ČJA 3

133 podjížďka (700) — mapa s. 319

1    M         poďíž f. — poďež (podjež 224) — poťež — podížď (-žd 513, 515, 519) — podyšč (podyš 812, 814, 820, 821, pod-
jašč 804) — spodyšč 806 (spodyš 813, spoďiš 701, spodz’aš 805) — podjížď (
též 204, 310, 406, 464)
— podježď — podňež (podňíž 210) — podlíž — podlížď

podýžďa (podýžňa 747) — podýždža — podjížďa (poďížďa 520)

poďíška — poťíška — podíščka — podňíška (podňička 229, podnuška 161) — podlíščka (podliška 638,
647, 649, 656, 669, podlička 650, podléška 656,
též podliščica 667) — podjíščka (též 666)

podjížďí n. (poďížďí 306)

podjížďe n. — podížďe

spodňička 652, 654

podejma (podyjma 831–835)

podvújka, podvujka (též podvojka 654)

2                 Mapa zachycuje územní diferenciaci nářečních pojmenování pro příčné dřevo nebo železný plát spojující
u vozu konce ramen oje pod rozvorou. Tato součástka umožňuje otáčení vozu na obě strany a zároveň zabra-
ňuje tomu, aby předek vozu klesal k zemi.

Vedle podružných rozdílů lexikálních byly zachyceny diference slovotvorné (např. podyšč × podýščka),
rodové a morfologické (např. podjížď f. × podjíždí n. × podjíždě n.), zejména však hláskoslovné (např. poděž
× potěž; podýžďa × podýždža).

O původu nář. výrazů pojednáváme úvodem k oddílu 4, zde se jen omezujeme na konstatování, že k vel-
ké pestrosti pojmenování nepochybně přispěla etymologická neprůhlednost původních označení a z toho ply-
noucí sklon k adideaci. Jednotlivé takto vzniklé varianty se základy podlíž-, podníž-, podjížd- by se mohly po-
važovat za samostatné lexémy; protože závažnější a kartograficky zajímavější jsou rozdíly slovotvorné
a morfologické, obměny v základech plynoucí z lidové etymologie příliš nezvýrazňujeme a vyznačujeme je zde
jako rozdíly hláskoslovné.

Souhlásková skupina -šč- v slovech podýščka, podlíščka, pojíščka, podyšč vznikla nejspíš ze skupiny -žď-.
Ta se asimilací k neznělé souhlásce nebo ztrátou znělosti na konci slova změnila v -šť-, v moravské realizaci pak
v -šč-. Přepis výše uvedených slov necháváme v této podobě. Čtenář by totiž nemusel z podoby podlížďka správ-
ně vyvodit, že jde vlastně o realizaci podlíščka.

Výrazy podyšč, spodyšč s neutralizací znělosti na konci slova mají přirozeně i v nepřímých pádech celou
souhláskovou skupinu neznělou, tedy např. instr. sg. s podyščum.

3                 Rozdíly lexikální, jak už bylo uvedeno, jsou u dané položky okrajové a týkají se vlastně jen slov podvůjka
(zvl. podorlický úsek), spodnička (sev. od Boskovic) a podejma (území vých. od řeky Ostravice).

Ostatní označení se základem podjížď-, podníž-, podlíž-, podyž- a podíž- vykazují především rozdíly
v rodě. Již. Čechy, úzký pruh Pošumaví a Chodsko mají výrazy rodu středního: podjíždí (zejména Chodsko), po-
dýždě
, podjíždě (již. Čechy). Na zbylém území jsou pojmenování rodu ženského.

Tyto výrazy (tj. rodu žen.) mají častěji sufix -ka a tvoří rozsáhlé celistvé území zabírající část stř. a sv.
Čech, dále stř. a sev. Moravu. Výraz podnížka je na sev. polovině oblasti střč. nářečí a na větší vých. části svč.
nářečí; východně od této oblasti se rozkládá území slova podížka, popř. potížka: zabírá záp. pruh střm. nářečí
podél řeky Svitavy. Dále k východu na stř. Moravě se užívá slov podlíščka a podýščka (Olomoucko a od-
děleně také Kroměřížsko a Vyškovsko). Na malém protáhlém území již. a vých. od Brna se vyskytuje forma
podjíščka.

Výrazy s morfologickou charakteristikou na -e (-a) byly zachyceny hlavně na jihu a východě Moravy. Jde
o výrazy podjíždě f. (celá již. a jz. Morava včetně Kyjovska) a podýždě f. (stř. a sev. část vm. nářečí). Na území
posledně uvedené podoby se často objevuje i forma podýždže.

