ČJA 3

91 čistit obilí na velkookém sítě (681) — mapa s. 227

1    M         přesívat (přesejvat 113, 142, 150, 153, 214, 215, 220, 222, 502)

pocívat (pocejvat 215, 307, 222, 510)

vysívat (vysejvat 230, 234, 246, 439, 502, 506, 515, 622, 639)

prosívat (prosejvat 152)

()ovat (osévať 685)

sejtovat

točit

vitáčet

přetáčet

pottáčet 159, 507 (potáčet 106, 122)

stáčet

couďit

S          rizlovat 306, přetakovać 834

N          žejbrovat 139, fofrovat 139, 462, pucovat 146, 219, mlejnkovat 464, futrovat 516, svijet 652, fukarovat 662, 664, 713, 725, 727, 753, fuga-
rovat 733, zháňeť 684, zháňat 732, 752, burďákovať 738, burdakovać 830, v’oć 827

2                 Byla zkoumána nář. pojmenování pro činnost ‚čistit obilí na velkookém sítě‘. Tato činnost tvoří jednu
z fází procesu, který se týká čištění obilí. Cepy vymlácené obilí se prosívalo na sítech různě hustých podle toho,
co mělo vypadnout, popř. zůstat. Při prvním čištění se užívalo řídkého (velkookého) síta, jímž zrní propadlo.

Dočišťování zrní se provádělo na hustých sítech, často tzv. točením. Následovalo čištění větrem, vátím, později
mlýnkem. Celý proces čištění nář. mluvčí již neznali (srov. též F. Bartoš, Dialektický slovník moravský, s.
400–401).

Vedle názvů pro první fázi se při nář. výzkumu souběžně zjišťovaly i názvy pro fázi druhou, tj. čištění na
čisto. V řadě zkoumaných bodů se pojmenování pro obě fáze neliší, avšak na většině zkoumaného území se pro
druhé čištění užívá jen slovesa stáčet (výjimkou je severní Valašsko, kde je coudit). Sloveso stáčet mapujeme jen
tehdy, pokud označuje zároveň první čištění obilí.

Z mapování jsme vyloučili názvy pro čištění obilí vátím (např. zhánět) a strojem (např. fukarovat, burďá-
kovat
, žejbrovat, futrovat, fofrovat); rovněž nemapujeme výrazy označující proces čištění obecně (pucovat, čistit).

Nář. materiál byl srovnán s údaji z KLA a podle potřeby byl jimi doplněn.

Vedle rozdílů lexikálních byly zjištěny zejména diference slovotvorné. Jsou doložena především ta nedo-
konavá slovesa, která se tvoří od prefigovaných sloves, jejichž prefix má zpravidla význam směrový (např. vysí-
vat
× podsívat × prosívat × přesívat).

Ve spisovném jazyce (stejně jako v nářečích) se k vyjádření činnosti ,čistit obilí na velkookém sítě‘ užívá
řady synonymních výrazů, a to podsívat, prosívat, vysévat, cídit. Sloveso cídit má vedle obecného významu ‚čis-
tit vůbec‘ i významy specializované, srov. I-219 čistit studnu.

Ve městech nebyl nář. výzkum prováděn.

3                 Základní protiklad tvoří slovesa na -táčet v svč. oblasti a odvozeniny od -sívat na zbývajícím území.
Pro svč. nářečí jsou typické dublety, popř. triplety. Nejrozšířenější je v této oblasti označení přetáčet.
Slovotvorná varianta vytáčet se objevuje především na okrajích tohoto území. Zde bývá často v dubletě se zá-
kladovým slovesem točit. Další odvozenina stáčet se vyskytuje roztroušeně na celé vých. polovině Čech. Derivát
podtáčet je zcela sporadický.

Záp. polovina Čech má téměř pravidelně podobu podsívat. Pro zbývající území Čech (bez svč. dialektů)
a záp. polovinu Moravy je příznačná varianta vysívat. Ve vm. dialektech, na Kroměřížsku, Prostějovsku a ve
slez. nář. je rozšířena další odvozenina, a to osívat. V oblasti mezi Šumperkem a Brnem a ojediněle na záp.
Novoměstsku se nachází derivát přesívat. Nepříliš častá podoba prosívat byla zachycena rozptýleně na celém
území Čech.

Celkovou zeměpisnou situaci doplňují lexémy coudit (roztroušeně především na vých. polovině Moravy)
a sejtovat (v Podkrkonoší). Tato slovesa jsou většinou nedubletní.

4    coudit  jen nář.; stč. cúdit, Jg cíditi, též cúditi mor. a slc., SSJ cúdiť (SSJČ
cídit ‚čistit‘) — Podle Mch vzniklo cúditi mylnou dekompozicí
z ocúditi (psl. *ot-suditi). Srov. též I-219 čistit studnu.

osívat  v sled. významu jen nář.; SSJČ nář., SSJ osievať, pol. osiewać
Od osít, viz přesívat.

podsívat  Jg, SSJČ, pol. podsiewać obl. — Od podsít, viz přesívat.

podtáčet  v sled. významu jen nář. — Od podtočit, viz točit.

prosívat  stč. prosievati, Jg též prosévati. SSJČ ob., též prosévat — Od pro-
sít
, viz přesívat.

přesívat  stč. přěsievati, Jg též přesévati, SSJČ ob., též přesévat, SSJ
presievať, preosievať, pol. przesiewać — Od přesít, základové
sloveso sěti (sějati) ‚sít‘, odvozeniny pře-/o-/prosívat mají vý-
znam ‚potřásat něčím‘ (obilí se na sítech vyhazovalo a chyta-
lo, přetřásalo).

přetáčet  v sled. významu jen nář.; Jg, SSJČ nář. — Od přetočit, viz točit.


přetakovat  jen nář. — Od nář. přetak ‚obilní síto‘, srov. III-89 obilní
síto.

rizlovat  jen nář. — Od nář. rizle ‚velkooké obilní síto‘, srov. III-90 vel-
kooké obilní síto.

sejtovat  jen nář.; stč. sietovati, sítovati, Jg sitovati — Od nář. sejto ‚obil-
ní síto‘, srov. III-89 obilní síto.

stáčet  v sled. významu jen nář.; Kt — Od stočit, viz točit.

točit  v sled. významu jen nář.; Jg (stč., SSJČ, SSJ točiť, u všech vý-
znam ‚provádět kruhovitý pohyb něčím‘) — Od téci s význa-
mem ‚působit, aby něco teklo‘, točit (přetáčet, vytáčet,…) obilí:
„zrní se vytáčí, neboť se řešetem opisuje vodorovný kruh“, „aby vyteklo čisté obilí, ostatek aby zůstal na sítě“ (Mch). Specifikací.

vysívat  Jg vysévati, SSJČ ob., též vysévat, pol. wysiewać — Od vysít, viz
přesívat.

vytáčet  v sled. významu jen nář. — Od vytočit, viz točit.

5    visejvat Ju 2, Ru 4 — visívat Ju 3, 5, 8 — pocívat Ru 2, 3 — vipocívat Ju 5 — proset Ju 4 — osívať Ju 7 — vitáčet Ju 1 — přetáčet Ju 1 — stáčet Ju 2–4 —
točit Ju 1 — přepoušťet Ru 1 — vjetruvat Ru 3

6    —

Hb