ČJA 3

90 velkooké obilní síto (679a) — mapa s. 225

1    M         (h)ouhrabečňice (ouhrabečice 115) — hourabečňice — uhrabečňice

(h)ouhrapka

ouhrabačka 211 — uhrabačka 136

(h)ouhrabečňík — uhrabečňik

uhrapčák 132 (uhrabečák 132)

(v)ohrabečňice

ohrapčanka (ohrapčaňa 832)

vohrabečňík 501, 506

ohrapčák

drobofka

bramboračka 102, 104

bramborka 101

lejtro 323, 324

S          okačka 220, rizle 306, rajta 736

2                 V nářečním označení velkookého obilního síta byly zjištěny vedle diferencí lexikálních především četné
rozdíly slovotvorné (např. úhrabečnice × úhrabačka × úhrabečník, úhrabečnice × ohrabečnice) a hláskoslovné
(např. ouhrabečnice × hourabečnice × úhrabečnice). U výrazů s předpokládanou původní předponou *
ǫ- (ve spi-
sovném jazyce ú-) byly téměř na celém území zaznamenány podoby s náležitými střídnicemi za výchozí dlouhou
nosovku (srov. PRO D 1abc) a podobně jako v případě výrazu úhrabky a jeho obměn (srov. mapu III-85 úhrab-
ky) vycházíme v komentáři z podoby s náslovným ou-, od něhož lze ostatní pravidelné hláskoslovné varianty
odvodit.

Mapována jsou pouze označení terminologické povahy, tzn. pojmenovávající výhradně jednooké síto.
V oblastech, které jsou vymezeny šrafováním, se zvláštního termínu neužívá a denotát je zde označován výra-
zem shodným s obecným pojmenováním obilního síta, např. síto, řešeto, říčice atp., viz III-89 obilní síto; místy se
pak víc užívá zpřesňujícího adjektivního atributu, jenž se shoduje s lexikálními areály vymezenými na mapě III-
85 úhrabky (např. adj. úhrabečný, drobový), popřípadě přívlastku řídký, velký, hrubý. Do mapování nebyla za-
hrnuta pojmenování zvláštních sít určených k prosívání již konkrétních plodin, např. hrachovka, koukolka, je-
telka
, či jiných sypkých látek (popelka, prachovka). Svč. regionalismy bramboračka/bramborka jsou však
ekvivalenty náležitými, jak ukazuje srovnání s materiálem z KLA.

3                 K lexikální diferenciaci dochází pouze na okrajových částech zkoumaného teritoria. S výjimkou sz. Čech
a Rakovnicka (s výrazem drobovka), podkrk. úseku (s označením bramboračka/bramborka) a již. Klatovska
(s dialektismem lejtro) se objevují na zkoumaném území slovotvorné varianty s kořenem -hrab- (v celých

Čechách s výjimkou záp. a již. částí, místy ve střm. nář., dále v dial. vm. a ve vých. části slez. nář.). Zatímco čes-
ká nářečí v užším smyslu a záp. polovina Moravy dokládají deriváty s předponou ú- (> ou-, ve vých. Čechách po
zkrácení u-), odlišuje se vých. část území prefixem o-.

Územně nejrozšířenějším slovotvorným typem jsou ekvivalenty tvořené příponou -ice: ouhrabečnice (stř.
část střč. nář., sev. polovina nář. jzč., většina svč. dial. s výjimkou jejich sev. úseků a Vysokomýtska, na Moravě
Zábřežsko, Boskovicko a Znojemsko), případně její hlásková obměna hourabečnice (menší areál vých. a jv. od
Plzně), dále uhrabečnice (sv. úsek svč. nář.); v oblasti mezi Jindřichovým Hradcem, Českými Budějovicemi, pře-
devším však ve vm. nář. a na úzkém pruhu území na východ od Brna je běžná varianta ohrabečnice. V jv. polo-
vině střč. nář. tvoří kompaktní areál výraz ouhrabka; ten se dokládá odděleně i ze sev. Čech a ojediněle ze záp.
Moravy. Inventář variant ženského rodu doplňuje forma ohrabčanka (oblast slez. nář. mezi Ostravicí a Odrou).
Slovotvornou variantou úhrabečník se vyděluje širší Vysokomýtsko, ze sousedního Novoměstska (s přesahem
na Tišnovsko) se dokládá podoba ouhrabečník. Na sev. Novoměstsku se objevuje varianta ohrabečník. Vých. od
řeky Ostravice byl zapsán název ohrabčák.

Na ostatním území jsou běžná označení obecná (případně se zpřesňujícími přívlastky). Těchto netermi-
nologických výrazů se tedy užívá v záp. a již. oblastech Čech, dále v Podkrkonoší, na Moravě téměř v celé ob-
lasti střm. dial. a dále na většině území slezských nář.

4                 Ze slovotvorného hlediska vznikla většina výrazů univerbizací ze spojení vyjadřujících účel použití (např. úhrabečná říčice či říčice na
úhrabky
úhrabečnice, ohrabečný přetak ohrabečník, přetak na ohrabky ohrabčák). Rodové formy mask. a fem. patrně souvisí s obec-
ným označením síta na obilí, jak dokazuje srovnání s obecným označením na mapě III-89 obilní síto, např. říčice
ouhrabečnice, ohrabečni-
ce
, tok
úhrabečník, přetak ohrabčák; v tomto díle se zevrubnou charakteristikou příslušných fundujících výrazů nezabýváme.
Odkazujeme na příslušná hesla v odd. 4 uvedené mapy.

bramboračka, bramborka  v sled. významu jen nář. — K subst. bram-
bor
.

drobovka  jen nář. — K droby nář. ‚úhrabky‘.

hourabečnice  jen nář. — K hourabky nář. ‚úhrabky‘.

lejtro  jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Leiter).

ohrabčák, ohrabčanka, ohrabečník  jen nář. — K ohrabky.

ohrabečnice  jen nář.; Kt na Moravě a ve Slezsku, SSJČ zast. ob. —
K ohrabky.

okačka  jen nář. — Od subst. oko na základě motivace ‚mající velká oka‘.


ouhrabačka  jen nář. — K ouhrabky.

ouhrabečnice  Jg, Kt úhrabečnice, Kl úhrabnica, SSJČ zast. ob., též
úhrabečnice zeměd. říd. — K ouhrabky.

ouhrabečník, ouhrabka  jen nář. — K ouhrabky.

rajta  jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm. (Reiter).

rizle  jen nář. — Adaptací výrazu přejatého z něm., souvisí s rieseln ‚sy-
pat se (o zrní, písku atp.)‘.

uhrabačka, uhrabčák, uhrabečnice, uhrabečník  jen nář. — K uhrabky
nář. ‚úhrabky‘.

5    ouhrabečňice Ju 1–3, Ru 3 — ouhrabečňik Ju 4 — uhrabečňice Po 1

6    —

Kl