ČJA 3

129 zvrhnout (např. fůru) (725) — mapa s. 309

1    M         zvráťit (zrá- 101, 106–108, 111, 115, 117, 120–122)

vyvráťit (vyvru- 831, 833, 834, 836, 84, vevráťet 657)

převráťit (převru- 832–835, převráťet 613)

zvrhnout (s- 437)

převrhnout

skácet — skáťet

skoťit

skátit

vikoťit

překotit

vyklopit

překlopit

svalit (-et 626) — zvalit

vyvalit (-et 609, 615, 622, 627, veválit 658, viváliť 684)

převalit

prehoďit 737, 756, 757

zbulic’ 822

vybulic’ 822, 823

zabit čerta

N          uďelat véval 616, zhróťit 625, visipat 08, přeškobrťiť 72

2                 Byly zjišťovány nář. ekvivalenty spisovného výrazu zvrhnout v kontextu zvrhnout fůru, tj. obrátit ji na
bok. V získaném nář. materiálu se projevila výrazná diferenciace lexikální i slovotvorná (např. zvrátit × vyvrátit × pře-
vrátit
). Ojedinělé je souslovné vyjádření zabít čerta. Ve výčtu podob jsou v závorkách registrovány též střmor.
varianty vevráťet (657), převráťet (613), svalet (626), vevalet (již. Morava). Podoba svalet (Litovelsko) apod. jako
výsledek pravidelné změny i > e (srov. PRO F1) graficky znázorněna nebyla.

Ve spisovném jazyce (stejně jako v nářečí) lze k vyjádření významu ‚zvrhnout‘ užít poměrně velkého po-
čtu synonymních výrazů: překlopit, převalit, převrátit, převrhnout, skotit, vyklopit, vyvrátit, zvrátit, zvrhnout.

Tato skutečnost nepochybně ovlivnila výsledky výzkumu ve městech, kde nemohla být – zejména u mladé ge-
nerace – otázka vždy specifikována na kontext „zvrhnout fůru“ (na rozdíl od tradičního venkovského okolí, kde
tento kontext výrazně omezoval výběr synonymních výrazů ve prospěch jednoho nebo dvou pojmenování na-
bývajících v určitém regionu terminologické povahy). Ve městech musela být tato otázka formulována obecně-
ji „převrhnout cokoli, nejčastěji kočárek“, a proto byly všeobecnější i odpovědi informátorů, které často obsa-
hují tři, čtyři synonyma, popř. i více. Nedbáním vázanosti na kontext s fůrou můžeme patrně vysvětlit existenci
triplet v některých venkovských obcích, zejména na vč. okraji a přilehlé záp. Moravě. Některé ekvivalenty se
shodují s výrazy na mapách I-65 neporaz, II-80 kácet stromy, II-83 dobývat pařezy.

3                 Většina nář. ekvivalentů vytváří areály. Pro záp. polovinu Čech je charakteristické především sloveso zvrh-
nout. Slovotvorná varianta převrhnout byla často, ale ne zcela pravidelně zaznamenána v již. a jihovýchodních
Čechách, mezi Benešovem a Ledčí nad Sázavou a odděleně na Náchodsku. Na zč. okraji vytváří areál pojmeno-
vání zvrátit; to se odděleně vyskytuje též v sev. polovině svč. nářečí a na přilehlém sev. okraji dialektů středočes-
kých. Slovesa se stejným základem nacházíme rovněž na vých. okraji zkoumaného území; sloveso vyvrátit se vy-
skytuje v oblasti zaujímající vých. část střm. nářečí, sev. část nářečí vm. a přiléhající území Slezska. Na ostatním
území Slezska je běžnější forma převrátit. Uvedená podoba se mimo tento ucelený areál vyskytuje ještě rozptý-
leně ve vých. polovině svč. dialektů a na záp. polovině Moravy jako vesměs novější pojmenování, jež překrývá
jednotlivé oblasti tradičních nářečních termínů. Ve vých. polovině svč. nářečí a v sousední vých. části dialektů
střč. tvoří rozsáhlý areál výraz skácet; ten pokračuje na jvč. okraji v podobě skátit, na jz. Moravě a mezi Jihlavou
a Novým Městem na Moravě v podobě skátět. Pro již. část vm. nářečí jsou typické formy skotit a vykotit.

Pro většinu Moravy jsou charakteristická slovesa se základem -val-. Tento rozsáhlý areál začíná na jiho-
východě Čech slovesy převalit, svalit a pokračuje (jsa přerušen úzkým pruhem areálu výrazu skátit) na záp.
a střední Moravě a dále ve střední části vm. nář., kde je nejčastější slovotvorná varianta vyvalit (vedle zvalit
a převalit).

Toto základní areálové rozdělení překrývají ve středu zkoumaného území (podobně jako výraz převrátit)
též slovesa vyklopit a překlopit. Pouze mikroareál tvoří výraz zabít čerta (záp. Roudnicko).

