ČJA 3

161 jařmo (848) — mapa s. 375

1    M         jařmo — jarmo (jármo 732)

jařmica (jarmica 749)

krumpolec (krumholc 306, 311, krmpolec 678) — krumpulec — krumporec 425, 426, 437, 438 — klumporec
427, 428

klika — klíka — kluka 739, 754

koprdle n. — koprle 132, 146, 151

krpadlo (též 661, křipadlo 622)

krpač

křyvák

joch (jošek 517, jušek 601)

chám

lumoch (lomoch 149)

jho 616, 827

náčelek

náčelňík

2                 Do vozu nebo do polního nářadí byl zapřahán také hovězí dobytek, krávy, ale hlavně voli. Kravský po-
stroj míval zpravidla jednodušší chomout s pobočnicemi (nesl označení chomout, chomoutek), volský postroj
byl jiný. Tvořil jej jakýsi dřevěný rám (často obložený plechem), proti otlačení byl někdy opatřen jednoduchý-
mi poduškami. Náš výzkum se zaměřil právě na dřevěnou část postroje, do které se vůl při tahu opírá. Spis. ja-
zyk ji označuje hned třemi slovy: jařmo, jho, krumpolec. Je zajímavé, že výraz jho byl přímým terénním výzku-
mem zachycen jen dvakrát. Jde nepochybně o přejetí ze spisovného jazyka.

Jařmo mohlo být jednak nákrční, jednak náčelní. Jařmo náčelní – konstrukčně trochu odlišné – bylo málo
obvyklé. Využívalo síly zvířete sice nejekonomičtěji, ale potah se špatně ovládal.

Na mapě jsou běžnými prostředky postiženy výrazy pro jařma nákrční. Protože však na značné oblasti
byla v užívání také nebo výlučně jen jařma náčelní, zachytili jsme rovněž pojmenování pro tuto reálii, sloužící
k témuž účelu; pro ně jsme volili menší značky.

Krční jho bývalo konstruováno pro každé dobytče zvlášť, ale mohlo být též společné pro pár volů. SSJČ
rozlišuje jařmo a jařmici (jho samostatné pro každé zvíře). V našich nářečích našla taková diferenciace odraz
v pojmenování jen ojediněle: jařmo (pro pár volů) × krpadlo, krpač, chám (pro jednotlivé dobytče) 643, 661,
731, 732, 737, 753, 756.

Výrazy pojmenovávající jařmo – zejména jařmo společné pro pár dobytčat – bývají zvláště na Slovácku
také v tvaru množného čísla. Náš výzkum byl zaměřen na názvy jařma pro jednotlivé dobytče, proto jsou uvá-
děná označení v čísle jednotném.

Přestože jařmo představuje reálii, která se po 2. světové válce objevovala už spíš výjimečně, podařilo se
na většině území zachytit jednotlivé nářeční ekvivalenty poměrně spolehlivě. Na značném území vých. Čech
a v návaznosti v oblasti sev. a stř. části střm. nářečí a nářečí čm. patří však sledovaná reálie vzdálenější mi-
nulosti, a proto z uvedeného teritoria odpovědi na příslušnou otázku scházejí.

Zachycená nář. označení pro jařmo se diferencují lexikálně, slovotvorně (např. jařmo × jařmice, krpadlo
× krpač, náčelek × náčelník) i hláskoslovně (např. jařmo × jarmo, klika × klíka × kluka).

Materiál získaný přímým terénním výzkumem byl konfrontován s materiálem KLA. Podle této ankety
byl zjištěn plný územní rozsah výrazů pro jho náčelní a celkový rozsah slova lumoch. Navíc KLA dokládá z ně-
kolika lokalit již. Kopanic v sled. významu ještě výraz pígl.

Výraz krumpolec (a jeho hláskoslovné obměny) má na velkém území také význam ‚dřevo na zavěšení za-
bitého vepře‘. Na Moravě se slovem krumpolec označuje rovněž dřevo, jež se zavěšuje pasoucímu se dobytčeti na krk, aby příliš nepobíhalo. Oba uvedené významy jsme při zpracovávání dané položky přirozeně pominuli.

