ČJA 3

112 bramborový klíček (1086) — mapa s. 271

1    M         klíč

klíh (klíha 455)

klíček

klička

klika 325, 326 (klica 737)

kel m. (kél 623, 718, 719)

klík 729 (kełek 807, kłyk 825–827)

hák

háček

poušťák (též 309)

pušček 833–836

vypušček (vypustek, vypust 807)

pok 662, 664

punček 830, 832–834

(v)ocásek 329, 802, 808, 821

ogunek 818

frňous (frňák 116)

cancour 303, 443 – cafour 513 (camfour 409, canfour 440)

camfrnoch 452 (-ňoch 452)

šlahoun 304, 323, 324 (šle- 307, 329)

mláz m. 308, 309, 313

fáza

fazoch 611

fazón 755

knostek 810, 811 (knost 811)

tríb (trejb 404, 405, 413) — prejt — prejch

S          škňour 337, mrcous 420, vyrostek 801 nedubl., kajm 819 nedubl., kocur 820, revek 828 nedubl.

N          očko, výhonek

2                 Byla zjišťována nář. pojmenování pro klíček u brambor v kontextu „brambory vyhánějí ve sklepě na jaře
klíčky“. Terénní výzkum poskytl nář. materiál hojně diferencovaný především lexikálně a slovotvorně (např.
klíč × klíček × kel × klík).

V repertoáru nář. ekvivalentů tvoří poměrně velkou část výrazy sporadické. Jejich věrohodnost byla pro-
věřena pomocí KLA. Expresivní zabarvení některých názvů (zejména označení vzrostlejších klíčků, např. can-
cour
, frňous) vyplývá ze skutečnosti, že klíčky na bramborách určených pro spotřebu jsou neužitečné, neboť
oslabují bramborové hlízy. Příliš vzrostlé klíčky jsou nežádoucí i pro brambory určené k sadbě. – Nahodile za-
psané výrazy očko ‚vyrážející klíček‘ a výhonek (zejména již. Čechy), uváděné vždy v dubletě nebo tripletě s nář.
ekvivalenty typickými pro příslušnou oblast, nebyly mapovány.

V dubletách, popř. tripletách jsou výrazy se základem klíč- považovány za novější a ve srovnání s jinými
termíny označují vždy klíček menší.

V Čechách se nekrátí -í- v pojmenování klíček vůbec, ve variantě klíč jen zcela ojediněle; v tomto případě
se tedy v Čechách neuskutečňuje pravidelné krácení. Na Moravě naopak k pravidelnému krácení dochází (ve
shodě s mapou PRO Alb). Protože jsou termíny se základem klíč- na Moravě většinou novější, mají i v oblasti
neprovedení přehlásky u > i jen uvedenou podobu.

3                 Na zkoumaném území převládají výrazy se základem klíč- (Čechy a záp. Morava) nebo kel- (většina
Moravy), ostatní výrazy tvoří menší areály na okrajích. Výraz prejt byl zjištěn v sev. Čechách, dále na vých.
Plzeňsku a v oblasti mezi Příbramí a Benešovem, varianta prejch na území mezi Plzní a Klatovy, podoba trýb
především jižně od Příbrami a na zč. okraji. Na zč. okraji bylo též zachyceno pojmenování poušťák, ve Slezsku
pak varianty výpuštěk a puštěk. Výraz puček byl zapsán na Těšínsku. Na jižní Moravě tvoří menší areál nář. ekvi-
valent fáza. Ostatní lexémy se vyskytují buď rozptýleně, nebo zcela ojediněle, ale většinou opět jen na okrajích
zkoumaného území. Podoby hák, háček jsou soustředěny zejména na jzč. a jvč. okraji. Výraz frňous byl zazna-
menán v záp. Čechách, na svč. okraji a na jz. Moravě. V západních Čechách nacházíme ještě výrazy šlahoun,
cancour, mláz, v jv. Čechách camfrnoch, cafour, ve Slezsku knostek, ocásek, ohonek apod. Pojmenování puk
bylo zachyceno na Prostejovsku.

Většinové pojmenování klíč je typické zejména pro svč. nář. a vých. polovinu dialektů střč. s přilehlým
Příbramskem; sporadicky se vyskytuje i na ostatním zkoumaném území. Podoba klíh tvoří areál v jv. Čechách
a mikroareály v sev. Čechách a jižně od Brna. Forma klička je charakteristická pro záp. část střč. nář. Podoba klí-
ček
je rozšířena jako novější pojmenování po celém zkoumaném území; souvislejší oblasti vytváří na zč. a jč.
okraji a na jz. Moravě. Forma klík (v podobě klyk) byla zapsána na Frýdecku-Místecku.

