ČJA 3

79 držák cepu (657) — mapa s. 201

1    M         cepovka — cepuvka

cepovica

cepisko 147, 821, 825, 836 (cepišťe 107, 118)

húl

húlka (húka 732)

držák (dźeržok 831–836)

držadlín

držadlo (držadlišťe 408)

držadlí 439, 440, 461

násada

N          držeňí 331, loska 832, rahénko 510, rukovjeť 736, topúrko 615, tička 306

2                 Nářeční pojmenování dřevěné hůlky, k níž je připevněn biják, se liší lexikálně, hojně též slovotvorně (ce-
povka
× cepovice × cepisko × cepiště; držák × držadlo × držadlí × držadlín; hůl × hůlka) a jen málo hláskoslovně
(cepovka × cepůvka).

Vedle skutečných jednoznačných termínů, výrazů tvořených specifikačními sufixy (cepovice, cepisko, ce-
povka
, držadlín, držadlí), se na velkém území uplatňují výrazy obecnějšího významu, které označují jakoukoli
tyč k držení (držadlo, držák, hůl, hůlka, násada). Vzhledem k situačnímu nebo kontextovému zakotvení větši-
ny nářečních promluv není pojmenování s obecnějším významem na závadu. Pokud informátorům nejedno-
značnost vadila, zpřesňovali tyto výrazy atributy cepový, od cepu, k cepu, např. cepová hůlka, násada k cepu, dr-
žák od cepu
. Pojmenování tohoto typu nesledujeme, protože se jich v běžném hovoru většinou neužívá.

3                 Většinou byly zapsány výrazy s obecnějším významem, jen na menším území se vyskytují označení jedno-
značně terminologická.

Výraz cepovka zabírá téměř celé území svč. nářečí (bez nejvýchodnějšího okraje) a část střč. nářečí s centrem
v Polabí. Na Vysokomýtsku byla zpravidla v dubletách zachycena též slovotvorná obměna cepůvka. Forma ce-
povice
vytváří menší kompaktní celek na stř. Moravě zejména mezi městy Prostějov, Kroměříž, Lipník nad Bečvou. Další
varianta cepisko (cepiště) se dokládá velmi řídce ze slezských a svč. nářečí.

Výrazy od základu drž- jsou charakteristické zejména pro záp. polovinu Čech. Podoba držák pokrývá vel-
ké území od záp. hranic zhruba po linii Roudnice – Praha – Benešov – Tábor – Jindřichův Hradec. Odděleně se
vyskytuje ještě v přechodových nářečích česko-polských. Již. Českobudějovicko se vyčleňuje slovotvornou variantou
držadlín. Víceméně ojedinělé jsou podoby držadlí (již. od Jindřichova Hradce) a držadlo (podél hranic slov dr-
žadlín
a držák).

Výraz hůlka je běžný ve Slezsku, na celé Moravě a na přilehlé části Čech (na Ledečsku, Jindřicho-
hradecku, vých. Táborsku a na úzkém východním okraji svč. nářečí). Na Ledečsku a Jindřichohradecku se for-
ma hůlka střídá s formou hůl.

Obecnější význam má i slovo násada. Jeho výskyt – vždy dubletní – je soustředěn na okraj záp. Čech a na
malá území sev. od Jindřichova Hradce a záp. od Hlinska.

4    cepisko  jen nář.; Jg též cepiště, SSJ, pol. též cepowisko — Od cep.

cepovice  jen nář. — Od cepový, to od cep, popř. univerbizací z cepová
hůlka.

cepovka  Jg i cepák, SSJČ, pol. cepak — Viz cepovice.

cepůvka  jen nář. — Od cepovka, viz tam (podoba se zdlouženou sa-
mohláskou přípony).

držadlí  jen nář.; Jg — Od držet.

držadlín  jen nář.; Jg Třeboňsko (Kt držalín „biják ze žitné slámy),
dluž.
dzeržalin — Od držadlí příponou umožňující zřetelnější
deklinaci, než jakou mají substantiva typu
stavení.


držadlo  v sled. významu jen nář.; Jg (stč., SSJČ i SSJ ‚součást něčeho
určená k uchopení‘) — Od držet.

držák  v sled. významu jen nář.; Jg, pol. dzierżak (SSJČ ‚nářadí, za
které se něco drží‘) — Od držet.

hůl  v sled. významu jen nář. — Specifikací významu.

hůlka  v sled. významu jen nář.; Jg slc. — Formální dem. k hůl, specifi-
kací významu.

násada  v sled. významu jen nář.; Jg (stč. násadiště, SSJČ i SSJ, u všech
‚držadlo‘) — Od
nasadit, specifikací obecnějšího významu.

5    cepoka Po 1, Ju 1, 2 — cepofka Ju 3, Ru 1, 3 — húl Ru 3 — húlka Ju 4, 6 — držák Ju 6 — násada Ju 5, Ru 1–3 — rúčka Ju 4, 7

6    MAGP 378, AJŚ 115, PLPJ 9, AJPP 110, AJK 201, SSA 1.62, OLA 662

Bh