ČJA 3

63 ručka u travní kosy (1026) — mapa s. 173

1    M         ručka — roučka

ručička

rukovjeť (rukojeť 117, 148, 612, 638)

rukovítko

rukovidlo 633, 635, 655

berle — bedle

berla — bedla

berlička — bedlička 204, 241, 336 — brdlička 109, 121, 149

belka 141, 142, 144 (blka 130, 131, 143, též 506, též berka 125)

berlice 332 (bedlice 243)

berlík (belik 124, beliček 140, brlik 124a, též berlíček 102) — bedlík — brdlik 151 (brdliček 111)

klika (kluka 701)

klička — klučka (klúčka 746)

roubik

rohlik 116, 119 (roh 119)

palec 115, 145 (paleček 159)

gajďica 705, 749, 751

gryf

heft 113, 114, 135, 502, 638

S          jitrňice 101, prst 125, fajfka 832

N          držadlo, držadlí, držák

2                 Sledovalo se nář. pojmenování pro malé držátko na násadě kosy. Pro sledovanou reálii schází ve spisov-
ném jazyce označení.

Nář. pojmenování se diferencují zejména lexikálně, dále slovotvorně (např. berla × berlička × berlice), ale
i morfologicky (např. berla × berle) a hláskoslovně (např. berlička × bedlička × brdlička).

V dialektech se vyskytlo značné množství pojmenování metaforického původu. Tato pojmenování
byla přenesena na základě tvarové podobnosti (např. fajfka, rohlík, jitrnice – něco zahnutého, palec, prst, gajdi-
ce
, roubík – něco úzkého, podlouhlého) nebo jde o slova mající obecnější význam (např. rukověť, ručka).
Nelze vyloučit, že v dubletním (někdy i tripletním) pojmenování (např. ručka, berle) se odrážejí starší věcné
rozdíly ve tvaru označovaného designátu (např. držátko mělo tvar okrouhlý nebo ostře lomený do pravého
úhlu), u některých dubletních pojmenování se odrážel rozdíl mezi starší a mladší generací. Jednotlivé vý-
razy vytvářejí poměrně uzavřené areály, v nichž jsou pojmenování namnoze užívána pro oba typy sledované
reálie.

Při výzkumu byly dále zaznamenány též výrazy popisné a označení neterminologické povahy, které nevy-
tvářejí areály a vyskytují se roztroušeně převážně v dubletě nebo v tripletě. Tyto názvy jsme nemapovali
(držadlo, držadlí, držák). Materiál byl srovnán s údaji v KLA, případně byl jimi doplněn.

3                 V Čechách převládá výraz berla (a jeho obměny), na Moravě je většinová podoba ručka.

Nejrozsáhlejší kompaktní areál v Čechách vytváří ekvivalent berlík; je charakteristický pro vých. polovi-
nu střč. nář. s přesahem na Třebíčsko, na západě hraničí s oblastí výskytu varianty berlička, z níž vystupují mik-
roareály výrazů berle (s centrem na Příbramsku) a berla (s centrem na Táborsku). Varianta belka je rozšířena na
Královéhradecku. Takřka ve všech popsaných oblastech se vyskytují dubletní podoby od základu bedl- a brdl-
(scházejí na Strakonicku, Mladoboleslavsku, v okolí Prahy a podél hranice mezi střč. a svč. nář.). Územně ne-

malé sev., záp. a již. okraje Čech se vydělují výrazem ručička. Pro podorlický úsek a Náchodsko je typické po-
jmenování roubík. Okraj svč. nář. je charakterizován rozmanitostí lexémů (rohlík, palec, heft, gryf).

Na záp. Moravě (s přesahem až k Vysokému Mýtu a na Jindřichohradecko) je rozšířen výraz klika, ve
vých. cípu tohoto areálu jsou zaznamenány podoby klička (záp. Boskovicko) a klučka (Blanensko).
Pojmenování klučka bylo dále zapsáno též na Slovácku. Od Znojma, Moravského Krumlova a z Brněnska je
doloženo slovo rukovítko. Na střední Moravě s výběžkem na jih až k Mikulovu a na většině Slezska se rozpros-
tírá areál podoby ručka, jejíž hlásková varianta roučka (v příslušných pravidelných obměnách) byla zazname-
nána ve vých. úseku střm. nář., na Valašsku a sev. Slovácku, dále na Zábřežsku, ojediněle též v Čechách
v Podkrkonoší. Výraz rukověť se vyskytuje rozptýleně zejména ve střední části střm. nář.

