ČJA 3

105 kopit (1076) — mapa s. 253

1    M         kopit

kúpovat (kupovat 320)

kopčit (kopšit 644, 647, 648)

kopkovat — kúpkovat (ku- 111, 132, 826)

kopencovat 305, 307, 308

kopenčit 432, 443–445

kopenovat 202–204, 210

daňkovat 143–145, 153

klapjet 215, 229 (sklápjet 112)

stav’ať 832–835

skdat

skdat do kopek (s. do kupek 116, s. do kúpek 314, 316, s. do kúp 113, 161, 330, 336, 337, s. do kup

101, s. do babincúch 749, s. do babincuv 828, 829, s. do bab’okuv 836, s. do stohúch 747, s. do
stohuv 813)

dávat do kopek

dávat do kúpek (d. do kopencú 301–304, 310)

dávat do kúp (též 330)

dávat do kúpat 432, 441, 442

N          ďelat kopky, ď. kopy, ď. kúpi, ď. kopence, dávat na kopky

2                 Zpola usušené seno se dávalo – zpravidla jen přes noc – do kopek. Na mapě jsou zakresleny nář. výrazy
pro tuto činnost. Ty jsou diferencovány lexikálně. Hlavní diference spočívá však v rozdílných typech pojmeno-
vání, v realizaci protikladu pojmenování jednoslovná × víceslovná (např. kopit, kopkovat × dávat do kopek,
skládat do kopek) a v rozdílech slovotvorných (např. kopit × kopkovat × kopčit × kopenčit × kopenovat × ko-
pencovat
). Rozdíly hláskoslovné jsou minimální a plynou z různé hláskové podoby základového slova (kopko-
vat
× kůpkovat).

Oblast souslovného označení dávat do kůp zabírá území, kde je jinak běžný výraz kůpka (srov. III-99 kup-
ka sena) vedle výrazu kůpa, označujícího větší kopku, a spojení dávat do kůpek je proti očekávání zcela výji-
mečné. V této souvislosti je třeba uvést, že např. ve Slezsku lze vedle slovesa kopkovat užít také spojení dávat
do kop
; to však znamená ‚skládat seno na velké kopy, dělat velké kopy‘.

Rozdíl skládat a skládat do kopek jsme zaznamenali na mapu podle výsledků přímého terénního výzku-
mu, ale srovnání s materiálem z KLA ukazuje, že vedle prostého slovesa skládat je v téže lokalitě zpravidla mož-
né (třebaže ne tak běžné) i spojení skládat do kopek, stejně tak vedle kopkovat je možné i dávat do kopek.

Zcela ojediněle a porůznu byla zapsána také souslovná spojení dávat na kopky, dělat kopky, dělat kopen-
ce
. Protože jde o doklady, které nevytvářejí územní celky, nepovažovali jsme je za ustálená spojení terminolo-
gické povahy a nemapovali jsme je.

Konfrontace našich zápisů se zápisy v KLA zejména potvrdila oprávněnost některých ojedinělých výrazů
(klapět, stavět).

Převážná většina sloves je utvořena od substantiv, a to od kopka, kůpka (kopkovat, kůpkovat; kopčit), od
kůpa (kupovat), od kopenec (kopencovat, kopenčit), od kopen, kopena (kopenovat). Areály fundujícího slova
a příslušného slovesa se většinou shodují, srov. III-99 kupka sena.

Sledovaný význam nabyla také slovesa s původním významem širším, obecnějším; jde o slovesa stavět
a klapět.

Slovní spojení dávat do kopek, d. do kůp atd., skládat do kopek, s. do kůp, s. do kopenců atd. mají kromě
slovesa se širším významem ‚vytvářet‘ ještě předložkový nebo prostý pád substantiva označujícího výsledek čin-
nosti, tj. subst. kopka, daněk atd.

3                 Za hlavní považujeme protiklad jednoslovných pojmenování proti pojmenováním víceslovným.

Spojení dávat do kůpek, popř. d. do kopenců je charakteristické především pro zč. okraj, dávat do kůp pak
pro celou oblast svč. nářečí s malými přesahy do nářečí střč. Na Moravě tento typ převládá v různě širokém pru-
hu táhnoucím se zhruba od vých. Boskovicka a Kyjovska přes Lipnicko k Příboru. Zde je však obvykle jen se
slovesem skládat (skládat do kopek). Spojení dávat do kopek je časté ještě záp. a sev. od Brna, spojení dávat
do kůpat
pak záp. od Strakonic.

Z jednoslovných vyjádření má největší územní rozsah sloveso kopit. Zabírá s výjimkou okrajů téměř celé
teritorium střč. a jzč. nářečí a záp. a již. Moravu po linii Boskovice – Břeclav. Izolovaně se vyskytuje ještě i jin-
de, zvl. na Hlučínsku a v slezských nářečích na území Polska. Slovotvorná obměna kopčit tvoří malé areály na
Zábřežsku a vých. od Opavy, slovo kopkovat pokrývá pruh území zahrnující sev. Boskovicko, Litovelsko, vých.
Prostějovsko a záp. úsek slez. nářečí. Forma kopenčit je častá na malém území již. od Strakonic, podobu kopen-
covat
nacházíme na Domažlicku, forma kopenovat je charakteristická pro Roudnicko. Sloveso kůpovat bylo za-
chyceno především v širším Podkrkonoší (zde často i nedubletně, popř. vedle formy kůpkovat) a pak na území
jv. od Vysokého Mýta a sv. od Ledče nad Sázavou.

Slovesa s jinými základy vytvářejí většinou jen mikroareály, pouze sloveso skládat má rozsah velký. Zabírá
oblast vm. nářečí a vých. úsek slez. nářečí. Poměrně hojné je ve vých. polovině svč. nářečí. Sloveso klapět bylo za-
chyceno ve dvou lokalitách sv. od Prahy a v jedné vesnici u Nové Paky. Sloveso stavět charakterizuje vých. okraj
přechodových nářečí česko-polských a sloveso daňkovat území mezi Vysokým Mýtem a Hradcem Králové.

4    daňkovat  jen nář. — Od daněk ‚malá kupka sena‘.

dávat do kopek  SSJČ

dávat do kůp  SSJČ dávat do kup zast. a nář.


dávat do kůpat  jen nář.

dávat do kůpek  jen nář.

klapět  jen nář. — Ke klopit ‚obracet směrem dolů‘.

kopčit  v sled. významu jen nář.; Jg — Od kopka.

kopencovat  jen nář. — Od kopenec ‚kopka sena‘.

kopenčit  jen nář. — Viz kopencovat.

kořenovat  jen nář. — Od kopen, kopena ‚kopka sena‘.

kopit  Jg, SSJČ, SSJ kopiť, pol. i hluž. kopić — Od kopa.

kopkovat  Jg, SSJČ, SSJ kopkovať — Od kopka.


pkovat  jen nář.; SSJČ kupkovat — Od nář. kůpka ‚kupka sena‘.

povat  jen nář. — Od kůpa.

skládat  v sled. významu jen nář. (Jg i SSJČ ‚sestavovat, klást dohro-
mady‘) — Přenesením.

skládat do kopek  v uvedeném spojení jen nář.; pol. składać w kopy.

stavět  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

5    kopit Ju 2, 3 — skládat Po 1 — skłádať Ju 7 — dávad do kopek Ju 4 — dávaď do kopek Ju 7 — dávad do kúp Ju 1, Ru 4 — dávad do kup Ju 1, 2 — dá-
vad do kop Ju 6 — dávad do daňkú Ju 2 — dávad do stohú Ju 5

6    SSA 1.3

Bh