ČJA 3

152 koňský postroj (837) — mapa s. 357

1    M         struj m. (stroj 804, stroje plt. 820, 830)

postroj (nastruj 818, ústroj 161, ustruj 825)

ír sg.

íry plt. — šíry — šery

chomout

chomouty plt.

cajk

S          úpřaž 748

N          zbruj 825

2                 Nář. pojmenování výstroje koně užívaného k tahu (tj. souhrnného označení pro chomout, podušku, uzdu
a řemení) jsou lexikálně diferencována poměrně málo. Výrazné je však dělení podle mluvnického čísla (kšír sg.
× kšíry plt.). K němu se druží hláskoslovný rozdíl kšíry × šíry × šery.

V Čechách se tato položka zkoumala pouze v bodech základní sítě. Údaje přímého terénního výzkumu
byly však konfrontovány se zápisy z KLA a byly jimi doplněny.

Slovo (k)šír // (k)šíry mívá na Prostějovsku a Holešovsku a místy v svč. nářečích význam ‚lehčí postroj pro
koně do kočáru, někdy i bez chomoutu‘ .

Hranice variant kšír sg. a kšíry plt. se zvláště v Čechách opírá převážně o materiál KLA, a proto je přibliž-
ná. Vyšrafovaná pole znamenají oblasti s převládajícími tvary v jednotném čísle. U formy kšíry z Polabí se v KLA
nacházejí ojedinělá upozornění, že tato podoba znamená postroj pro dva koně; nejde zde vlastně o formu plt.

Zejména na Moravě, ve Slezsku a rovněž na již. Klatovsku a Strakonicku se hojně vyskytuje víceznačné
pojmenování chomout, chomouty, srov. oddíl 4. Jeho častý i nedubletní výskyt svědčí o tom, že zde může jít o pl-
noprávné označení pro sledovaný jev.

Výjimečně byla základní pojmenování cajk, postroj, kšír zpřesňována atributy koňský, na koně, chomuto-
. Taková dvojslovná označení nejsou v nářečích ustálená, determinující výrazy se v běžné komunikaci téměř
neobjevují, a proto jsme je na mapě nezachycovali.

3                 Převládajícím nář. pojmenováním pro koňský postroj je výraz kšíry (na části vých. Moravy a ve Slezsku
obvykle v podobě šíry, na Těšínsku a Jablunkovsku v obměně šery). Tento výraz má na Domažlicku, již.
Klatovsku a již. Prachaticku, na jvč. okraji (s přesahem až na Benešovsko), v nářečích českomoravských a na jz. Moravě zpravidla sg. formu kšír.

Výraz postroj, shodný se spisovným jazykem, je jako nedubletní označení sledované reálie běžné jen na
části záp. skupiny slez. nářečí, na části Slovácka a na území mezi Břeclaví a Brnem; tam je hodnocen jako no-
vější. Slovo struj zabírá oblast Hlučínska a Opavska. Výraz cajk se dokládá z okrajů svč. nářečí a z přilehlého
Zábřežska.

4    cajk  SSJČ — Přejato z něm. a specifikací (Zeug ‚postroj na ko-
ně‘).

chomout, chomouty  v sled. významu jen nář.: Jg „částky chomoutka
jsou: křivé dřevo /krumpolec/, houžka, prostranky, podhřbet-
ník a podpěnky“ — Rozšířením významu (stč. chomút, SSJČ,
u obou ,část postroje navlékaná koni na šíji‘).

kšír, kšíry  Jg plt., SSJČ zprav, plt., ob. — Adaptací výrazu přejatého
z něm. (Geschirr ‚postroj‘).

postroj  Kt, SSJČ, SSJ konský p., chomútový p. — Slovo nové (Jg ještě


nezná, uvádí však postrojiti ‚připravit‘). K základu stroj, viz
struj.

struj  m. Jg i strůj, SSJČ strůj f., říd., pol. strój — Psl. *strojь, málo jas-
né. Slez. podoba ze sekundárně zdlouženého strój.

šery  v sled. významu jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm., viz
kšír.

šíry  jen nář.; SSJ též šír f. — Viz kšír.

úpřaž  jen nář.; pol. uprząż — K sloves. kořeni psl. *-pręg- ‚(za)přáh-
nout‘, srov. přípřež, zápřež.

5    stroj Ru 1 — kšír Ru 4 — konský šír Ju 7 — kšíri Ju 3, Ru 1, 5 — gešir Po 1 — gešircojk Po 1 — chomouti Ju 2, 3, Ru 2 — lídra na koňe Ru 3

6    AJŚ 46

Bh