ČJA 3

146 dno vozu (727) — mapa s. 343

1    M         dno

podlaha (pollaha 105, podláška 108)

spodek (spodyk 818)

spodňice sg. (spodňíce 117, spudňica 806)

spodňorka (spodňora 828, spodňara 821, 822)

spoí hnojňice sg. 116 (s. hnojňíc 117, s. hnojňíce 118)

spodňí prkna pl. (ležmí p. 162)

spoí desky (s. deški 134, 136)

korba

koš

košovňice sg. 418, 419 (košňice 410)

potkošek 505, 513

S          lísa 320, liha 510 nedubl.

2                 Mapa zachycuje nář. pojmenování dna vozu. Otázka v dotazníku byla zaměřena pouze na zjištění
názvu pro spodní prkno v rozebíracím voze. Z odpovědí informátorů však byly získány především názvy pro
celé dno vozu, to totiž zpravidla tvoří několik sbitých prken (jen u žebřiňáku bývalo místy na dně vozu prkno
jediné).

V některých oblastech (zejména v Čechách) se rozebíracích vozů neužívalo; tam bylo dno vozu spojeno
s pevnou korbou a bylo označováno buď názvem celého vozu (např. korba, koš), nebo opisem typu dno korby.
V takovýchto případech jsme mapovali jen základové substantivum bez přívlastku.

Materiál přinesl vedle rozrůznění lexikálního i rozdíly slovotvorné (např. spodek × spodnice × spodňárka,
koš × košovnice) a též diference v typu pojmenování (např. spodnice × spodní desky). Sledovaná reálie je větši-
nou označována výrazy s širším významem, např. dno, podlaha, spodek, spodnice, nebo popisnými souslovími
typu spodní prkna (srov. I-190/221.3 prkno).

Údaje z KLA, kterou byly též zjišťovány názvy spodního prkna na voze, v podstatě potvrdily mapou za-
chycený stav. Poněkud větší rozšíření tam bylo zaznamenáno jen u slova koš (zapsaného často i v hláskové ob-
měně kůš); doklady z Písecka, Soběslavska a z okolí Trhových Svin uvádíme i na naší mapě.

3                 Poměrně jednoduchý stav na Moravě kontrastuje se složitější situací v Čechách, která se vyznačuje hoj-
nější dubletností výrazů.

Největší území zaujímají názvy od základu spod-. Pro větší část střm. nář., celá vm. nář. a pro frenštátskou
skupinu slez. nář. je typické pojmenování spodnice. To se vyskytuje i ve vých. Čechách, menší areály vytváří vý-
chodně a západně od Hradce Králové. Východní Slezsko charakterizuje slovo spodňárka. V záp. Slezsku je běž-
ný výraz spodek; ten pokrývá rovněž značné území na západě Čech, jako nedubletní se nejčastěji vyskytuje na
širším Příbramsku a Prachaticku.

Pro Chodsko, Pošumaví a celé již. Čechy s přesahem až na jz. Moravu je příznačné sousloví spodní
prkna
(sporadicky bylo zapsáno i jinde, zejména na Manětínsku a Litomyšlsku); v již. Čechách byly většinou
evidovány podoby bez specifikujícího adjektiva, tedy jen prkna. Označení spodní desky jako nedubletní bylo za-
psáno na Novoměstsku, jako dubletní i na jiných místech. Spojení spodní hnojnice je doloženo pouze
z Náchodska.

Velké území zabírá nespecifikované označení dno; pokrývá oblast svč. a střč. nář. a větší část záp. Moravy.
Název podlaha je nejčastější v širším podkrkonošském úseku (tam většinou jako nedubletní); běžný je i ve vých.
části střč. nář., objevuje se i na jiných místech v Čechách a ojediněle i na záp. Moravě.

V horním Posázaví vytváří menší oblast slovo koš, z Pelhřimovska je doložena podoba košovnice a záp. od
Nového Města na Moravě název podkošek. Výraz korba byl zapsán na širším Plzeňsku.

4 dno  v sled. významu jen nář.; pol. dennica (SSJČ ‚spodní plo-
cha nádoby, vodní nádrže, prohlubně apod.‘) — Specifi-
kací.

korba  v sled. významu jen nář. (SSJČ ‚ohrazený svršek vozu; lehčí po-
voz s ohrazeným svrškem‘) — Specifikací.

k  v sled. významu jen nář. (Jg ‚košina‘, SSJČ koš vozu ‚košatina‘) —
Specifikací.

košovnice  jen nář. — Univerbizací předpokládaného spojení košovní
deska
.

líha  SSJČ (stč. ‚kláda na spouštění sudů do sklepa‘, Jg „vlastně to, na
čem něco leží“) — Podle Mch psl. *(s)lěga nebo *sъlěga, snad
k ležeti.

lísa  v sled. významu jen nář. (SSJČ ‚deska s okrajem, zpravidla z latí
nebo z proutí, líska‘) — Specifikací.

podkošek  jen nář. — Z předl. spojení pod košem.


podlaha  v sled. významu jen nář. (Jg podlaha, podláž slc. ‚široké prk-
no‘, SSJČ ‚upravená spodní plocha místnosti‘, zast. ‚nevelký
trámec, tyč, kolík‘) — Přenesením.

spodek  v sled. významu jen nář.; pol. spodniak (SSJČ ‚dolní část‘) —
Specifikací.

spodňárka  jen nář. — Derivací od adj. spodní.

spodnice  v sled. významu jen nář.; hluž. spódnica ‚spodní prkno vozu‘
— Univerbizací spojení spodní deska.

spodní desky  v sled. významu jen nář. — Sousloví se specifikujícím ad-
jektivem.

spodní hnojnice  jen nář. — Sousloví se specifikujícím adjektivem, slo-
vo hnojnice od adj. hnojní nebo univerbizací spojení hnojní
deska
.

spodní prkna  v sled. významu jen nář. — Sousloví se specifikujícím ad-
jektivem.

5    dno Ju 1, 2, Ru 1, 2 — podlaha Ju 5 — spodňice Ju 4 — spodňíce Ju 4 — spodňica Po 1, Ju 7 — spod Po 1 — funt Ru 3 — prkno Ju 1, 5, Ru 2

6    spodní prkno na voze: AJŚ 34, AJPP 135, AJK 208, SSA 4.89

Fi