvrzení  v sled. významu jen nář.; Kt, Bš ‚cípek u trávnice‘ han.
(Kt (Bš) ‚úzká a dlouhá páska z motouzů‘) — Od
tvrdit ‚zpev-
ňovat‘.

úzek  jen nář.; ALJ (Kt úzky f. pl. ‚šňůrky‘ na Mor., Bš úzka ‚šňůrka‘
val.) — K psl.
*vǫz- vázat‘.

5    popruh Ju 5, Ru 2 — šanda Po 1, Ju 2 — pant Ju 6 — šlehi Ru 2 — šle Ju 7 — páska Ru 3 — štranek Ru 5

6    —

Ši