Slovesa s předponami s-, z- jsou soustředěna především v Čechách (na Moravě se vyskytují převážně jen
na jejích okrajích); pro Moravu jsou typická slovesa s předponou vy-. Předpona pře- tvoří areál pouze ve
Slezsku; zároveň je součástí sloves, která se – patrně jako novější dublety – vyskytují ve střední části zkouma-
ného území (převrátit, ale i překlopit, překotit, převrhnout, převalit).

Pro města je příznačný větší počet synonymních výrazů (viz oddíl 2). Vedle eventuálních pojmenování
užívaných v příslušném venkovském okolí se v nich nejčastěji vyskytují slovesa převrátit, převrhnout, méně pře-
kotit
, překlopit, vyklopit.

4                 Většina sloves byla utvořena prefixací.

přehodit  v sled. významu jen nář. (SSJČ říd. přehodit se ‚změnit rych-
le polohu, převrátit se‘, SSJ prehodiť ‚obrátit na druhou stra-
nu, např. pšenici‘) — Od hodit.

překlopit  Jg, SSJČ, SSJ preklopiť — Od klopit (SSJČ ‚obracet směrem
dolů‘ i ‚převracet‘).

překotit  jen nář.; SSJČ nář. — Od kotit (SSJČ říd. a zast. ‚kácet‘).

převalit  Jg, SSJČ, SSJ prevaliť, pol. przewalić, hluž. přewalić — Od va-
lit
(SSJČ ‚převracením, kutálením přemisťovat‘).

převrátit  stč. přěvrátiti, Jg, SSJČ, SSJ, pol. przewrócić, hluž. přewróćić
— Od vrátit, k psl. *vortiti, faktitivu k vьrtěti ‚točit, obracet‘.

převrhnout  stč. přěvrci, Jg převrci, SSJČ, SSJ prevrhnúť, dluž.
pśeergnuś, pśeernuś — Od vrci, vrhnúti (tak i stč. ‚hodit‘).

skácet  v sled. významu jen nář.; Jg (SSJČ ‚porazit, srazit‘) — Od sko-
tit
, přechodem k typu sázet.

skátět  jen nář. — Od skotit, přechodem k typu sázet a vyrovnáním al-
ternace souhlásky (tj. skotitskátět).

skátit  jen nář.; Kt, SSJČ nář. — Od skotit, viz skátět.

skotit  Jg, SSJČ zast. a nář. — Od kotit, viz překotit.

svalit  stč., SSJČ (Jg ‚svalit dolů‘) — Od valit, viz převalit.

vybulit  jen nář.; SSJČ nář. (Kt vybúliti ‚vyvalit, např. oči‘, pol. wybu-


lić ‚vydat hodně peněz‘) — Z obratů typu stěna se vyboulí ‚vy-
duje‘ získalo sloveso význam „převrátit“.

vyklopit  SSJČ, SSJ vyklopiť (stč. vyklopiti sě z čeho ‚vyvalit se, vyřítit se‘,
Jg ‚něco přiklopeného vyndat, vyložit, vyhodit‘) — Viz překlopit.

vykotit  jen nář.; Jg, SSJČ nář., SSJ vykotiť (stč. vykotiti se ‚vyklopit
se‘) — Viz překotit.

vyvalit  SSJČ ‚tlakem, silou vyvrátit‘, ob. expr. vyvalit se ‚překotit se‘,
SSJ vyvaliť, pol. wywalić, hluž. wuwalić (Jg ‚válením vyndat‘)
— Viz převalit.

vyvrátit  stč., Jg, SSJČ, SSJ vyvrátiť, pol. wywrócić, hluž. wuwróćić
Viz převrátit.

zabít čerta  jako sousloví jen nář. — Přenesené pojmenování; motivace
nejasná.

zbulit  jen nář. (Kt ‚zbořit‘, SSJČ nář. ‚porazit‘) — Viz vybulit.

zvalit  jen nář.; hluž. zwaleć (stč. vzvaliti, zvaliti ‚svalit, navalit‘, Jg na-
valit‘, SSJ zvaliť ‚povalit, zbourat‘, pol. zwalić ‚povalit, zbou-
rat, navalit‘) — Viz převalit; asimilací k znělému v.

zvrátit  stč., Jg, SSJČ, SSJ zvrátiť, hluž. zwróć — Viz převrátit.

zvrhnout  stč. zvrci sě ‚převrhnout se‘, Jg též zast. zvrci, SSJČ (SSJ
zvrhnúť ‚svrhnout‘) — Viz převrhnout.

5    zvráťit Ju 5 — vivráťiť Ru 5 — přeráťit Po 1 převráťit Ju 2, 4, 6, Ru 4 — zvrhnout Ru 1–3 — svalit Ju 1–3 — vyvaliť Ju 7 — převalit Ju 2, 3, Ru 5

6    ASJ IV 162: 2H a, AJPP 447

Pl