ČJA 3

62 roženec (1027) — mapa s. 171

1    M         rožeň f. (též 130, 151; bez udání rodu: 145, 155, 156, 255, 322, 333, 403, 404, 409, 415, 417, 431, 432, 441–443,
446)

rožeň m.

rožen m.

rožák (též 229, 621)

rožek (parožek 727)

rožének (rožeňek 823) — rožínek

roženec

rožňík

prst

hrabec (grap’ec 834–836, grabek 833, 834, hrapka 820)

háček (hák 755)

zub (zymb 832–834)

N          prut; šíp 311, nárožňík 238, pazórek 671

2                 Kosa hrabice mívala několik roženců (zpravidla tři), tj. prutů, které při sečení zachycovaly obilí, aby se
kladlo do stejné polohy.

Hrabice (viz III-61) byla už dávno nahrazena kosou s obloukem (viz III-60), ale třebaže ji informátoři na-
mnoze z autopsie vůbec neznali, vzpomněli si na její staré nář. názvy poměrně spolehlivě. I tak však na
Plzeňsku, Klatovsku a Českobudějovicku výrazy pro hrabici už zachyceny nebyly. Označení součástí tohoto sta-
rého nářadí schází tedy téměř na celém území jzč. nářečí. Jinak se podařilo na ostatním teritoriu vést hranice
mezi jednotlivými výrazy pro roženec vcelku přesně, a to také díky tomu, že mohly být využity zápisy z KLA
(v Čechách byla položka zkoumána pouze na opěrné síti bodů).

Méně spolehlivé jsou údaje týkající se mluvnického rodu slova rožeň. V našem, ale i v anketovém výzku-
mu scházejí v tom směru přesné informace; tři oblasti výskytu uvedeného výrazu v Čechách jsou podle převlá-
dajícího jednoznačného určení začleněny k žen. rodu, ale u řady lokalit je jejich přiřazení sice pravděpodobně
správné, ale není jedině možné.

Nář. výrazivo pro roženec se velmi bohatě diferencuje slovotvorně, dále pak i morfologicky (roženec × ro-
žének
× rožek × rožák × rožník; rožen m. × rožeň m.; rožeň m. × rožeň f.). Lexikální rozdíly nepatří mezi nejzá-
važnější a hláskoslovný rozdíl registrovaný na mapě je jen jeden: rožének × rožínek.

Mezi nemapované výrazy bylo zařazeno i poněkud častěji zapsané slovo prut. Jde o označení použité ad
hoc. Vyskytuje se sporadicky a dokládá se v podstatě z celého zkoumaného území; KLA potvrdila, že se k němu
informátoři uchylovali z neznalosti příslušného nář. termínu.

3                 Výrazy se základem rož- převládají, ostatní lexémy jsou okrajové. Hranice mezi jednotlivými výrazy jsou
ostré.

Velmi početné slovotvorné odvozeniny se základem rož- se často opakují odděleně v několika samostat-
ných areálech.

Forma roženec se vyskytuje jednak ve velké oblasti vých. od Prahy a na Mladoboleslavsku, jednak na roz-
sáhlém území zhruba mezi Ledčí nad Sázavou, Slavonicemi a Boskovicemi. Oba uvedené areály tvořily původ-
ně patrně jeden celek, do něhož se na Kolínsku vklínila slovotvorná varianta rožák. Forma roženec je dále cha-
rakteristická ještě pro širší Holešovsko, pro již. Vsetínsko a Slavkovsko. Slovotvorná obměna rožník zabírá
v záp. Čechách celé Roudnicko, Rakovnicko a území záp. od Prahy. Podoba rožének je obvyklá v záp. části slez.
nářečí a na přilehlém Valašsku, v hláskoslovné variantě rožínek se dokládá ještě z Olomoucka a z malého úze-
mí mezi Kyjovem a Mikulovem. Forma rožek převládá na Slovácku a odtud přesahuje až ke Kroměříži.

Výraz rožeň patří jednak k muž. rodu (široký sv. okraj svč. nářečí a již. a vých. část střm. nářečí; v záp. úse-
ku této moravské oblasti je v morfologické obměně rožen), jednak k rodu ženskému (jz. okraj svč. nářečí a dále
rozsáhlejší oblast na pomezí střč. a jzč. nářečí zahrnující území mezi Příbramí, Benešovem a Jindřichovým
Hradcem). Menší okrajový areál mezi Klatovy, Strakonicemi a Prachaticemi patří také s největší pravděpodob-
ností slovu rožeň žen. rodu, ale oporu pro toto tvrzení máme jen ve třech údajích; ostatním dokladům chybí
v tom směru jakákoli charakteristika.

Dvě oblasti vytváří slovo prst, a to na centrální Hané a pak na malém areálu v podještědském úseku.
Vých. část slez. nářečí zabírá slovo hrabec, mikroareál slova háček leží na východ a jih od Uherského Brodu.
Výraz zub je doložen soustředěněji a většinou dubletně jednak z území sz. od Uherského Brodu a dále pak
z Těšínska.

4    háček  v sled. významu jen nář. — Přenesením (SSJČ dem. k hák ‚něco
zakřiveného‘; roženec je zakřivený).

hrabec  jen nář. — K hrabat.


prst  v sled. významu jen nář. — Přenesením.

rožák  v sled. významu jen nář. — Od roh.

rožek  v sled. významu jen nář. — Od roh.

rožen  m. jen nář.; Jg — Depalatalizací z rožeň (viz tam) a přechodem
k jinému skloňovacímu typu.

roženec  Jg, SSJČ zeměd. — Od rožeň specifikačním sufixem.

rožének  jen nář. (pol. rożenek ‚rožeň‘) — Viz roženec.

rožeň  f. jen nář.; Jg rožnice — Z rožeň m. změnou rodu.


rožeň  m. Jg, SSJČ — Psl. *rožьnь, to od slova roh.

rožínek  jen nář. — Z rožének úžením é > í.

rožník  jen nář.; Jg i SSJČ dem. rožníček — Od rožeň sufixem s funkcí
specifikační.

zub  SSJČ — Přenesením.

5    rožeň Po 1, Ju 2 — roženek Ju 7 — roženec Ju 7 — kulík Ru 2

6    AJPP 105

Bh