Formy zakončené na souhlásku nebo skupinu souhlásek (subst. typu píseň) se vyskytují v Čechách v širo-
kém pásu mezi výrazy stř. rodu (na jihu) a výrazy na -ka (na severu). Na sev. a sz. okraji jsou to slova poděž, na
vých. Plzeňsku podližď, v okolí Klatov v obměně podlíž, na sz. Rakovnicku podjížď, na již. Příbramsku a vých.
od Tábora podježď. Zbývající vých. část nář. střč. a jzč. se odlišuje variantou podýžď; ta zasahuje na Moravu vý-
běžkem kolem Nového Města na Moravě až k Tišnovu a na vých. okraji se často střídá s podobou podíž.

Záp. část Slezska po Ostravici a sz. úsek Valašska jsou charakterizovány výrazem podyšč, již. okraj
Slezska podobou spodyšč.

4                 Pojmenování podjížďky SSJČ neregistruje; v tomto smyslu jsou tedy všechna doložená označení sledované součástky jen nářeční.
Příruční slovník jazyka českého zaznamenává dva výrazy, a to podjížďka a podjížď. Protože naprostá většina námi citovaných slovníků po-

jmenování pro podjížďku neuvádí, podáváme dále v abecedním pořádku jen ta slova, která jsou v některém ze slovníků zachycena. Souhrnně
zde také pojednáváme o původu nář. výrazů.

Machek považuje výklady slov s předponou pod- (podjížďka, podnížka, podliščka, podjížď…) za nesnadné a klíč k nim je podle něho
třeba hledat v pol. nář. p
odelga, jež je z *pod-lьg ‚lehký‘; podjížďka by tedy znamenala ‚podlehčení‘. Tomu by u nás měla nejblíže forma s l,
tj. podliščka, podlíž(ď) z *pod-lьžiščьka. Protože šlo o výrazy etymologicky málo průhledné, docházelo k četným hláskoslovným změnám
a slova se přičleňovala k různým výrazům, a to k výrazu jezdit (podjezď, podjížďa, podjíždí, podjíždě, podjížďa, ale také poděž, podíščka, po-
díž, podížď, podíždě, podížka), k nést (podněž, podnížka), táhnout, popř. tíha (potížka, potěž). Nevylučujeme možnost, že slovo podjiščka
(pův. podjížďka) vzniklo přímo od slovesného základu podjíždět; šlo by tedy o část, která ‚podjíždí pod rozvorou‘. Máme za to, že podoby typu
podíž, podíždě, podíščka vznikly zjednodušením souhláskové skupiny -dj-, tedy z podob podjíž, podjíždě, podjiščka… Forma spodyšč (s ná-
slovným s) vznikla patrně adideací k adj. spodní.

Snad adideací lze vykládat rovněž formy podýždě, podýždže, podyšč. Podoby bez sufixu (podježď, poděž, podjížď, podíž, podlíž, pod-
něž
, potěž) vznikly nejspíš desufixací z podježďka, podlížďka

Jinak jsou tvořeny výrazy podvůjka (z předložkového spojení pod vojem) a spodnička (univerbizací spojení spodní deska).

podejma  Kl podima, podojma, podojňa, pol. podyma — Patrně
z *podъjьma, srov. jmouti; protože podjímá, zvedá oj.

podíščka  Kt podížďka

podíž  f. Jg

podíždě  Jg též mor. podížďa

podížka  Jg

podježď  f. Jg

podjiščka  Jg, PSJČ

podjížď  f. Jg, PSJČ


podjíždě  Kt

podliščka  Kt podliště, podliščka, podlištka

podlížď  f. Kt podlišť

podněž  f. Jg podníž, podnéž

podnížka  Jg, Kl

podvůjka  Jg podvojek

podýžďe  Jg

potížka  Jg podtížka

5    podížď Ju 4 — podliž Ru 3 — podlížď Ru 2 — poďež Ru 2 — podíždža Ju 7 — podížďa Ju 6 — podňíška Ju 3 — podnúška Po 1 — podňička Ru 1 — pod-
ňuška Ju 1 — podňúška Ju 2 — podňiška Ju 1 — podížďí Ju 5 — podvújka Ju 2 — podvojka Ju 2 — podvujka Ju 2

6    MAGP 29, AJŚ 13, AJPP 127

Bh