ČJA 3

123 kulatá příčka u žebříku (1159) — mapa s. 295

  kulatá příčka v žebřinách (721)

1    M         přísel m. (též 447, při- 237, 238, 241, 243, 247, 249, 252, 406, 408, přísl 144, přisl 144, 249, 408, též 405, přislik
223, 254,
též 208, přimsel 217, 218, přimsl 217, břisel 251)

přisle f. 155, 205, 230, 254 (přisel 206, 230)

šprisel m. (šprisl 144, 249, 250, 306, 307, 315, 317, 327, 329, 334, 335, šprislík 201, 249, 250, 334, šproslik 201,
šprišel 319, 323, 331, 337, 449, šprišl 336, 412, spřisel 153, 239, 248, 403, 405, 407, 447, spřislík
407, špřisel 153, šprajsl 303) — šprsel
m. (též 235, 444, šprslík 416, 42) — špršel m. (též 255, špršlík
320, 332, 333, 438, 41, spršel 422, 432, 448) — šprusel
m. (špřusl 244) — šprušel m. (-él 509, 616,
617, 634, 642, 684, 718, 719, 734, šprušl 715, šprušlík 428) — sprušel
m. (-él 622, 623, 625–627,
632–638, 682, 683, 737, 52, sprušl 725, sprušlík 257, 439, sprusel 62, spřusel 234) — špruchel
m.

šprisle f. (sprišle 441, 449, šprišla 733, spřisle 407) — šprsle f. 255, 416, 426 (šprsel 255, 407, 408, 423,
špršle 438, 441, 451, 41, 44, 45, špržle 45, špršlička 44, špršle
n. 421) — šprusle f. (šprusel 145,
155, 159) — šprušle
f. — sprušle f. (sprušel 159) — špruchla f. 703, 722, 747, 749

šprisle n. (též 126) — šprusle n. (sprušle 644)

šprla f. 757, 73

šprincl m. (též 305, 23, šprincel 110, šprinclik 107–109, 120, 138, 149, 202–204, 209, 05, též špruclik 103, též
šprunclik 105) — špricl
m. (špricel 250, 335, 24, 26, špriclík 328, špiclik 201)

šprinec m. (šprinc 216, spřinc 151)

šprincle f. (špruncle 104, špricna 12) — špricle f. (šprcle 45, šprajcle 44, 59, šprajksle 44)

šprincle n.

štebel m. (štebl 753, štembel 807) — ščebel m. (ščebl 751, 752, 754, ščobel 801, ščebla f. 741) — tebel m.

íčka

příčel 32

2                 Na mapě jsou zachyceny nář. výrazy pro kulatou příčku u žebříku. Kromě rozdílů lexikálních byly zazna-
menány diference slovotvorné (např. šprincl m. × šprinec m.), rodové (např. špryncl m. × špryncle f. × špryncle
n.) a velké množství rozdílů hláskoslovných (např. šprysel × šprsel × špršel × šprusel × šprušel × sprušel ×
špruchel).

Všechny nář. výrazy, s výjimkou slov příčka a příčel, byly adaptovány z němčiny. Výchozí něm. pojmeno-
vání nejsou hláskově jednotná (např. Spriessel, Sprinzel, Stäbel, Sprosse, Sperrlatte, střhn. spruzil), tyto hlásko-
vé diference se odrazily i v našich dialektech. Lišíme lexikální rozdíly mezi nář. výrazy přísel, šprysel, špryncl

a štebel (jsme si ovšem vědomi toho, že toto řešení nemusí být jediné možné). Podobu přísel m. vyřazujeme jako
lexikální, protože ji považujeme za nejvíce počeštěnou.

Podřazování různých hláskoslovných variant pod mapované podoby, jak je uvedeno v odd. 1, si vynutila
přetíženost mapy a nemusí být ve všech případech nesporné (např. obměna přimsel je řazena vzhledem k formě
bez š- pod výraz přísel, s přihlédnutím k nosové souhlásce by však jistě nebylo chybou její zařazení pod pojme-
nování špryncl).

Kromě lexikálních a hláskoslovných rozdílů můžeme pozorovat též prolínání rodových variant. Je běžné
i ve spisovném jazyce, že pojmenování končící na -el často kolísají mezi mužským a ženským rodem (ostatně vý-
razy příčel a přísel patří podle SSJČ k muž. i žen. r.).

V záp. Čechách byly velmi často zachyceny podoby sufixální (s příponou -ík), zpravidla jako dubletní; jde
patrně o sufix specifikační, u něhož nelze spolehlivě určit, zda nejde o prostředek deminuce.

3                 Na mapě vidíme čtyři poměrně dobře vymezené lexikální oblasti; jde o lexémy špryncl, přísel, šprysel
a štebel.

Sev. Čechy se vydělují obměnami výrazu špryncl; toto pojmenování je doloženo z oblasti zhruba od
Mostu, Prahy, Hradce Králové na sever. Slovotvorná varianta šprynec se vyskytuje vých. a jv. od Mladé
Boleslavi. Odděleně bylo zaznamenáno označení šprycl, a to na východ od Plzně a na širokém Příbramsku.

Rodová varianta špryncle f. je charakteristická pro podkrkonošský úsek s výběžkem k Hradci Králové; na
východ od tohoto areálu (na Trutnovsku a Náchodsku) se vyskytuje neutrum špryncle. Femininum šprycle bylo
roztroušeně zachyceno především v českých městech.

Ve středu Čech tvoří areál výraz přísel m.

