ČJA 3

93 zadina (683) — mapa s. 233

1    M         zaďina

zadňina

zadek (zatki 301, 305, 724, 750)

zadeňek (zadenki 321, 337, 441) — zaďenek 440, 445 — zadiňek (zadinek 401) — zaďinek 401, 443, 444 (za-
ďiňek 401) — zadňek

pozadek (též 644, 655, pozatki 741, 756)

pozad 712, 823

S          posled 806

N          zadňí obilí, zadňí zrno, zadňí, zuna, zona

2                 Zkoumalo se zeměpisné rozšíření nář. výrazů pro odpad (nevyvinuté, uschlé a polámané zrní, event. i se-
mena plevele) při výmlatu a čištění obilí. Ve spisovném jazyce slouží k pojmenování sledované reálie výrazy za-
dina
a pozadek; druhý z nich je charakterizován jako zast. a nář.

Nář. materiál se diferencuje zejména slovotvorně (zadina × zadnina × zadek × zadeněk × pozadek × po-
zad
) a hláskoslovně (zadeněk × zadyněk × zaděnek × zadinek × zadněk). Lexikální rozdíl byl zaznamenán jen
zcela okrajově.

V několika málo případech byla pojmenování pro odpadové obilí zachycena v plurálu. Vzhledem k tomu,
že KLA, s níž byl náš materiál konfrontován, zde dokládá zpravidla formu singuláru, registrujeme zaznamena-
né plurálové formy pouze v oddíle 1 M.

Do mapování jsme nezařadili popisná pojmenování zadní obilí a zadní zrno. Jde o výrazy neterminolo-
gické povahy, zachycené ojediněle na okrajích Čech. Mapován nebyl ani výraz zuna (zona), který se svým vý-
znamem u Bš sice blíží námi sledovanému významu, ale podle explorátorských poznámek jde o zadinu nejhor-
ší kvality; mívá však i významy další, např. ,zaschlé zrno v klasu‘, ,prázdné obilí‘ aj. Zapsán byl porůznu zejména
v Čechách.

3                 Nejvýraznější diference u této položky jsou v rovině slovotvorné. Jednotlivé podoby vytvářejí kompaktní
areály.

Sev. polovinu Čech s výběžky až na Domažlicko a Klatovsko a na východě na Boskovicko charakterizuje
pojmenování zadina.

Z Chodska a Stříbrska je doložena slovotvorná varianta zadnina.

Na ostatním území se vyskytují formy rodu mužského; z nich mají největší rozsah výrazy pozadek a zadek.
Slovo pozadek je výhradním pojmenováním na vých. polovině Moravy a ve Slezsku. Označení zadek vytváří
rozsáhlý areál zhruba na záp. polovině Moravy a v přilehlých oblastech nář. střč. a jč., doloženo je také
z Litovelska, Zábřežska a z úseku podorlického, odděleně ještě z úseku domažlického.

V jihočeské nář. oblasti s přesahem na přilehlé Klatovsko se užívá výrazu zadeněk s hláskovými varianta-
mi zadněk (široké Českobudějovicko), zadyněk (zvl. vých. Příbramsko), zadinek a zaděnek (ojediněle na
Volyňsku).

Ve městech výzkum proveden nebyl.


4    posled  v sled. významu jen nář., Kt, Bš laš. — K adj. poslední ‚nejníže
ceněný‘.

pozad  jen nář.; Bš laš. — Desufixací z pozadek; viz tam.

pozadek  Jg též pl. pozadky, u obou slc., SSJČ zast. a nář., SSJ pozadok
obl. (obyč. v pl.) — Od adj. pozadní zast. a nář. ‚zadní‘, nář.
‚podřadný‘.

zadek  v sled. významu jen nář. — Od zadní říd. ‚podřadný, jsoucí hor-
ší jakosti‘.

zadeněk  jen nář.; SSJČ též zádeněk, obě nář. — Od adj. zadní s vklad-
ným -e-.


zaděnek  jen nář.; Jg záděnek — Hlásková obměna výrazu zadeněk; viz
tam.

zadina  Jg, SSJČ, Bš han., SSJ — Od adj. zadní.

zadinek  jen nář. — Hlásková obměna výrazu zaděnek (viz tam), snad
vlivem slova zadina nebo rodová varianta k zadina.

zadněk  jen nář. — Patrně haplologií ze zadeněk (viz tam) nebo od adj.
zadní.

zadnina  jen nář., Jg, SSJ — Od adj. zadní.

zadyněk  jen nář., Jg — Hlásková obměna výrazu zadeněk;
viz tam.


5    zaďina Ju 1–5, Ru 2–4 — pozadek Ju 6, Ru 5 — paďina Po 1 — zrňičí Ju 7

6    AJŚ 136

Ši