ČJA 3

113 (brambor) klíčí (1085) — mapa s. 273

1    M         klíčí (kličí 303–305, klíčé 684, 685, klučí 732, 827)

klíží

klí (keli 806, klí se 748, 829, klá 724, vyklívá 741)

klije — kleje

kličkuje 247 (kličkuje se 202)

poušťí (poušťí klíčki 149, 209, 223, 616, p. prejti 112, p. mláz 313, p. škňouri 337, p. kle 635)

puščá (též 802, p. kely 823)

vypuščá

pučí (poká 652)

vyrostá 801, 818 (vyrasta 819, urústá 303, zrostává 333, zrustá 462)

prejtuje — prejchuje

prejtovaťí (prejchovaťí 320, prejťí 252)

žene

viháňí (v. prejti 250, 251, 404, v. trejbi 404, 405, 413)

S          háčkuje 303, fázuje 610 nedubl., kajmuje 819

2                 Mapa sleduje zeměpisné rozdíly mezi nář. ekvivalenty slovesa (brambor) klíčí, tj. vyhání klíčky. Zjištěná
pojmenování jsou jednoslovné výrazy (např. klíčí, pouští, prejtuje), slovesa s obecnějším významem bývají však
zpřesňována substantivem (buď podmětovým, nebo předmětovým). Tato určení se však v komunikaci běžně vy-
pouštějí; na mapě jsme je tedy zvlášť nezachycovali.

Kromě rozdílů lexikálních byly zaznamenány diference slovotvorné (např. poušťá × vypoušťá, žene × vy-
hání
). Morfologický rozdíl pouští × poušťá má své kořeny v hláskovém vývoji. Hláskoslovné rozdíly jsou spora-
dické (např. prejtuje × prejchuje).

U výrazů klíčí, klíží se krácení í > i (PRO A1cd) nerealizuje zcela pravidelně, většinou byly zachyceny ne-
zkrácené podoby klíčí, klíží.

Na mapě registrujeme také sloveso pučí; jde patrně většinou o vyjádření ne zcela ekvivalentní se slovesem
klíčí; má totiž především význam ‚raší, vyráží pupeny‘.

Mapu zachycující nář. ekvivalenty slovesa klíčit lze srovnat s mapou, která zaznamenává nář. označení
bramborového klíčku (III-112). Většina našich slovesných pojmenování je odvozena od substantivních nář. vý-
razů a jejich územní rozsah se zhruba kryje.

3                 Pro větší část zkoumaného území je charakteristický výraz klíčí – vyskytuje se téměř v celých Cechách, na
větší části střm. nář. a na Uherskobrodsku.

Sloveso klíží je soustředěno mezi Táborem a Českými Budějovicemi (ve většině případů bylo zapsáno
dubletně vedle pojmenování klíčí). Uvedený výraz byl zachycen také v podještědském úseku a sporadicky vých.
od Moravského Krumlova.

Sloveso prejtuje tvoří areál v sev. Čechách zhruba od linie Mladá Boleslav – Nová Paka na sever a ojedi-
něle se objevuje též na sv. Plzeňsku. Hlásková varianta prejchuje je doložena z oblasti mezi Plzní a Klatovy.
Slovotvorná obměna prejtovatí se vyskytuje jen sporadicky, a to na sev. Novopacku a mezi Příbramí
a Benešovem.

Nář. ekvivalent pouští je doložen většinou dubletně zejména v záp. Čechách. Varianta poušťá zaujímá úze-
mí přechodných nář. čes.-pol. s přilehlým okrajem ostravického úseku. Slovotvorná obměna vypoušťá je cha-
rakteristická pro široké Opavsko.

Výraz klí se vyskytuje v sev. polovině vm. nář. a v přilehlé již. části slez. nář.; mikroareál tvoří na jih od
Uherského Brodu, sporadicky je doložen i z širšího Brněnska a jz. Boskovicka. Slovo kleje bylo zachyceno ze-
jména na Kyjovsku a odděleně na Prostějovsku a Holešovsku. V oblasti mezi Boskovicemi a Brnem se objevu-
je také ve formě klije.

Výraz pučí je doložen porůznu z vých. okraje svč. nář., dále z Prostějovska a Opavska. S označením žene
se setkáváme především v okolí Strakonic. Podoba vyhání byla zaznamenána na již. a vých. Příbramsku a na
Českobudějovicku.

Ostatní nář. ekvivalenty se vyskytují ojediněle a jsou roztroušeny po celém území.

4    fázuje  v sled. významu jen nář. — Od nář. fáza ‚bramborový klíček‘.

háčkuje  v sled. významu jen nář. — Od nář. háček ,bramborový klíček‘.

kajmuje  jen nář. — Od nář. kajm ‚bramborový klíček‘.

kleje  v sled. významu jen nář.; Jg mor. — Podle Mch od psl. *kъlěti
‚klíčit, prorůstat‘.

k  jen nář.; Jg mor., Kt klíti se ‚klíčit‘ — Psl. *kъliti ‚klíčit, prorůstat‘.

klíčí  Jg klíčí se, SSJČ, SSJ klíčit‘, pol. kiełkować — Od nář. klíč/klíček
‚bramborový klíček‘.

kličkuje  v sled. významu jen nář. (SSJ kličkovať ‚zbavovat klíčků
před sázením‘) — Od nář. klička/klíček ‚bramborový klíček‘.

klije  jen nář. — Patrně kontaminací klí a kleje.

klíží  v sled. významu jen nář., Jg klíží se — Od nář. klíh ‚bramborový
klíček‘.

poušťá  jen nář. (SSJ púšťať, pol. puszczać — u všech ‚vyhánět kořeny
nebo listy‘) — Specifikací.

pouští  v sled. významu jen nář. (SSJČ pouštět ‚vyhánět kořeny nebo
listy‘) — Viz poušťá, přechodem ke 4. třídě.


prejchuje  jen nář. — Od nář. prejch ‚bramborový klíček‘.

prejtovatí  jen nář.; Kt prýtovati, prýtiti ‚hnát‘ — Od nář. prejtovatý
‚oplývající prejty, tj. klíčky‘.

prejtuje  jen nář. — Od nář. prejt ‚bramborový klíček‘.

pučí  SSJČ přeneseně (Jg pučeti, pučiti se, pučeti se, pučívati se, SSJ
pucat, u obou ,(o rostlinách) vyhánět puky, vyrážet pupeny‘,
pol. pączkować) — Specifikací.

vyhání  v sled. významu jen nář. (Jg vyháněti, SSJČ, SSJ vyháňať, pol.
wyganiać, u všech ‚růst, vyrážet‘) — Specifikací,

vypoušťá jen nář. (Kt i SSJČ říd. zast. vypouští, SSJ říd. vypúšťať, pol.
wypuszczać, u všech ‚vyhánět, vypouštět pupeny‘) —
Specifikací.

vyrostá  jen nář. (Jg, SSJČ zast., též vyrůstá, SSJ vyrastať, pol. wyras-
tać
, u všech ‚růst vzhůru‘) — Specifikací.

žene  v sled. významu jen nář. (SSJČ, SSJ hnať, u obou ‚prudce růst,
vyhánět‘) — Specifikací.

5    klíčí Po 1, Ju 1, 3–6, Ru 2–4 — klí Ju 7 — poušťí klíče, žene klíče, vyháňí klíče Ju 2

6    SSA 1.19

Ir