ČJA 3

72 spodní část snopu (1049) — mapa s. 189

1    M         prdel f.

prdel m. (perdelek 104, 105)

ř f. (říť 508, 630)

řít m. (též 739) — řét (řet 646)

říťí (říťi 669, 673, řyťi 721, 747, říto 722) — řéťí (řeťi 660)

řítoví — břítoví (bři- 303, 317, 323, 324)

říťoví (též 244, 432, 638, též řéťoví 659, ríťové 756)

řítová 254, 255, 409

řítofka (řiťofka 409, řitufka 830, řytufka 822)

žitoví (též 318, 626, žítoví 241, 407)

vožitoví (vožitovňí 451)

žitofka 423, 445 (žítová 423)

vožitofka 434, 435

hlava

strno 251, 253, 405

strn 252, 406

zadek 102, 118, 801

dupa

knub’e n. 818 (knuv’e 818, knuby 819)

N          trňí 323, spodek 831

2                 Mapa zachycuje nář. pojmenování pro spodní část snopu. Kromě rozdílů lexikálních byly zaznamenány
i diference slovotvorné (např. žitoví × ožitoví; řiť × řítí × řítoví × řítová), rodové (řít m. × řiť f.; prdel m. × prdel f.;
strn m. × strno n.) a hláskoslovné (např. řítoví × břítoví).

Většina pojmenování má expresivní zabarvení a některá z nich mluvčí pociťovali jako vulgární, proto je
nahrazovali jiným výrazem (to se týká zejména označení prdel; v KLA je informátoři nahrazovali výrazem za-
dek
nebo ho zcela vynechávali). Nář. označení vznikla přenesením (např. prdel, řiť, dupa, zadek, hlava), popř.
odvozením od těchto slov (např. řítí, řítoví, řítovka). Výrazy s náslovným ž- vznikly adideací názvu řítoví k sub-
stantivu žito. K utvoření těchto pojmenování vedla opět snaha zbavit slova jejich vulgárního odstínu. Uvedený
rozdíl (žitoví × řítoví) registrujeme na mapě jako lexikální; u výrazu břítoví předpokládáme utvoření adideací,
na mapě však toto označení pojímáme jako hláskoslovnou variantu lexému řítoví. Substantiva řítoví a říťoví jsou
odvozena od základů diferencovaných morfologicky (řít m., řiť f.), proto považujeme jejich vztah za slovo-
tvorný.

U nář. ekvivalentu prdel byl často zachycen příznak ‚spodní část špatně svázaného snopu‘ (snop byl svá-
zán povříslem příliš vysoko u klasů, a proto byl dole hodně rozčepýřený).

V oblasti sev. a sz. od Boskovic a na již. Šumpersku byly nář. ekvivalenty řít a řiť zaznamenány častěji
v plurálové formě. Všechny odvozené výrazy od slova řiť (psl. *ritь f.) mají dlouhou základovou samohlásku;
dloužení je tu průvodním postupem jako např. u prutproutí, stč. i listlístie, vše je reflexem psl. intonace.

3                 Území Čech je rozčleněno především rozdíly lexikálními, kdežto Morava a Slezsko jsou diferencovány
zejména slovotvorně a hláskoslovně.

Největší rozsah má výraz prdel f. Dokládá se z celého území Čech, nezřídka v dubletě s jinými nář. ekvi-
valenty. Nedubletně se vyskytuje na území svč. nář., v Poohří, na Mělnicku a již. Mladoboleslavsku, na jihu zč.
nář., na Sušicku a sv. Prachaticku. Maskulinum prdel se roztroušeně objevuje na okrajích sv. Čech.

Dalšími frekventovanými nář. ekvivalenty jsou pojmenování s kořenem řit-/řít- a podoby adideované ke
slovu žito.

Výraz řít m. se vyskytuje ve vých. cípu střč. nář., na Svitavsku a ve výběžku již. od Nového Města na
Moravě k Třebíči, v obměně řét pak na Zábřežsku, vých. od Litovle a sv. od Boskovic. Další areál tvoří
slovo řít ve středním úseku vm. nář. s výběžkem na sever až k hranicím slez. dialektů. Pojmenování řiť f. zaujímá
dvě oddělené oblasti: první je mezi Novým Městem na Moravě, Boskovicemi a Moravským Krumlovem a dru-
há v jv. polovině Slezska s přilehlým okrajem Valašska. Tvar řítí je doložen ze střední části vm. nář., ve vých. po-
lovině střm. dialektů byl zapsán v obměně řétí.

