ČJA 3

122 plochá příčka v žebřinách (720) — mapa s. 293

1    M         meč

mečík (též 816, 829, mečék 649–654, 661, 668, 671)

mečňik

šviňha — švinha — šviňka (též 244) — švinka

švihňe (švíhňe 457, 458, 460)

švingla (švingl m. 756)

šinka

svlak (též 431, sflak 236, 246) — slak

deska 742, 753, 754 (deščka 749–751, deščica 749, 752, 753)

jahla 442–444

2                 Nář. pojmenování ploché příčky spojující bidla žebřin vykazují vedle diferencí lexikálních také dife-
rence slovotvorné (např. meč × mečík) a hláskoslovné a morfologické (např. švinka × šviňka; šviňha ×
švihně).

Výzkum dané položky byl ztížen faktem, že mnozí hospodáři měli žebřiny už jen s kulatými příčkami
a že ploché příčky dřevěné byly u novějších vozů nahrazovány kovovými pruty. Dosud je zcela běžně známé vý-
razivo pro kulaté příčky, kdežto označení pro příčky ploché upadají rychle v zapomenutí. Přesto se však poda-
řilo vysledovat (i s využitím materiálu z KLA) staré názvy pro sledovanou reálii téměř ze všech zkoumaných
lokalit.

3                 Největší územní rozsah má formální dem. mečík (sev. polovina Čech, téměř celá Morava a záp. úsek
Slezska) a jeho základní neodvozená podoba meč (Uherskohradišťsko, Holešovsko, sz. Vsetínsko a Příborsko).

Bohatě diferencovaná je již. polovina Čech. Velké oblasti zabírají výrazy šviňka, švinka (stř. část střč. ná-
řečí). Dále na jv. Českobudějovicku vystupuje menší ucelená oblast varianty švihně. K týmž přejatým základům
se hlásí odvozenina švingle (Uherskobrodsko). Větší areál zabírá ještě slovo svlak (Klatovsko a již. Plzeňsko
a odděleně také Ledečsko) a přejaté označení šinka (vých. polovina Slezska). Mikroareály vytvářejí slova jahla
(jz. Strakonicko) a slovotvorně obměňovaný výraz deska (na vých. pruhu Valašska).

4    deska  v sled. významu jen nář. — Specifikací významu (SSJČ nář.
,prkno‘).

jahla  v sled. významu jen nář. (Jg ,hřebík, který spojuje rozpěrák
s žebřinou‘) — Přenesením na základě tvarové podobnosti.

m  v sled. významu jen nář. — Přenesením na základě tvarové po-
dobnosti.

mečík  stč. ,část žebřiny‘, Jg, SSJČ zeměd. — Formál. dem. k meč, viz
tam.

mečník  v sled. významu jen nář. — K meč.

svlak  v sled. významu jen nář. — Specifikací významu (Jg, SSJČ v nespeci-
fikovaném významu ,dřevo spojující napříč dvě nebo více dřev‘).


šinka  jen nář.; Kt — Přenesením (Jg šin ,plochá tyčka‘, SSJČ šína zast.
ob. ,železná tyč‘).

švihně  jen nář. — Přesmykem a adideací k švihat ze švinha.

švingle  jen nář. — Viz švinha, uvedená podoba má snad původ v jiho-
německé dem. formě.

švinha  jen nář. — Adaptací něm. Schwinge.

švinka, šviňka  jen nář.; Jg — Zřejmě z něm. Schwinge náhradou pů-
vodního -g- domácím -k-.

šviňha  jen nář.; Jg, SSJČ nář. — Viz švinka.

5    meč Ju 7 — mečík Ru 1, 2–5 — mečik Ju 1–4, Ru 4 — šviňka Ru 2, 3 — švinka Ju 5, Ru 2

6    MAGP 38,37, AJŚ 29, AJPP 133 b, SSA 4.92

Bh

123 kulatá příčka u žebříku (1159) — mapa s. 295

  kulatá příčka v žebřinách (721)

1    M         přísel m. (též 447, při- 237, 238, 241, 243, 247, 249, 252, 406, 408, přísl 144, přisl 144, 249, 408, též 405, přislik
223, 254,
též 208, přimsel 217, 218, přimsl 217, břisel 251)

přisle f. 155, 205, 230, 254 (přisel 206, 230)

šprisel m. (šprisl 144, 249, 250, 306, 307, 315, 317, 327, 329, 334, 335, šprislík 201, 249, 250, 334, šproslik 201,
šprišel 319, 323, 331, 337, 449, šprišl 336, 412, spřisel 153, 239, 248, 403, 405, 407, 447, spřislík
407, špřisel 153, šprajsl 303) — šprsel
m. (též 235, 444, šprslík 416, 42) — špršel m. (též 255, špršlík
320, 332, 333, 438, 41, spršel 422, 432, 448) — šprusel
m. (špřusl 244) — šprušel m. (-él 509, 616,
617, 634, 642, 684, 718, 719, 734, šprušl 715, šprušlík 428) — sprušel
m. (-él 622, 623, 625–627,
632–638, 682, 683, 737, 52, sprušl 725, sprušlík 257, 439, sprusel 62, spřusel 234) — špruchel
m.

šprisle f. (sprišle 441, 449, šprišla 733, spřisle 407) — šprsle f. 255, 416, 426 (šprsel 255, 407, 408, 423,
špršle 438, 441, 451, 41, 44, 45, špržle 45, špršlička 44, špršle
n. 421) — šprusle f. (šprusel 145,
155, 159) — šprušle
f. — sprušle f. (sprušel 159) — špruchla f. 703, 722, 747, 749

šprisle n. (též 126) — šprusle n. (sprušle 644)

šprla f. 757, 73

šprincl m. (též 305, 23, šprincel 110, šprinclik 107–109, 120, 138, 149, 202–204, 209, 05, též špruclik 103, též
šprunclik 105) — špricl
m. (špricel 250, 335, 24, 26, špriclík 328, špiclik 201)

šprinec m. (šprinc 216, spřinc 151)

šprincle f. (špruncle 104, špricna 12) — špricle f. (šprcle 45, šprajcle 44, 59, šprajksle 44)

šprincle n.

štebel m. (štebl 753, štembel 807) — ščebel m. (ščebl 751, 752, 754, ščobel 801, ščebla f. 741) — tebel m.

íčka

příčel 32

2                 Na mapě jsou zachyceny nář. výrazy pro kulatou příčku u žebříku. Kromě rozdílů lexikálních byly zazna-
menány diference slovotvorné (např. šprincl m. × šprinec m.), rodové (např. špryncl m. × špryncle f. × špryncle
n.) a velké množství rozdílů hláskoslovných (např. šprysel × šprsel × špršel × šprusel × šprušel × sprušel ×
špruchel).

Všechny nář. výrazy, s výjimkou slov příčka a příčel, byly adaptovány z němčiny. Výchozí něm. pojmeno-
vání nejsou hláskově jednotná (např. Spriessel, Sprinzel, Stäbel, Sprosse, Sperrlatte, střhn. spruzil), tyto hlásko-
vé diference se odrazily i v našich dialektech. Lišíme lexikální rozdíly mezi nář. výrazy přísel, šprysel, špryncl