3                 Největší územní rozšíření má slovo krumpolec. Zabírá téměř celou oblast jzč. a střč. nářečí (na již.

Táborsku a na Českobudějovicku v hláskoslovné obměně krumporec, krumpulec a klumporec). Záp. část svč.
nářečí je charakterizována výrazem
klika (na již. okraji v podobě klíka). Týž lexém, ale v nepřehlasované formě
kluka byl zapsán ještě ojediněle na Valašsku a Uherskobrodsku. Na Mladoboleslavsku se rýsuje mikroareál
dubletního výrazu
lumoch, na sz. Kolínsku pak slova koprdle; v hláskové obměně koprle se dokládá ještě z lo-
kalit sev. od Vysokého Mýta. Již. úsek přechodných nářečí českomoravských a přilehlá část jč. nářečí se odli-
šuje slovem
joch.

Na Moravě tvoří největší areál výraz jařmo. Zahrnuje větší území slezských nářečí, vých. část střm. náře-
čí po Prostějov a Vyškov a střední úsek vm. nářečí. Sev. úsek vm. nářečí a přechodová nář. česko-polská se od-
lišují slovotvornou variantou jařmice. Již. úsek vm. nářečí a širší Brněnsko se vyčleňuje pojmenováním krpadlo,
Břeclavsko variantou krpač. Celkovou situaci dokresluje na Frenštátsku mikroareál slova křivák a na již.
Uherskobrodsku území slova chám.

Mezi oblastmi slova joch a slova krpadlo leží široký pás obcí táhnoucí se od Znojma na sever k Novému
Městu nad Moravě, v němž pojmenování pro nákrční jařmo většinou chybějí. Tady totiž převládalo jařmo ná-
čelní. Pro ně existuje na Znojemsku označení náčelník, dále na sever a západ – zde už vedle příslušných výrazů
pro jařmo krční – pak slovotvorná varianta náčelek.

4    chám  v sled. významu jen nář.; Jg (Jg chámy sloven. ‚postroj na
koně‘) — Z maď. hám, to asi z něm.

jarmo  SSJČ zast., SSJ ‚dřevěný postroj na šíji pro tažný dobytek, spo-
lečný pro jeden pár‘ — Viz jařmo, podoba vzniklá depalataliza-
r’.

jařmice  SSJČ zeměd. ‚krční jařmo samostatné pro každé zvíře‘ — Od
jařmo, viz tam.

jařmo  Jg, SSJČ, pol. jarzmo — Psl. *jarьmo.

jho  stč., Jg i ‚náčelní jařmo‘, SSJČ — Psl. *jьgo od kořene *jeug- ‚za-
přahat‘, lat. iugum.

joch  v sled. významu jen nář.; stč., Jg — Přejato z něm. (Joch).

klika  v sled. významu jen nář.; Jg, SSJČ nář. — Přenesením podle po-
dobnosti (klika nář. ‚hákovitý předmět‘).

klíka  jen nář. — Viz klika.

kluka  jen nář. — Viz klika, pův. podoba s nepřehlasovanou hláskou
u v kořeni.


klumporec  jen nář. — Přesmykem z krumpolec, viz tam.

koprdle  jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Koppel ‚spona‘).

koprle  PSJČ hosp. — Viz koprdle.

krpač  jen nář. — Viz krpadlo.

krpadlo  jen nář. (Kt ‚dvě destičky připojené ke kolečkům, do nichž se
zasouvá oje či klika od jařem‘) — Nejasné.

krumpolec  Jg, SSJČ obl. (stč. ‚křivé dřevo jako nějaké nářadí‘) —
Adaptací výrazu přejatého z něm. (Krummholz).

krumporec  jen nář. — Z krumpolec (viz tam) asimilací na dálku.

krumpulec  jen nář. — Viz krumpolec.

křivák  v sled. významu jen nář. — Od adj. křivý (horní břevno jařma
bylo vhodně zakřivené).

lumoch  jen nář. — Nejasné, snad v návaznosti na něm.

náčelek  v sled. významu jen nář. — Z předl. spojení na čele.

náčelník  v sled. významu jen nář. — Od adj. náčelní, tj. jsoucí na čele.

5    jařmo Ju 7 — jarmo Ru 1 — jármo Ru 4 — járem m. Ju 2, 3 — jařmica (pro krávu) Ju 7 — krumpolec Ju 5, Ru 2 — krumpulec Ru 1 — klika Ju 2 — koprdle Ju 3 — joch Ru 3 — žok Ru 1 — žuk Ju 2

6    MAGP 190, AJK 56:1a, SSA 4.98, OLA 826

Bh