Pojmenování řítoví zaujímá území mezi Rakovníkem, Plzní a Příbramí, dále je rozšířeno na Benešovsku,
Ledečsku, v jz. Čechách a na jz. Moravě. Další samostatný areál tvoří toto označení v záp. polovině slez. nář.

(roztroušeně bylo zachyceno i jinde). Podoba břítoví pokrývá záp. okraj zč. nář. a vytváří mikroareál na již.
Klatovsku. Slovotvorná varianta
říťoví je typická pro již. úsek střm. nář. a Slovácko.

Výrazy řítová a řítovka byly zachyceny podél hranice jzč. a střč. nář., podoba řítovka zasahuje až na východ
od Jindřichova Hradce, objevuje se i na Hlučínsku.

Výraz žitoví se vyskytuje v širokém okolí Prahy a na Kolínsku, dále v oblasti mezi Strakonicemi, Příbramí
a Táborem. Na sev. Českobudějovicku má slovotvornou obměnu ožitoví. Mezi Strakonicemi a Českými
Budějovicemi jsou doložena slova žitovka a ožitovka.

V mikroareálu vých. od Příbrami jsou doloženy názvy strn, strno. Pojmenování hlava bylo zachyceno v již.
Čechách na Prachaticku a Českobudějovicku, odděleně na záp. Roudnicku.

Výraz zadek byl ojediněle zaznamenán na sev. okrajích našeho území, označení knubě v zkoumaných ob-
cích na území Polska a slovo dupa v přechodných nář. česko-polských.

4    břítoví  jen nář. — Od řítoví, viz tam, patrně adideací k břit ‚ostří‘
z *britъ.

dupa  jen nář. (Jg, pol. – u obou ‚zadek, řiť‘) — Přenesením.

hlava  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

knubě  n. jen nář.; pol. knowie — Adaptací výrazu přejatého z pol. (psl.
*kъnъ ‚něco useknutého‘).

ožitoví  jen nář. — K žitoví, viz tam.

ožitovka  jen nář. — K žitovka, viz tam.

prdel  f. v sled. významu jen nář.; Kt — Přenesením.

prdel  m. jen nář. — Rodová varianta výrazu prdel f., viz tam; maskuli-
num vlivem územní návaznosti k
řít m., příp. k zadek.

řét  m. jen nář. — Z řít ne zcela pravidelnou hanáckou změnou í > é.

řétí  jen nář. — Z řítí, viz řét a řítí.

řít  m. jen nář. — Rodová varianta výrazu řiť f., viz tam.

řiť  f. jen nář.; Kt, SSJČ nář. — Přenesením.


řítí  jen nář.; Kt — Hromadné substantivum od řiť, viz tam.

řítová  jen nář. — Zpodstatnělé přídavné jméno od řít m., viz tam; fe-
mininum vlivem územní návaznosti k
prdel f.

řítoví  jen nář.; Kt — Hromadné substantivum od řít m., viz tam.

říťoví  jen nář.; SSJČ nář., SSJ nář. — Hromadné substantivum od řiť f.

řítovka  jen nář.; Kt — Od adjektiva řítový, popř. univerbizací.

strn  m. jen nář. (Kt ‚strniště‘, SSJČ nář. ‚krátké stéblo u země zby-
lé po posečení obilí‘) — Rodová varianta výrazu
strno, viz
tam.

strno  jen nář. (Kt u Příbrami, SSJČ nář. — u obou ‚strniště‘, srov. III-
-73 ‚strniště‘) — Psl.
*stьrno asi ‚stéblo (ještě bez klasu)‘, pře-
nesením.

zadek  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

žitoví  jen nář.; Kt — Z řítoví, viz tam, adideací k žito.

žitovka  v sled. významu jen nář. — Z řítovka, viz tam, adideací k žito.

5    prdel f. Po 1, Ju 1–6, Ru 2, 4 — řiť f. Ju 7 — řít m. Ju 7 — říťí Ju 7 — řítoví Ru 3

6    MAGP 541, AJŚ 93, AJK 112, SSA 1.59

Ir