Rozsáhlé území, na kterém jsou doloženy obměny výrazu šprysel, se dále člení podle kvality kořenného
vokálu: záp. Čechy a část vých. Čech se vyděluje kořenným -y- (je zde návaznost na sev. a stř. Čechy, kde jsou
zachyceny výrazy špryncl a přísel a jejich obměny), na jihu Čech jsou roztroušena označení s redukcí kořenné-
ho vokálu, pro vých. okraj Čech a téměř celou Moravu jsou pak typická slova s kořenným -u-.

V záp. části jzč. nář. (bez Klatovska) s výběžkem až k Táboru se vyskytuje slovo šprysel m.; sporadicky
bylo zapisováno i jinde v Čechách (poněkud soustředěněji na jih a východ od Hradce Králové). Varianty šprys-
le
n. a šprysle f. jsou doloženy zejména z podorlického úseku a ze sev. Vysokomýtska.

Slovo šprsel m. je typické pro oblast zhruba mezi Příbramí, Prachaticemi a Táborem; hlásková varianta
špršel je příznačná pro Klatovsko, Strakonicko a již. Českobudějovicko. V těchto oblastech se vyskytuje také fe-
mininum šprsle.

Maskulinum šprusel se nachází na území mezi Ledčí nad Sázavou a Vysokým Mýtem (zde je také dolo-
žena varianta šprusle f. s přesahy dále na východ) a také na Znojemsku. Pojmenování sprušel m. zaujímá jv.
okraj Čech a jz. oblast Moravy (na východě zasahuje téměř až k Vyškovu, na severu k Novému Městu na
Moravě a k Jevíčku), mikroareál tvoří na jih od Lipníka nad Bečvou. Výraz šprušel m. byl zaznamenán na
Jihlavsku, Novoměstsku, na Zábřežsku a dále hlavně na vých. polovině Moravy bez vých. okraje; menší areál
vytváří na širším Slavonicku.

Feminina sprušle a šprušle jsou roztroušena v oblasti výskytu podob mužského rodu sprušel a šprušel.
Rodová varianta šprusle n. se dokládá především z Litomyšlska. Na sever od Vsetína bylo zachyceno slovo
špruchel m. s rodovou variantou špruchle f.

Dále se výrazně vyděluje vých. část zkoumaného území, kde byl zaznamenán výraz štebel m. (Opavsko,
Hlučínsko) a jeho hláskové obměny tebel (Ostravsko, Frýdecko) a ščebel (již. Těšínsko, Frenštátsko a úzký pruh
podél mor.-sloven. hranice).

Ve městech, zejména pohraničních, se uplatňuje pojmenování shodné se spisovným vyjádřením příčka.

4                 Takřka všechny nář. výrazy vznikly adaptací různých něm. pojmenování.

příčel  Jg Beroun, SSJČ m. i f., SSJ priečel — K příčit, to od příslovce
příč.

příčka  Jg též příček m., SSJČ, SSJ priečka — Viz příčel.

přísel  m. SSJČ m. i f., říd. — Kontaminací výrazu přejatého z něm.
a domácích výrazů se základem příč-.

přísle  f. jen nář.; SSJČ říd. přísel

sprušel  m. jen nář.; SSJ nář. sprušeľ i spružeľ

sprušle  f. Kt spružla, SSJČ zast. ob.

ščebel  m. jen nář.; Jg štěbel, Kt ščebl Novojičínsko, Bš, SSJ štebeľ, nář.
též stebeľ, pol. szczebel — Hlásková varianta výrazu štebel.

šprle  f. jen nář.; Jg n. (SSJČ nář. též n., Bš šprla — u obou ‚laťka‘)

šprsel  m. jen nář.; Kt


šprsle  f. jen nář.

špršel  m. jen nář.

špruchel  m. jen nář.; Bš Novojičínsko

špruchle  f. jen nář.; Jg, SSJČ říd. — u obou špruha, Kt špruchla

šprusel  m. SSJČ zast. ob.

šprusle  f. jen nář.; SSJ nář. šprusľa

šprusle  n. jen nář.

šprušel  m. jen nář.; Kt

šprušle  f. SSJČ zast. ob.

šprycl  m. SSJČ zast. ob.

šprycle  f. jen nář.

špryncl  m. jen nář.

špryncle  f. jen nář.; Jg

špryncle  n. jen nář.

šprynec  jen nář.

šprysel  m. Jg cizí šprejsel a šprysl, SSJČ zast. ob. též šprysl


šprysle  f., šprysle  n. jen nář.

štebel  m. jen nář.; Bš

tebel  m. jen nář. — Hlásková varianta výrazu štebel.

5    přísel m. Ru 4 — přisel m. Ru 3 — šprusel m. Po 1 — šprusle n. Ju 2 — šprušla Ju 6 — šprinclik Ju 1 — špricle Ju 5 — ščebl m. Ju 7 — přícl Ru 2 — přus-
le n. Ju 2 — přuslik Ju 2 — kulík Ru 2

6    OLA 972, ALE 413

7                 S dotazníkovou položkou kulatá příčka u žebříku (1159) souvisí položka kulatá příčka v žebřinách (721). Ta však není mapována vzhle-
dem k tomu, že pro obě reálie byla zachycena vesměs tatáž nář. pojmenování.

Na velkém území v oblasti střč. nář. zhruba po linii Benešov–Kolín a na přilehlém Příbramsku a dále mezi Novým Městem na Moravě,
Třebíčí a Boskovicemi uvedená reálie neexistuje (jsou zde používány jen ploché příčky v žebřinách, viz mapa III-122), a proto zde pro ni ne-
bylo zaznamenáno nář. označení.

Atlasy: AJS 28, AJPP 133 a, AJK 73:2

Ir