ČJA 3

147 bočnice u vozu pl. (728) — mapa s. 345

1    M         bočňice

bočňorky (-k’i 831–836)

boki (bokovňice 149)

straňice (strance 613)

postraňice (postraňíce 115, 117, 501, prostraňice 109, 110)

strani 102, 213, 242, 305

hnojňice (hnojňíce 117, hnojňik 111)

zástavi f.

zástafki f. 328, 329, 335

zástafki m. (zástafce 206)

prkna

desky (deški 131–136)

korbi

lísi 152, 307, 331, 336

S          námjetki 465, bortně 705

N          příplatek 107, bedňeňi 111, náctafki 140, 210, 721, přístafki 810, náplatek 676; fasuňek, půlka fasuňku, postraňí/hnojňí/vozové/korbo-
vé prkna, postraňí/hnojňí/vozové/straňové desky, prkna do korbi/ke korbje

2                 Zjišťovaly se názvy bočních stěn vozu, které tvoří několik sbitých prken. Diferenciace v pojmenování
byla z velké části způsobena krajovými rozdíly v typech používaných vozů. Zejména u vozů s pevnou korbou se
specifikovaný výraz pro jeho boční stěnu nevyskytoval. Pojmenováními se širším, obecnějším významem jsou
zřejmě označení boky, strany, lísy, prkna a desky (srov. I-190/221.3 prkno); ty byly mnohdy blíže určovány růz-
nými atributy (např. postranní prkna, hnojní p., p. do korby, p. ke korbě, boční desky, vozové d. aj.), jež však ne-
mapujeme.

O tom, že výraz korby je označením náležitým, svědčí srovnání s mapou III-146 dno vozu. Slovo korba ve
významu ‚dno vozu‘ má totiž odlišný územní rozsah než tentýž výraz ve významu ‚bočnice vozu‘.

Vedle výrazných rozdílů lexikálních se objevily diference slovotvorné (např. zástavy × zástavky, boky
× bočnice × bočňárky, postranice × stranice × strany), případně i v rodu (např. zástavky f. × zástavky m.).

Výrazy shodné se spis. jazykem (bočnice, postranice, stranice) tvoří areály ve vých. polovině zkoumaného
území. Souvisí to se skutečností, že rozebírací vůz byl v minulosti běžný spíše na Moravě než v Čechách.

Do mapování nebyly také pojaty názvy pro různá nástavná prkna, která sloužila k zvyšování boční stěny
vozu, např. nástavky, náplatky, příplatky, bednění apod.

3                 Zachycený jazykovězeměpisný obraz je poměrně pestrý, hranice mezi pojmenováními však nejsou příliš
výrazné.

Z názvů pro danou reálii plně adekvátních zabírá označení zástavy zhruba oblast střed. Čech a dolní
Poohří. Jeho obměna zástavky m. je příznačná pro vých. část nář. střč. a pro širší pruh jč. nář. podél Vltavy včet-
ně Doudlebska; mikroareál vých. od Plzně tvoří tatáž forma, avšak jiného rodu – zástavky f.

Pojmenování postranice je rozšířeno na území širšího Podkrkonoší, větší části vých. Čech a na Moravě
v jejím jz. cípu, dále na Novoměstsku a na Moravskokrumlovsku. Jako dubletní je rozšířeno zejména na širším
Příbramsku. Podoba stranice charakterizuje Znojemsko a odděleně je doložena též ze Strakonicka. Výraz stra-
ny
byl zapsán sporadicky v Čechách.

Pro centrální úsek a vých. části střm. nář., nář. vm. a úzký pás území podél Ostravice je typický název boč-
nice
, slovotvorná obměna bočňárky se vyskytuje v nář. čes.-pol., slovo boky bylo ojediněle zachyceno zejména
v oblasti střč. nář.

Tři od sebe oddělené areály vytváří výraz hnojnice, a to v sv. Čechách, na širším Brněnsku a v záp. Slezsku
i s přilehlým sev. úsekem vm. nář. a Lipnickem, objevuje se též porůznu i jinde, ponejvíce ve vm. dialektech. Na
zč. okraji byly zaznamenány výrazy korby (Chodsko, Klatovsko) a lísy (již. Plzeňsko).

Z neterminologických označení je pro Čechy typické slovo prkna, vyskytující se s různou frekvencí po ce-

lém území, soustředěněji v oblasti zč. s přilehlým Strakonickem, na velkém území sv. od Prahy s centrem na
Mladoboleslavsku a také na širším Jindřichohradecku. Na Moravě je rozptýleně rozšířeno označení desky, men-
ší areál vytváří na širším Zábřežsku a v sousedním vč. úseku.

4                 Doklady ve slovnících jsou zpravidla uváděny v singulárové formě.

bočňárky  jen nář. — Od ajd. boční nebo univerbizací slovního spojení
boční desky.

bočnice  Kt též bočník, SSJČ, SSJ bočnica, pol. bocznica zast., hluž.
bóčnica — Viz bočňárky.

boky  v sled. významu jen nář.; Bš (Jg i SSJČ ‚postranní část vůbec‘) —
Specifikací.

bort  jen nář.; SSJČ bort slang. (Jg bortna, bortnice ‚boční strana
na lodi‘) — Adaptací slova přejatého z něm. (Bord ‚okraj, ob-
ruba‘).

desky  v sled. významu jen nář. (Jg i SSJČ nář. ‚prkno‘) — Specifikací.

hnojnice  v sled. významu jen nář.; Kt mor., Bš vm. (SSJČ hnojnička
říd. ‚vůz na hnůj‘) — Od adj. hnojní nebo univerbizací slov.
spojení hnojní desky.

korby  v sled. významu jen nář. — Přenesením celku na část (SSJČ
korba ‚ohrazený svršek povozu, dříve celý povoz s ní‘, viz
III-146 dno vozu).


lísy  v sled. významu jen nář. (SSJČ lísa ‚deska s okrajem, zpravidla
z latí nebo z proutí‘) — Specifikací.

námětky  v sled. významu jen nář. (Jg ‚líhy k válení a spouštění sudů‘)
— Přenesením významu (SSJČ ‚prkénka nad stavidlem nebo
jezem určená k udržení vody‘).

postranice  Jg, SSJČ, SSJ postrannica říd. — Od postranní nebo uni-
verbizací sousloví postranní desky.

prkna  v sled. významu jen nář. (SSJČ ‚dřevěné desky‘) — Specifikací.

stranice  Jg, SSJČ říd. — Od strana.

strany  v sled. významu jen nář. (Jg i SSJČ ‚boční, postranní část‘) —
Specifikací.

zástavky  f. i m. jen nář.; Jg zástavek m. — Od zastavět ‚zahradit‘.

zástavy  v sled. významu jen nář.; Jg zástava ‚prkna u hnojníku‘, SSJČ
nář. — Viz zástavky.

5    bočňica Ju 7 — straňice Ju 1, 2 — postraňice Ju 2, 4 — prostraňice Ju 2 — prkna Ju 5, Ru 1–3 — bojta Po 1

6    AJŚ 35

Fi