ČJA 3

99 kupka sena (1067) — mapa s. 243

1    M         kopa — kúpa (též 160, 162)

kopka — kúpka (kupka 131, 144, 146, 151)

kopice

kopen m. 202, 204 (kopena 203)

kopenec (kop’yňec 832, 833)

kúpje n.

daňek (též 123)

babinec (babíňec 755)

bab’ok 834–836

stožek

čapka 751–753

S          bobek 161, dudek 159, návido 757

N          hrobek, svinka, sviňa, buda, chalupa, ostrb, ostryv

2                 Na mapě jsou zachyceny nářeční názvy pro menší kupky sena, které se dělaly zpravidla po jednodenním
sušení trávy na slunci, tedy ze sena ještě poměrně málo suchého. Větší kopy byly formovány ze sena suššího
a zejména ze sena jetelového. U položky byli explorátoři upozorněni na nutnost odlišit tyto menší a větší kopy,
popř. kupky podlouhlé nebo seno shrnuté pouze do pásů. Vcelku je shromážděný materiál jednoznačný, menší
problém byl jen s názvem kopa (kůpa), který někde může označovat velké i malé kopky a k přesnějšímu rozli-
šení se užívá atributů malá, velká, tvrdá, měkká. Tam, kde uvedený název byl zapsán jako jediný, byl mapován,
neboť jej lze považovat za plně ekvivalentní označení i menší kopky. Správnost našeho postupu potvrdila KLA.

Nemapovali jsme nesoustavně zapsaná pojmenování pro velké kopy sena s dřevěnými konstrukcemi
(s kůly, trojáky, sušáky) nebo s ostrvemi (tj. s okleštěnými kmeny s delšími pahýly větví) a také výrazy svinka,
svině (zapsané často na Frýdecku a na Těšínsku), označující podlouhlé kupy sena.

Konfrontace našeho materiálu se zápisy v KLA jednak potvrdila sporadické doklady, jednak umožnila
některé doklady vyloučit a průběh zakreslených izoglos v detailech zpřesnit. Podle KLA se již. od Vsetína vy-
skytuje také varianta dlopka.

Shromážděné nář. výrazy pro kupku sena se poměrně málo liší lexikálně, výraznější jsou diference slovo-
tvorné, popř. rodové (např. kopka × kopice × kopenec; kopa × kůpě n. × kopen m.) a také hláskoslovné (např.
kopa × kůpa).

Protože slova kopa, kůpa, kopka, kopice, kopen, kopenec mají stejný základ, považujeme rozdíl mezi nimi
za slovotvorný; výrazy kopen, kopenec jsou utvořeny od slovesa kopit (to bylo odvozeno od kopa), výrazy kopa,
kopka, kopice aj. od slovesa kopat.

3                 Poměrně značná územní rozrůzněnost je dána hlavně rozdíly slovotvornými. Na většině území převládají
výrazy odvozené od základu kop- (popř. v obměně kůp-).

Největší oblast patří výrazu kopka. Zabírá téměř celou Moravu a Slezsko. V Čechách se vyskytuje na roz-
sáhlém území záp. poloviny střč. nářečí. V hláskoslovné obměně kůpka se dokládá na širším Plzeňsku a v širo-
kém pásu na sev. a vých. okraji svč. nářečí a na většině nářečí českomoravských. Slovotvorná va-
rianta kopenec je charakteristická jednak pro Chodsko a Domažlicko, jednak pro již. Strakonicko. Inventář
variant základového výrazu doplňuje slovo kopice, jež vytváří územní celek mezi Prachaticemi a Českými
Budějovicemi s výběžkem k severu až za Písek.

Základní formu kopa nacházíme na vých. a již. Klatovsku (zde často spolu s rodovou variantou kůpě n.)
a ještě na vých. Českobudějovicku a na jz. Moravě. Hlásková obměna kůpa charakterizuje zvl. Táborsko
s Ledečskem a přilehlý jv. okraj jzč. nářečí s malým přesahem na záp. Moravu.

Jiný základ má slovo daněk, jež zabírá značné teritorium Kolínska, Královéhradecka a jz. Vysokomýtska.
Slovo babinec je rozšířeno na jv. okraji Slezska a na přilehlém vých. Valašsku; odděleně se vyskytuje ještě na
vých. Uherskobrodsku. Výraz stožek vytváří mikroareál jz. od Příbora a slovo čapka mikroareál již. od Vsetína.

4    babinec  jen nář.; Kt mor. Val., SSJČ nář. — K baba (podle příznaku
„rozložitý, neforemný jako bába“).

babják  jen nář.; Kt mor. Val. — Viz babinec.

bobek  v sled. významu jen nář. (SSJČ ‚drobná kulatá věc‘) —
Specifikací.

čapka  v sled. významu jen nář.; Kt čapa, čopa u Val. Klobouk —
Přenesením.

daněk  v sled. významu jen nář.; Kt — Podle Mch nejasné. Patrně k dát
(kupka = co bylo dáno na kupku); nelze vyloučit, že lid. ety-
mologií mohlo být přiřazeno k názvu zvířete.

dudek  v sled. významu jen nář. — Nejasné. Snad souvisí se spojením
sedět na dudku ‚dřepět‘, srov. I-31 (kopky sena mohou připo-
mínat dřepícího člověka).

kopa  stč., Jg, SSJČ též kupa, SSJ, pol., hluž. — Od kopat vznikla subst.
kop m. i kopa f., pův. ‚hromada nakopané země, pak hroma-
da vůbec‘.


kopen  jen nář. — Ke kopit, viz kopenec.

kopenec  SSJČ zast. a nář., Kt — Ke kopit ‚dělat kopky‘ (z deverbální-
ho adj. kopený).

kopice  SSJČ zast. a nář., Kt — Od kopa.

kopka  Jg, SSJČ dem. ke kopa, pol. — Dem. od kopa.

kůpa  stč. kópa, Jg, SSJČ zast. a nář., hluž. kupa — Podoba se staroby-
lou kvantitou.

kůpě  n. jen nář. — Z kopa příklonem k subst. typu kuře.

kůpka  jen nář.; Jg, SSJČ i hluž. kupka — Dem. ke kůpa, viz tam.

návidlo  jen nář.; Kt Veselí na Mor. (Jg i SSJČ návidlí nář. ‚co se na-
bere najednou na vidle‘) — Z předl. spojení na vidle (seno se
nabíralo na vidle a ukládalo na kopku).

stožek  v sled. významu jen nář.; Jg dem. (SSJČ dem. ke stoh ‚kupa
srovnané slámy, obilí‘, pol. dem. stożek ‚kopa sena kolem
kůlu‘) — Dem. k stoh, psl. *stogъ (souvisí se stožár; stoh sena
se stavěl kolem kůlu zaraženého do země).

5    kopka Ju 4, 7, Ru 3 — kupka Po 1 — kupka Ju 1 — kopa Ju 6 — daňek Ju 2, 3 — pošór Ru 5

6    ASJ IV 150, AJŚ 106, AJK 293, SSA 1.2

Bh