ČJA 3

120 žebřiňák (718) — mapa s. 289

1    M         žebřiňák (žebřinák 126, žebřináč 240) — řebřiňák (řebřinák 410, hřebřiňák 248, 403, 738, 747)

žebřák — řebřák

kopovňák (kopňák 710)

mandelňák (mandelák 604, 611, 614)

gréfňák (gréfák 756, grjéfák 755, gréfovják 741)

drabiňák (drabinovy vuz 833)

letňák 237, 325, 326

seňák

S          fasuňik 633

N          žebřini 149, 233, 236, 418, 422, 429, 505, žebří 658, 673, 679

2                 Nář. pojmenování žebřiňáku, tj. vozu se žebřinami na svážení obilí a sena, se diferencují lexikálně, ale
i slovotvorně (žebřiňák × žebřák) a hláskoslovně (např. žebřiňák × řebřiňák).

Z několika lokalit pocházejí doklady na to, že pojmenování celého vozu je od názvů žebřin, tj. postranic
vozu, které jsou podobné širokému žebříku (ve stř. Čechách žebřiny, na stř. Moravě žebří). Protože jde
o případy ojedinělé, doložené vždy dubletně a jen v některých obratech (nejčastěji ve výpovědích typu zapřáh-

neme do žebří, zapřáhli do žebřin, jeli v žebřinách), nemapovali jsme je. Výčet lokalit, odkud pocházejí, je uve-
den v 1 N.

3                 Vedle téměř celoúzemního výrazu žebřiňák (v jzč. nářečích v podobě řebřiňák, na širším Česko-
budějovicku a na východ od Brna v slovotvorné variantě řebřák, žebřák) vystupují na okrajích zkoumaného
území ještě pojmenování další. Poněkud větší územní rozšíření mají slova mandelňák (Znojemsko,
Moravskokrumlovsko a již. Brněnsko), gréfňák (střední úsek vm. nářečí) a drabiňák (přechodný pás čes.-pol.
nářečí). Mikroareály vytvářejí výrazy letňák (Rakovnicko), seňák (sv. Prachaticko) a kopovňák (Uhersko-
hradišťsko).

4                 Všechny nář. výrazy mohly vzniknout univerbizací dvojslovných spojení typu žebřinový vůz, letní vůz apod. Příslušná adjektiva jsou
odvozena od nář. názvů žebřin (žebřina, gréfa, drabina), jiná jsou tvořena od označení nákladu, k jehož přepravě žebřiňák slouží (seno, man-
del
, kopa), nebo jsou motivována dobou, kdy je žebřiňák nejvíce v provozu (léto). Tam, kde nemáme doloženo fundující dvojslovné spojení
(kopovní, gréfní, mandelní vůz), lze výrazy jako kopovňák, gréfňák, mandelňák sice vyložit univerbizačním procesem na jejich pozadí, ale
možný je také výklad, že jde o tvoření přímo od základových substantiv (drabina, kopa, gréfa, mandel) pod vlivem frekventovaných termínů
se stejným formantem (např. podle žebřiňák, seňák). Není vyloučena skutečnost, že se názvy prostředků mohou v rámci malé sémantické sku-
piny tvořit již automaticky podle modelu, který představuje nejfrekventovanější výraz.

drabiňák  jen nář.; SSJ drabinák, drabinovec, pol. drabiniasty wóz (Jg
drabina slc. ‚žebřina‘) — K drabina.

fasuník  jen nář.; stč. fasuněk, fasunek, Jg fasuňk, fasuněk ‚vůz o krát-
kých žebřinách‘ (SSJČ fasuňk, fasuněk ‚vůz s korbou‘, dříve
‚žebřiny‘) — Přejato z něm., podle Mch adaptací výrazu
(Ein)fassung.

gréfňák  jen nář. (Jg gref m., SSJ gréfa nář., u obou ‚žerď, část žebřin‘)
— Ke gréfa; původ tohoto slova podle Mch nejasný.

kopovňák  jen nář. — Ke kopa.

letňák  v sled. významu jen nář. — K léto.


mandelňák  jen nář.; SSJ nář. — K mandel ‚15, 18 nebo 20 snopů‘.

řebřák  jen nář. — K řebř, srov. stč. řebro, řebří ‚žebřík‘; ř později sply-
nulo se ž v důsledku společného sykavkového šumu.

řebřiňák  Kt též řebřinovec, SSJČ říd. a poněkud zast., SSJ rebrinák
K řebřina (tak stč.), viz řebřák.

seňák  jen nář.; Jg senný vůz — K seno.

žebřák  jen nář. — K žebř, srov. řebřák.

žebřiňák  Jg jen žebřinový vůz, SSJČ též žebřináč, žebřinec, obě říd. —
K žebřina.

5    žebřiňák Ju 1–6 — žebřinák Po 1 — žebřinovej wúz Po 1 — žebřini Ru 1, 2, 4 — vúz v řebřinách Ju 2, Ru 3 — dlouhej vúz Ju 1, 5, Ru 2 — dlóhé vúz Ju
6 — dłúhý vúz Ju 7 — dlouhej vúz v lojtrách Ju 4 — vúz v lótrách Ju 2 — erntewógn Po 1

6    —

Bh