Ostatní lexémy netvoří výraznější geograficky vymezené oblasti a byly doloženy porůznu: gajdice na širo-
kém Vsetínsku, gryf na Hlučínsku a též na Kladsku, palec u Vysokého Mýta.

4    bedla  v sled. významu jen nář. — Hlásková varianta výrazu berla, vzni-
klá disimilací rl > dl.     

bedle  v sled. významu jen nář. — Hlásková varianta výrazu berle, vzni-
klá disimilací
rl > dl.

 bedlička  v sled. významu jen nář. — Hlásková varianta výrazu berlič-
ka
, viz tam.

bedlík  jen nář. — Hlásková varianta výrazu berlík, viz tam, vzni-
klá disimilací
rl > dl.

belka  jen nář. — Z *berlka (Mch), to k berla.

berla  v sled. významu jen nář.; Jg — Přenesením (SSJČ ‚hůl, tyč‘).

berle  v sled. významu jen nář; Jg — Morfologická varianta výrazu ber-
la
přechodem k typu růže. Přenesením (SSJČ ‚hůl, tyč‘).

berlice  v sled. významu jen nář. — Od berla, viz tam, starou pův. dem. příponou -ice.

berlička  v sled. významu jen nář.; Jg — Od berla, viz tam.

berlík  jen nář. — Specifikační příponou od berla.

brdlička  jen nář. — Hlásková varianta výrazu berlička, viz tam, mož-
né je lidové přiřazení k brdo, pův. ‚dřevěný kolík‘.

brdlík  jen nář. — Hlásková varianta výrazu berlík, viz tam,  možné je lidové přiřazení k brdo, pův. ‚dřevěný kolík‘.

fajfka  v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ‚dýmka‘ ob.).

gajdice  jen nář. (Jg „dvojitá píšťala, zvučící jak dudy“) — Nejasné.

gryf  jen nář. (SSJČ též grif, poněk. zast. ob. ‚držadlo, rukojeť žehlič-
ky‘) — Přejato z něm. (Griff ‚držadlo‘).


heft  jen nář. — Přejato z něm. (Heft ‚držadlo‘).

jitrnice  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

klička  v sled. významu jen nář. — Od klika, viz tam, přenesením.

klika  v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ ‚držadlo k otvírá-
ní dveří‘).

klučka  jen nář. — Nepřehlasovaná podoba slova klička, viz tam.

palec  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

prst  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

rohlík  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

roubík  v sled. významu jen nář. (SSJČ ‚kolík vůbec‘) — Specifikací.

roučka  jen nář.; Jg — Od ruka s reflexem původnější kvantity (tak
Holub-Kopečný), přenesením.

ručička  v sled. významu jen nář. — Od ruka, přenesením.

ručka  v sled. významu jen nář. (SSJČ nář. ‚držadlo‘) — Od ruka, pře-
nesením.

rukověť  v sled. významu jen nář. (Jg též rukojet, rukojeť zast., rukověť,
SSJ rukoväť, SSJČ častěji rukojeť — u všech ‚držadlo‘) — Psl.
*r
ko-ętь, s hiátovým v, specifikací.

rukovidlo  jen nář. — Ze staršího rukovädlo, -i- podle rukovítko, od ru-
kověť
, viz tam. Specifikací.

rukovítko  jen nář. (Jg ‚rukojeť‘, též rukovítka ‚rukověť u biče‘, Bš
„ručka u radla“, SSJ rukoviatka ‚držadlo‘) — Specifikací.

5    ručka Ju 2, 4 — rúčka Ju 7 — ručička Ju 6, Ru 2, 3 — rúčko Ru 5 — belka Ju 2 — berlik Ju 1, 2 — bedlik Ju 3

6    SSA 1.68

Vj