ČJA 3

158 poduška u chomoutu (845) — mapa s. 369

1    M         poduška — peduška (též 648, 662, peduša 634)

poduščica 730, 735, 737, 746, 757

pedoun 502, 630, 653, 655

polštář (polstář 201, 203, 301, 302, 306, 307, postář 305, 307) — polčtář (počtář 323, 324, 447, 463) — poštář

peřinka (p’e- 832–836)

potklad

futro

kis (kisa 644) — kchis (kchís 456, 457, kchisa 137)

kistl (též kycla, kysla 722)

rajtaš 814, 823

2                 Na mapě jsou zachyceny nářeční názvy pro podušku, plátěnou podložku vycpanou žíněmi a navlékanou
koni pod chomout, aby jej netlačil. Rozdíly v pojmenováních jsou především lexikální; méně závažné jsou roz-
díly slovotvorné (např. poduška × poduštice, peduška × pedoun) a hláskoslovné (např. kis × kchis, polštář × polč-
tář
× poštář).

Větší část pojmenování vznikla přenesením na základě stejné motivace nebo specifikací (polštář, peřinka,
poduška; podklad); zejména v lokalitách sousedících s někdejším německým osídlením byla zapsána také ozna-
čení ukazující na německý původ (futro, kis/tl/, rajtaš).

3                 Největší územní rozšíření má slovo polštář. Zabírá jz. část Čech po Mladou Boleslav, Kolín a Ledeč nad
Sázavou, již. a jz. Moravu a výběžkem zasahuje až k Prostějovu. Zejména v oblastech mezi Plzní a Klatovy
a mezi Třebíčí a Slavonicemi je častá též jeho zjednodušená realizace poštář, v již. Čechách se pak často vysky-
tuje v hláskové obměně polčtář.

Svč. nářečí (bez Mladoboleslavska), Ledečsko a Jihlavsko charakterizuje slovo poduška, na něž na
Novoměstsku, Boskovicku a záp. Brněnsku navazuje podoba peduška, na sz. od Boskovic slovotvorná varianta

pedoun. Slovo poduška tvoří dvě oddělené oblasti, v záp. skupině slezských nářečí a na Slovácku (zde též v ob-
měně
poduštice).

Další ucelené teritorium vytváří slovo podklad. Je typické pro střední úsek vm. nářečí a přilehlé vých. úze-
mí střm. nářečí s výběžkem až na Boskovicko a Litovelsko.

Výraz peřinka je charakteristický pro vých. skupinu slez. nářečí a pro nářečí Valašska. Slovo futro bylo
vždy jako dubletní zaznamenáno zejména na Podorlicku, již. od Brna a na Táborsku. Další přejaté slovo kis (kis-
tl
, kchis) se dosud udržuje na sev. a vých. okraji střm. nářečí a více nebo méně roztroušeně na Českobudě-
jovicku.

4    futro  v sled. významu jen nář. — Přenesením výrazu přejatého z něm.
(SSJČ ob. ‚podšívka‘).

kchis  jen nář. — Přejato z něm., uchování původní výslovnosti s příde-
chem
(Kissen).

kis  jen nář. — Adaptací, viz kchis.

kistl  jen nář. — Z něm., patrně přes dem. Kisslein.

pedoun  jen nář. — Slovotvorná obměna slova peduška, viz tam.

peduška  jen nář. — Hlásková varianta slova poduška, viz tam.

peřinka  v sled. významu jen nář. — Přenesením.


podklad  v sled. významu jen nář.; Kt (SSJČ ‚to, co se klade pod něco‘)
— Specifikací významu.

poduška  SSJČ (Jg ‚polštář‘) — Přenesením.

poduštice  SSJČ též podušnice, obě zast. — Přenesením výrazu odvoze-
ného od
poduška, viz tam.

polčtář  jen nář. — Hlásková obměna slova polštář, viz tam.

polštář  SSJČ zeměd. — Přenesením (dávno) přejatého výrazu.

poštář  jen nář. — Zjednodušením souhláskové skupiny z polštář, viz tam.

rajtaš  jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm.

5    poduška Po 1, Ju 2 — peduška Ju 4 — polštář Ju 3–5, Ru 2 — počtář Ru 1 — peřinka Ju 1, Ru 3, 5 — kisa Po 1

6    AJŚ 50, SSA 4,99

Bh