ČJA 3

95 sýpka (samostatná budova) (684 a) — mapa s. 235

1    M         sýpka

sypaňi 803, 819

špejchar (spejchar 519) — špicher — šplejchar 114, 115, 117 — šprejchar 114, 116–118

špejchárek (špicharek 821)

srub

sroubek

sklep 304, 428, 451

sklípek 304, 428

N          hambálek 136, lepenák 208, hliňák 451, búda 734

2                 Zkoumala se nář. označení samostatné budovy na uskladnění obilí při selské usedlosti. V době výzkumu
tyto stavby, pokud zůstaly zachovány, už sloužily jiným účelům. Informátoři tedy byli tázáni na reálii z dob mi-
nulých, jejíž pojmenování však měli ještě v paměti.

Na značné části zkoumaného území, zejména ve výše položených, pro pěstování obilí méně vhodných ob-
lastech Moravy a Slezska, a u menších hospodářství se obilí neskladovalo v samostatných budovách, ale zpravi-
dla nad obytnými prostorami nebo ve zvláštní místnosti v domě, takže zde příslušné názvy neexistovaly.
Pojmenování prostor určených k uložení zrna přímo v domě zobrazuje mapa III-96 místnost, kam se ukládá zrno.

Zachycené výrazy se diferencují lexikálně, slovotvorně (např. sýpka × sypání; špejchar × špejchárek) a slo-
vo špejchar i hláskoslovně (špejchar × špicher × šplejchar × šprejchar). Deminutiva, např. špejchárek na
Benešovsku, vznikla patrně jako opozice k názvu nedeminutivnímu (špejchar) označujícímu větší budovu, zpra-
vidla zřejmě u panské usedlosti.

Srovnání s KLA mohlo být provedeno pouze orientačně, protože otázka v KLA neodlišovala sýpku jako
samostatnou budovu od místnosti nebo části místnosti v obytném domě.

Ve městech se tato otázka nezkoumala.

3                 Základní územní protiklad tvoří pojmenování špejchar na většině Čech (bez širšího Českobudějovicka
a již. Jindřichohradecka) a sýpka na Moravě a v již. Čechách. Hranice mezi oběma areály vede přibližně po sta-
ré čes.-mor. hranici (v oblastech s nedoloženým pojmenováním byla takto rekonstruována). V záp. Čechách
tvoří areál název srub. Ten byl zapsán ojediněle i dále na Táborsku, rozptýleně v svč. nář., dále na Litovelsku
a také na Opavsku. Ve Slezsku se mísí různé názvy, zpravidla varianty uvedených tří pojmenování. Lexikální di-
ferenciaci doplňuje ještě sporadické označení sklep na Chodsku a záp. Jindřichohradecku.

Všechna uvedená pojmenování se objevují i ve variantách. Hláskové varianty slova špejchar byly zachy-
ceny na Náchodsku – šplejchar a šprejchar – a rozptýleně v záp. polovině slez. nář. – špicher. Na sev. okraji
Slezska se ojediněle vyskytuje další forma od základu syp-sypání. Všechny ostatní varianty jsou deminutiva
(zda formální, či skutečná, lze těžko rozhodnout, viz odd. 2): špejchárek hlavně na Benešovsku a rozptýleně i na
ostatním území slova špejchar, sroubek vých. od Plzně a na vých. Opavsku, sporadický výraz sklípek v jzč. nář.

Názvy pro sýpku jako pro samostatnou budovu při selské usedlosti nebyly zachyceny zejména na větší
části Českomoravské vysočiny, na Zábřežsku, Valašsku a ve vých. polovině Slezska.

4                 Ze slovníkových dokladů není vždy zřejmé, zda jde o samostatnou budovu, nebo pouze o část obytného domu, příp. zda dané slovo
může označovat obojí. Uvádíme tedy i definice ze slovníků.

sklep  v sled. významu jen nář. (stč. ‚sklad‘, Jg slc. „špižírna“) —
Přenesením.

sklípek  v sled. významu jen nář. (stč. sklépek a Jg též sklépek zast.
dem. ke sklep) — Dem. ke sklep, viz tam.

sroubek  v sled. významu jen nář. (Jg dem. ke srub) — Dem. ke srub, viz
tam.

srub  v sled. významu jen nář.; Jg „schrána na obilí a jiné věci, komo-
ra, … sýpka“, Kt u Chodů „sýpka obyč. nad sklepem tvořící
s ním stavení z řady ostatních obyč. vystupující“ — Původně
‚sroubené stavení‘, tj. ‚stavení ze sroubených klád‘.
Specifikací významu.

sypání  v sled. významu jen nář.; Kt ‚sýpka‘, též sypanec ‚sýpka‘ —
Konkretizací významu slovesného substantiva od sypat.


sýpka  Jg též sejpka „stavení nebo podlaha, na níž se obrok ssýpá,
obilnice“, SSJČ, SSJ též sypáreň ‚budova nebo místnost urče-
ná k uskladnění obilí aj.‘, hluž. syparnja ‚sýpka‘. — Od sypat.

špejchar  Jg „stavení jedno nebo mnoho oddělení mající, kdež se obi-
lí vymlácené a jiné plody zemské chovají, sýpka“, SSJČ po-
něk. zast. ob., též špýchar říd. kniž. ‚sýpka‘. — Adaptací něm.
výrazu (Speicher).

špejchárek  SSJČ též špýchárek říd. kniž., dem. ke špejchar (Kt ‚půda
stavení‘ na Žďársku) — Dem. ke špejchar.

špicher  jen nář.; pol. spichlerz, spichrz, śpichrz — Přejato z něm.
(střhn. spicher), srov. špejchar; v návaznosti na pol. území.

šplejchar  jen nář. — Patrně ze šprejchar, viz tam, disimilací na dálku.

šprejchar  jen nář. — Hlásková varianta slova špejchar, viz tam.

5    špejchar Po 1, Ju 3, Ru 1 — špejchárek Ju 2 — hambar Ju 7 — hambár Ju 1, 2 — húra Ru 3 — magazin Ru 4 — magazín/magazína Ju 6

6    ASJ III 115

Či