ČJA 3

66 hromádky posečeného obilí (1047) — mapa s. 179

1    M         hri (též 428, 460, 650, 653, 818)

hrsťe (též 102, 106)

hrstky

pokladi — poklády 137, 644, 650, 749

poktky (poklatky 671, 738, potkłatky 804)

poklaďiny

nákladi 222, 503, 504

skłatky 754, 806

hromátky

kejše (též 106, chejše 121)

kejški

polušky (połošky 826, poošk’i 832)

ohy 819, 820

kolipky (též kolípki 102)

pokosy 801, 825, 834

řátky

posády 623, 734 (posátke 651)

S          vršky 753

2                 Mapa zachycuje zeměpisné rozdíly v nářečním označení hromádek posečeného obilí (zpravidla ječmene
nebo ovsa) ležících na poli a připravených k svázání povřísly.

Nářeční výrazy se diferencují především lexikálně. Byly zaznamenány rovněž rozdíly slovotvorné (např.
poklady × pokládky × pokladiny × náklady × skladky), rozdíl morfologický (hrsti × hrstě) a hláskoslovný (po-
klady
× poklády).

Nářeční materiál byl srovnán s údaji v KLA, případně jimi ověřen a doplněn, a to zejména v Čechách, kde
se výzkum uskutečnil pouze na opěrné síti bodů. Bylo tak umožněno zpřesnit průběh jednotlivých izoglos. Za
použití materiálu z KLA byla také vymezena hranice morfologického rozdílu hrsti × hrstě na jz. Moravě.
Uvedená anketa dále dokládá větší rozšíření názvů pokládky (až na již. a jz. Uherskobrodsko) a kolíbky
(Boskovicko) a výraznější uplatnění obměny chejše (sz. Čechy), naším výzkumem zaznamenané jen sporadicky.

Spisovný jazyk nemá pro uvedenou reálii terminologický název. V označení sledovaného pojmu nerozli-
šují v některých oblastech mluvčí mezi označením hromádek posečeného obilí a názvem pro pokos, tj. řadu po-
kosené trávy ležící v pruhu (srov. též mapu III-98 pokos), případně pojmenováním pro rozprostřenou vrstvu
obilí k mlácení (srov. III-81 vrstva obilí k mlácení); v těchto pojmenováních se patrně projevuje různý způsob
kladení posečeného obilí.

3                 Nářeční označení se výrazně územně diferencují v sv. a vých. částech zkoumaného území.

V celých Čechách s výjimkou jejich sev., sv. a vých. okrajů a v přilehlých úsecích jz. a stř. Moravy se užívá
výrazu hrstě; na záp. polovině Moravy (po řeku Svitavu) je běžný tvar hrsti. Ten je v jižním úseku vm. nář. opět
vystřídán variantou hrstě. Forma hrstky tvoří malý areál na sev. Kolínsku, ojediněle byla zapsána zvláště na záp.
Moravě.

Druhým nejrozšířenějším názvem je slovo pokládky – vyskytuje se na širokém Novoměstsku, na
Vysokomýtsku, avšak nejrozsáhlejší území pokrývá na Moravě, a to její sv. polovinu. Z oblasti mezi Vysokým
Mýtem a Svitavami je doložena varianta poklady, ze záp. Šumperska obměna poklády. Záp. polovina Slezska se
vyděluje označením pokladiny. Slovotvorná varianta náklady tvoří mikroareál na záp. Novoměstsku.

Specifikovaný název hromádky byl zachycen ve dvou oblastech – v Čechách v jejich sv. části, na Moravě
mezi městy Brno, Prostějov a Kyjov.

Další výrazy zabírají okrajová území a mají charakter úzce lokálních dialektismů. Slovem kýšky (kýše)
jsou nazývány hromádky posečeného obilí v areálu v sz. Čechách. Na sev. Novopacku a odděleně pak v Kladsku
a na Šumpersku (ojediněle i na Boskovicku) bylo zapsáno pojmenování kolíbky. Ve vých. Slezsku se užívá vý-
razu polužky, na území sv. od Opavy ekvivalentu lohy. Na Těšínsku byl zaznamenán výraz pokosy. Sz. Brněnsko
charakterizuje název řádky.

4    Všechny výrazy jsou uvedeny v tvaru mn. č. Slovníková literatura registruje dokládaná označení většinou v tvaru j. č.

hromádky  Jg, SSJČ, oba dem. od hromada, v nespecifikovaném významu — Specifikací.

hrstě  jen nář.; SSJ — Viz hrsti, přechodem k typu píseň.

hrsti  Jg hrst, Bš hrsť, SSJČ zeměd., pol. garści, hluž. horšći — Psl. *gъrstь
‚hrst‘ (souvisí s kořenem obsaženým v hrnout), specifikací.

hrstky  Jg dem., SSJČ dem., pol. garstka dem., hluž. horstka dem., oba
v nespecifikovaném významu — Viz hrsti.

kolíbky  v sled. významu jen nář.; SSJČ nář. — Přenesením.

kýše, kýšky  jen nář.; Jg kejše, kejšky, SSJČ kejše nář., kejšky dem. —
Kejška z kyšťka, to od kyta ‚chundel, svazek‘, kýše desufixací
z (domnělého deminutiva) kejška.


lohy  jen nář. — K psl. *logъ (to v dnešním -ložit).

náklady  v sled. významu jen nář. (Bš nakládačka „žena, která při vá-
zání obilí nakládá hrsti na povříslo“) — Od nakládat.

pokladiny  jen nář.; Kt — Od adj. pokladený, to od pokládat.

pokládky  jen nář.; Kt a Bš pokládka f., SSJČ pokládka f. nář., též po-
kládek
m. nář., zprav. mn. — Od pokládat.

poklady  jen nář.; Kt, SSJČ nář. — Od pokládat.

poklády  jen nář. — Od pokládat.

polužky  jen nář. — Od položit, hláska -u- v kořeni výsledkem sekun-
dárního dloužení (u < ó < o).

pokosy  v sled. významu jen nář. — Od pokosit.

posady  jen nář.; SSJČ posad zast. a nář. ‚rozestřená vrstva obilí nebo
sena‘ (Jg posada sg. ‚hromada obilí‘) — Od posadit.

řádky  Jg dem., SSJČ — Specifikací.


skladky  jen nář. — Od skládat.

vršky  v sled. významu jen nář. — Od vršit.

5    hrsťe Po 1, Ju 2, 3, 5, Ru 2, 3, 5 — hrstki Ju 1 — pokladi Ju 2 — poklátky Ju 7 — řadi Ru 3

6    —

Kl