ČJA 3

107 trávnice (1078) — mapa s. 259

1    M         trávňice (travňyca 805, 806, travačka 241)

mňechoka — mjechufka (mjechula 825)

mňechovica 628, 629, 716

drchta (drychta 807)

ďichta

dz’ichula 824, 825, 827, 829

plachta (plachejtka 204)

płachťica 730, 746

loktušelochtuše

trhačka 152, 230

popeluša 734, 735 (popelica 735, popelka 737)

vocaska

S          cépňica 642, nášefka 757, rohačka 735

2                 Mapa zachycuje nář. výrazy pro plachtu na nošení trávy. Jde o čtvercový kus látky z hrubého plátna, kte-

rý měl v každém rohu silný popruh. V trávnici se nosila hlavně tráva, ale též seno, výjimečně popel při práško-
vání polí nebo zrní při ručním setí. K posledně uvedenému účelu jinak sloužila menší plachta, někdy jen se dvě-
ma popruhy, jež nesla název rozsívka. Tento výraz mapován nebyl.

Na větší již. části Čech a na již. Mladoboleslavsku se sledované reálie vůbec neužívá (tam plní stejnou
funkci různé koše).

Pokud jde o původ, jsou nář. pojmenování trávnice několikerého typu. Především jsou to slova označují-
cí kus plátěné plachty vůbec, jež byla specifikována na sledovaný význam (plachta, loktuše). Větší počet slov byl
odvozen od nář. pojmenování popruhů (trhačka, rohačka, ocaska, cípnice, podle KLA z Břeclavska také cépka,
cejpnatka, cípnačka). Vyskytují se rovněž označení podle látky, z níž byla trávnice zhotovena (měchovka, mě-
chovice
), a podle věci, jež byla v trávnici nošena (trávnice, popeluše).

Slova s obecnějším významem bývají často blíže určována atributy travní, travná, na trávu (plachta, loktu-
še
). Protože užití těchto atributů není obligátní a v běžné komunikaci se zpravidla vůbec nevyskytuje, nebyl na
ně brán zřetel ani při mapování.

Nář. výrazy pro trávnici se liší lexikálně, slovotvorně (např. měchovka × měchovice) i hláskoslovně (např.
měchovka × měchůvka).

Údaje získané naším výzkumem byly ověřeny materiálem z KLA.

3                 Výraz trávnice, shodný se spisovným jazykem, zabírá střed Moravy a střední pruh Slezska, na západ do-
sahuje na Novoměstsko a přesahuje až na Vysokomýtsko. Druhým velmi rozšířeným označením je slovo plach-
ta
. Vyskytuje se v různě širokém souvislém pruhu táhnoucím se od Rakovníka a Roudnice v záp. Čechách přes
střední Čechy na záp. Moravu a k východu dále na Břeclavsko a na Uherskobrodsko. Slovo lochtuše (méně čas-
to loktuše) zabírá větší část svč. nářečí a odděleně pak vytváří mikroareál na sev. Valašsku a přilehlém již. okra-
ji Slezska a na Českobudějovicku.

Menší územní celky tvoří ještě slova drchta (záp. Opavsko), dichta (Frýdecko, Jablunkovsko a Těšínsko),
měchůvka (sev. okraj slez. nářečí), měchovka (Náchodsko s Kladskem), měchovice (již. od Brna), ocaska (jv.
Trutnovsko) a popeluše (Břeclavsko).

4    cípnice  jen nář. — K cíp ‚roh‘, nář. ‚popruh‘ (to od střhn. zipf ‚nejzazší
konec, špice‘).

dichta  jen nář. — Nejasné, nelze vyloučit souvislost s výrazem drchta,
viz tam.

dichule  jen nář. — Specifikačním sufixem od dichta, viz tam.

drchta  jen nář.; Jg, Kt též drochta — Podle Mch nejasné. Snad k drchat
‚cuchat‘.

lochtuše  jen nář. — Hlásková varianta výrazu loktuše, viz tam.

loktuše  jen nář.; SSJČ obl. (stč. loktušě ‚plachta‘ nespecifikováno, pol. łok-
tusza
‚velký šátek, prostěradlo‘). — Specifikací adaptované
přejímky z něm. (Lackentuch ‚plachta‘).

měchovice  jen nář.; SSJ mechovica ‚plachta z hrubé tkaniny‘ — Od
měchový.

měchovka  jen nář.; SSJČ nář., Kt měchula slez. — Od měchový (to
z měch zast. a nář. ‚pytel‘; trávnice se šily z pytloviny).

měchůvka  jen nář.; Kt slez. — Viz měchovka; podoba se zdlouženou
samohláskou v sufixu.


náševka  jen nář.; Kt mor. (Jg přešívka „loktuše“, SSJČ náševek ‚naši-
tý kus látky‘) — Snad k našíti; popruhy se na trávnici našívaly.

ocaska  v sled. významu jen nář. — K ocas. Popruhy připomínají ocasy.

plachta  stč. „plachta aneb rozsévačka“, Jg též trávní plachta, SSJČ
plachta na trávu, SSJ trávna plachta, pol. a hluž. płachta. —
Specifikací významu.

plachtice  jen nář.; hluž. płachćica (stč. plachticě, Jg — u obou dem.
k plachta) — Specifikačním sufixem od plachta, viz tam.

popeluše  v sled. významu jen nář. — K popel (z trávnice se také roz-
hazoval popel po poli).

rohačka  jen nář. (Kt ‚plachta na rozsévání obilí‘ Podluží) — K roh; po-
pruhy připomínají rohy.

trávnice  Jg, SSJČ nár., SSJ trávnica — K tráva.

trhačka  v sled. významu jen nář. — K nář. trháček ‚popruh u trávnice‘.

5    tráňice Ju 4 — trávňica Ju 7 — plachta, tráňi plachta Ju 2 — plachta trávi Ru 4 — plachťička Ju 1 — lochtuše Po 1, Ju 5 — zajda Ru 4

6    AJŚ 86 b, PLPJ 43, AJPP 378

Bh