ČJA 3

58 brousek na kosu (1029) — mapa s. 161

1    M         brousek (brusák též 748, 754)

kameň 742, 806, 812, 813

kamének (též 756, kamýšek 743, 745) — kamínek

osła 755

()osélka (ocelka 753)

blamor (bramor 742, mlamor 748)

X          brus 306–308, 319

2                 K broušení kosy se už přes sto let užívá brousků z karbidu křemíku. Starší informátoři ještě pamatovali
brousky kamenné, upravené z plochého podlouhlého pískovce. Nářečí tyto dva odlišné brousky výrazově neli-
ší, nář. slova však na jejich různý původ jasně ukazují (osélka × blamor, kámen).

Nář. pojmenování se liší lexikálně, slovotvorně (např. osla × osélka, brus × brousek) i hláskoslovně (ka-
mének
× kamínek).

3                 Uzemní diferenciace nář. termínů je soustředěna na vých. Moravu a do Slezska; proto je mapa regionali-
zována na uvedená území.

V českých nářečích v užším smyslu a ve střm. nářečích se uplatňuje jako jediný výraz pro sledovanou
reálii slovo brousek (jen z malého zč. okraje je doložen i základový výraz brus).

Slezsko s úzkým vých. okrajem vm. nářečí se vyděluje slovem osélka. Vých. Břeclavsko, Uherskobrodsko
a Zlínsko je charakterizováno výrazem kamének, Holešovsko hláskoslovnou obměnou kamínek a již. Opavsko
tvarem kameň. Celkovou situaci doplňuje výraz blamor; ten je běžný zvl. na sev. Valašsku.


4    blamor  jen nář. — Disimilací z mramor (to z lat. marmor).

brousek  stč. brúsek, Jg dem., SSJ brúsok, brúsik, hluž. brusk
Formální dem. k brus, viz tam.

brus  stč., Jg, SSJČ, SSJ, hluž. — Od brousit.

kamének, kamínek  v sled. významu jen nář. — Dem. ke kámen, speci-
fikací.


kameň  jen nář.; Jg i SSJČ kámen — Specifikací.

osélka  jen nář.; pol. osełka — Formální dem. k osla, viz tam.

osla  jen nář.; Jg, Kt osel „břidla brusířská“, SSJ, pol. osła, hluž. nář.
óslica — Psl. *osьla (od zákl. os-, srov. os-trý, os-ina).

5    brousek Po 1, Ju 1–3, 5, Ru 2–4 — brúsek Ru 5 — brósek Ju 6 — oséłka Ju 7

6    ASJ IV 146:8b, AJPP 107, SSA 1.70

Bh