ČJA 3

165 popruh u trakaře (739a) — mapa s. 383

1    M         popruh (vopruh 418, pruh 604, popro 106)

pant

kšanda (šanda) — šandra (čandra 682)

širka (šíra 701, 820) — šerka

šla

šlička 740, 817, 827, 829

šlovina 741, 751

šleh

šrák

trak (tráček 757)

voprato

(v)oprátka 736, 834

tvrzeňi 666, 672

šajpon (šajpant 448)

S          štrojzl 106, nášik 137, štranek 719

2                 Zkoumala se nářeční pojmenování pro popruh u trakaře, tj. pevný textilní pás používaný při přepravě těž-
šího nákladu; popruh se převlékal přes ramena (kolem krku). Popruhy se zpravidla tkaly z bavlněné, lněné a ko-
nopné příze, často bývaly sešívány z jednotlivých úzkých pruhů.

Ve spisovném jazyce neexistuje pro uvedenou reálii specifické pojmenování, SSJČ výrazově neliší mezi po-
pruhem u trakaře a popruhem u nůše. Nář. materiál však pro obě reálie dokládá pojmenování zčásti rozdílná,
s různým geografickým rozšířením, srov. III-166 popruh u nůše.

Vedle rozdílů lexikálních byly zaznamenány též rozdíly slovotvorné (např. oprato × oprátka; šle f. × šlovi-
na
) a hláskoslovné (např. kšanda × šandra). Na mapě neregistrujeme hláskoslovnou diferenci kšanda × šanda;
přesnou izoglosu vymezující hranici mezi oběma variantami zaznamenává mapa I-83 šle.

Nář. ekvivalenty byly většinou zapsány v sg., tak jsou také uváděny na mapě. Na ojedinělé formy zazna-
menané v pl. jsme nebrali zřetel. Zpravidla v plurálovém tvaru však byl zachycen výraz kšandy v oblasti cent-
rální Hané včetně Přerovska, v menší míře pak v již. polovině vm. nář. S ohledem na jednotné řešení mapy uvá-
díme daný výraz rovněž v sg.

Vzhledem k tomu, že v Čechách byl výzkum proveden pouze na tzv. řídké síti bodů a KLA tuto položku
neobsahuje, jsou v Čechách izoglosy vedeny jen přibližně, nezachycují přesné rozšíření příslušného nář. ekviva-
lentu.

3                 Nejrozsáhlejší území pokrývají pojmenování kšanda a popruh. Celkový obraz dokreslují na okrajích
zkoumaného území regionalismy oprato (domažlický úsek), šajpon (doudlebský úsek), pant (větší areál na jz.
Moravě se středem na Moravskokrumlovsku), šírka (záp. podskupina slez. nář. a Jablunkovsko), šerka (vých.
podskupina slez. nář.), šle s variantou šlička (sev. Valašsko s již. částí slez. nář.) a šlovina (již. Vsetínsko).

Menší areály vytvářejí pojmenování šleh (širší Plzeňsko), trak (oblast mezi Strakonicemi a Prachaticemi,
sev. od Tábora a na Jemnicku) a šrák (jv. Uherskobrodsko).

Výraz kšanda je rozšířen v pásu zabírajícím sev. polovinu Čech, sev., stř. a jv. Moravu. Odděleně je dolo-
žen z širokého Jindřichohradecka. Na již. Holešovsku byla zachycena varianta šandra.

Označení popruh se vyskytuje na větší části jzč. nář. a přesahuje do přilehlých částí nář. střč. a na záp.
Moravu po Třebíč. Jako výraz shodný se spisovným jazykem byl porůznu zapsán i v oblastech s jinými nář. ekvi-
valenty.

4                 Většina pojmenování pro sledovanou reálii mívá v nářečí obecnější význam ‚popruh‘, případně ‚provaz k jakémukoliv užití‘.

kšanda  Jg „náramenní popruh“, SSJČ ob. kšanda, nář. šanda v ne-
specifikovaném významu ‚popruh‘, hluž. šanda ‚popruh přes
rameno‘ — Forma kšanda z něm. Geschande, forma šanda
z něm. nář. Schande.

nášik  jen nář. (Kt „řetěz nebo řemen od chomoutu k oji připjatý, aby
koně mohli vůz našinovati a zadržovati“, tak i ALJ
Dobruška, Zábřežsko) — Patrně z nášijek, to z předložkového
spojení na šíji. Nelze vyloučit souvislost s něm.

oprátka  v sled. významu jen nář.; SSJČ dem. k oprať nář. v nespecifi-
kovaném významu ‚popruh‘ — Formální dem. k oprať.

oprato  jen nář.; SSJČ nář. v nespecifikovaném významu ‚popruh‘ —
K oprať (viz oprátka).

pant  v sled. významu jen nář.; Kt, SSJČ nář. v nespecifikovaném vý-
znamu ‚popruh‘ — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Band).

popruh  Jg, SSJČ, SSJ — Od *prǫg- k *pręgnǫti (srov. -přáhnout) ve vý-
znamu ‚pnout‘.

šajpon  jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm. (z nář.
Scheibband ‚popruh vozíku‘).

šandra  jen nář.; Bš čandra Novojičínsko — Adaptací výrazu přejatého
z něm., (něm. nář. Schande, snad adideací k nář. handra
‚hadr‘.

šerka  v sled. významu jen nář. (stč., Jg též šeř, SSJČ též šarka nář. –
u všech ‚pevná hrubá látka po domácku tkaná ze lnu a vlny‘)


— Zřejmě od nář. výrazu šery ‚koňský postroj‘, ten z něm.
(Schere); srov. III-152 koňský postroj.

šírka  jen nář.; Kt dem. k šira ‚šle‘ u Opavy — Viz šerka.

šle f.  v sled. významu jen nář.; pol. szla (stč. f. pl., Jg, SSJČ, u všech
‚postraňky‘; Jg též ‚šle‘) — Adaptací výrazu přejatého z něm.
(střhn. sil).

šleh  v sled. významu jen nář.; stč. ‚popruh‘, ALJ Chodsko (Jg šlehy m.
pl., SSJČ nář. šlehy, šleh říd., u obou ‚postraňky‘; Jg šlehy m.
pl., Kt šleha a SSJČ nář. šlehy, šleh zprav. pomn. ‚šle‘) — K šle,
-h přitvořeno podle popruh, nelze vyloučit adideaci k šlehat.

šlička, šlovina  jen nář. — Od šle, viz tam.

šrák  SSJČ zast. ob. (Jg šráky mor., Bš, oba ‚šle‘) — Přejato z něm.,
změtením s trák (stč. traky ‚popruhy‘).

štranek  jen nář. (Jg štrang slc. ‚provaz‘, SSJČ též štraněk ‚provaz,
postraněk‘) — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Strang).

štrojzl  jen nář. (ALJ ‚šle‘ Liberecko) — Adaptací výrazu přejatého
z něm.

trak  stč. traky pl., Jg, SSJČ zast. a nář., SSJ, u všech v nespecifiko-
vaném významu ‚popruh‘ — Podle Mch starobylé, domácí slo-
vo, ale málo jasné, spíše jde o přejetí z něm. (Tragband ‚po-
pruh‘).

tvrzení  v sled. významu jen nář.; Kt, Bš (Kt (Bš) ‚úzká a dlouhá páska
z motouzů‘) — Od tvrdit ‚zpevňovat‘.

5    popruh Ru 2 — pant Ju 6 — šanda Po 1, Ju 2, 3 — šlehi Ru 2 — oprať f. Ru 4 — páska Ru 3 — kynga Ru 3

6    —

Ši