4    cafour  jen nář.; Kt camfour „kořenný ocásek“ — Nář. varianta slova
cancour, přenesením (SSJČ nář., Bš Jevíčsko, Kt camfór,
u všech ‚utržený kus látky, cár‘).

camfrnoch  jen nář. — Přenesením nář. cancour ‚cár‘ (Jg též canfrnoch,
canvrnoch ‚útržek visící z roztrženého šatu‘).

cancour  v sled. významu jen nář. — Přenesením (Jg, též cancor „hadr
na šatech visící, chundel“, SSJČ ob. ‚cár‘).

fáza  jen nář.; Kt fází Podluží — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Jg
fazar m. ‚sazenice, zvláště vinné révy, výhonek‘, Kt fazor ‚ko-
řínek révy, sazenice‘).

fazoch  v sledovaném významu jen nář. — Přenesením nebo adaptací
výrazu přejatého z něm. (SSJČ zeměd., též pazoch ‚výhonek
vinné révy a některých popínavých rostlin, odnož chmele‘).

fazón  jen nář. — Viz fáze, fazoch.

frňous  v sled. významu jen nář. (Jg ‚tenké přírostky od něčeho visící‘,
Kt „vlášení u rostlin“, SSJČ ob. ‚provázkovitý výrůstek na ně-
čem, např. na řepě‘) — Specifikací.

háček  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

hák  v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ‚něco zakřiveného‘).

kajm  jen nář. — Přejato z něm. (Keim — ‚klíček‘).

kel  Jg f. i m., SSJČ m., zast. botanicky, pol. kieł, dluž. kel — Základem
je psl. *kъlъ.

klíč  stč. klí m., Jg, SSJČ říd. — Od stč. klí rozšířením o (jeden ze způ-
sobů opouštění nevýhodné deklinace).

klíček  Jg, SSJČ, SSJ — Z klíč, viz tam.

klička  v sled. významu jen nář.; Jg — Specifikační příponou z klíč, viz
tam.

klíh  v sled. významu jen nář.; stč. klí m., Jg klih — Z klí rozšířením
o -h, viz klíč.

klík  jen nář.; Jg též kélek, SSJ, pol. kiełek, dluž. kełk — Ze stč. klí roz-
šířením o -k, viz klíč.

klika  v sled. významu jen nář.; Kt (stč. kluka ‚klika, hák‘) — Od klička
zpětnou derivací.

knostek  jen nář. — Patrně adaptací výrazu přejatého z něm.

kocour  v sled. významu jen nář. — Patrně přenesením.


mláz  f. v sled. významu jen nář. (stč. mlázě f., Jg f. — u obou ‚výhonek
stromu‘, SSJČ mlází, mláz f. říd., pol. mło f., młodzieź, hluž.
młodźina, u všech ‚výhonek stromu, mladý stromek‘) —
Přenesením.

mrcous  v sled. významu jen nář. — Přenesením (Jg mrcouch ‚kořen
u mrkve, řepy‘ apod., Kt mrcas ‚tenké, jednoduché kořenné
vlákno‘, SSJČ mrcásek ‚kořínek, ocásek‘).

ocásek  v sled. významu jen nář. (Jg botanicky „vlášení u kořene“,
nebo „přívěsek na konci listu“) — Přenesením.

ohonek  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

poušťák  jen nář.; Kt pušťák ‚výhonek, odnož‘ — Od pouštět, srov. Jg
pustit kořeny ‚ujmout se‘.

prejch  jen nář. (Jg prejchovat ‚klíčit‘ — o sladu) — Adaptací výrazu pře-
jatého z něm., viz trýb.

prejt  jen nář. (Jg též prýt ‚výhonek‘, brambory již
prejtují
‚počínají růst‘, SSJČ prýt ‚mladý výhonek, prut‘) —
Adaptací výrazu přejatého z něm. Viz trýb.

puček  jen nář. (Kt ‚poupě‘, SSJČ říd. demin. k puk, zast. a básn. ‚pu-
pen, poupě‘, SSJ expr. púčik, púčok, pol. pączek ‚pupen, pou-
pě‘) — Specifikací.

puk  v sled. významu jen nář. — K pukat, nář. ‚klíčit‘.

puštěk  jen nář. — Od nář. púščať (tj. klíčky), viz i poušťák.

revek  jen nář. (Jg rév m. ‚ratolest‘, Kt révek ‚větvička, roub k štěpo-
vání‘) — Specifikací, popř. adaptací výrazu přejatého z něm.

škňour  jen nář. — Nejasné.

šlahoun  SSJČ — Přenesením (Jg ‚výhonek, prut‘, SSJČ ‚tenký dlouhý
výhonek‘, bot. ‚výběžek nebo výhonek ze spodní části ston-
ku‘).

trýb  jen nář. (Kt ,ratolest‘) — Adaptací výrazu přejatého z něm.
(Trieb).

výrostek  v sled. významu jen nář. (Jg i SSJČ říd. též výrost ‚něco vy-
rostlého‘. SSJ výrastok, výrostok říd. ‚výhonek‘, hluž. wuróst,
wuróstk botanicky ‚výhonek‘) — K vyrůst.

výpuštěk  jen nář. (stč. vypuščovánie ‚výhonek‘) — K nář. vypúščať ‚klí-
čit‘.

5    klíč Po 1, Ju 1–6. Ru 2, 4 — klíček Ru 3 — kel Ju 6, 7

6    AJŚ 143, SSA 1.20

Pl